Nepřiměřené smluvní podmínky

Příklad

Jan si pořídil členství ve fitness centru. Když si podrobně přečetl smlouvu, překvapilo ho, že fitness centrum nepřijímá odpovědnost za jakoukoli škodu či újmu způsobenou používáním jejich zařízení a vybavení.

Obrátil se proto na sdružení na ochranu spotřebitelů, kde mu sdělili, že podmínka, která vylučuje takovou odpovědnost obchodníka, není platná. Po šetření, které na základě Janovy stížnosti provedl příslušný úřad, zakázal soud provozovateli používat tuto podmínku ve všech jeho smlouvách.

Příklad

Karel odjel se svou přítelkyní na zájezd do Keni. Zaplatil za něj 50 000 Kč na osobu. Zájezd však skončil velkým zklamáním. Let byl o 12 hodin zpožděn. Klimatizace v hotelu nefungovala. Na safari sice jeli, ale ne do parku, do kterého měli jet původně.

Stěžovali si cestovní kanceláři a požadovali náhradu škody v celkové výši 125 000 Kč (100 000 Kč za cenu dovolené a 25 000 Kč za ztracený čas a za vzniklou újmu). Kancelář souhlasila pouze s kompenzací ve výši 25 000 Kč, s odkazem na ustanovení ve smlouvě, které omezuje odpovědnost organizátora na 25 % z celkových nákladů na dovolenou.

Sdružení na ochranu spotřebitelů však Karlovi na jeho dotaz odpovědělo, že podmínky, které nepřiměřeně omezují odpovědnost obchodníka v případě nedodržení smlouvy, jsou s největší pravděpodobností nespravedlivé. Karel se proto rozhodl obrátit se na soud.

Příklad

Lenka často cestuje, a proto se rozhodla, že si najme zahradníka, který jí bude dvakrát týdně pečovat o trávník a květiny. Jednou v létě zahradník nepřišel, a její květiny uschly. Když si Lenka stěžovala, zahradník jí ukázal podmínku ve smlouvě, podle které nemusel přijít, pokud měl příliš mnoho práce pro jiné klienty.

Lenka mu však řekla, že podle informací, které našla na internetu, není tato doložka platná. Nakonec dostala za uschlé květiny odškodnění a zahradník se oficiálně zavázal, že bude docházet dvakrát týdně.

Příklad

Marie si objednala do nového bytu kuchyň. Zaplatila dopředu 30% zálohu a firma přišla do jejího bytu vše změřit. Nábytek měl byt hotov a nainstalován do 8 týdnů.

Po dvou měsících zavolala Marie prodejci, který jí sdělil, že nábytek nebude bohužel možné nainstalovat ještě několik měsíců. Jelikož se však Marie chtěla do nového bytu přestěhovat co nejdříve, zrušila smlouvu, koupila nábytek, který byl na skladě u jiného prodejce, a požádala o vrácení zálohy. Prodejce to však odmítl s odkazem na podmínku ve smlouvě, podle které má prodejce právo si zálohu ponechat, pokud zákazník smlouvu zruší. Když si Marie smlouvu podrobně přečetla, zjistila, že pokud by smlouvu zrušil prodejce, ona by nárok na odškodnění neměla.

Marie si vše ověřila u sdružení na ochranu spotřebitelů, kde jí sdělili, že toto smluvní ustanovení je zjevně nespravedlivé. Znovu tedy kontaktovala prodejce, uplatnila zjištění právních expertů ze spotřebitelského sdružení a zálohu se jí podařilo získat zpět.

Příklad

Tomáš si na letišti ve španělské Malaze pronajal auto. Vrátit ho měl za tři dny s plnou nádrží. V ten den však byla na cestě na letiště kvůli dopravní nehodě zácpa. Tomáš se již nechtěl zdržovat tankováním, protože by mohl zmeškat letadlo. Vrátil tedy auto s poloviční nádrží. Když se vrátil domů, zjistil, že mu účtovali 45 eur za benzín a 150 eur jako poplatek za to, že vrátil auto s prázdnou nádrží.

Tomáš se proto obrátil na síť evropských spotřebitelských center , kde mu sdělili, že uložení takového neúměrně vysokého poplatku je nepřiměřené. S pomocí sítě ESC se mu od autopůjčovny podařilo získat zpět 100 eur.

Příklad

Kristýna si objednala svatební šaty od módního návrháře. Dva týdny před svatbou k němu měla přijít na poslední zkoušku. Když mu zavolala, aby se s ním dohodla na termínu, odpověděl jí, že v souladu s podmínkami smlouvu zrušil. Neuvedl však žádný pádný důvod.

Kristýna se proto zeptala své kamarádky právničky, zda návrhář může smlouvu jen tak zrušit. Ta jí vysvětlila, že se zřetelně jedná o nepřiměřenou podmínku, protože smlouva nedává stejné právo Kristýně. Kamarádka proto návrháři zavolala a celou situaci mu z právního hlediska vysvětlila. Návrhář Kristýnu kontaktoval a domluvil se s ní na termínu zkoušky. Šaty byly nakonec do svatby hotové.

Příklad

Natálie měla u lokálního poskytovatele internetu uzavřenu smlouvu na dobu neurčitou. Jednoho dne dostala e-mail, ve kterém ji poskytovatel informoval, že smlouvu od nadcházejícího týdne ruší. Natálie jim proto zavolala a dožadovala se vysvětlení. Žádný pádný důvod ke zrušení smlouvy v tak krátké lhůtě však nedokázali uvést.

Obrátila se tedy na sdružení na ochranu spotřebitelů, kde jí sdělili, že taková podmínka je s největší pravděpodobností nepřiměřená. Natálie proto kontaktovala poskytovatele internetu znovu. Podařilo se jí prodloužit svou smlouvu na dostatečně dlouhou dobu, aby mohla přejít k jinému poskytovateli.

Příklad

Marek před 10 měsíci uzavřel u jednoho mobilního operátora smlouvu na rok. Jeho žena však nedávno přešla k jinému operátorovi, který nabízí velmi atraktivní balíčky a bezplatné volání v rámci sítě. Marek se rozhodl, že po skončení platnosti své smlouvy k tomuto operátorovi taky přejde. Přečetl si proto znovu smlouvu a zjistil, že pokud by ji chtěl ukončit, musí to oznámit 6 měsíců předem. Jelikož tak neudělal, bude jeho smlouva automaticky prodloužena o další rok.

To se však Markovi nelíbilo, a obrátil se proto na spotřebitelskou organizaci. Ti mu sdělili, že podmínka takového včasného oznámení o ukončení smlouvy je ze strany mobilního operátora nepřiměřená. Poradili mu, aby se obrátil na soud, pokud by společnost na této nepřiměřené podmínce trvala.

Příklad

Monika si na 3 roky pronajala byt. Až když se nastěhovala, zjistila, že kromě nájemného musí také každý měsíc platit 1 000 Kč za úklidovou službu. Ve smlouvě sice bylo ustanovení odkazující na dokument o úklidové službě, Monika však tento dokument nikdy neviděla.

Na internetu si našla, že takovéto skryté podmínky jsou nepřiměřené. Majiteli pak řekla, že tato dodatečná povinnost není spravedlivá, protože před podpisem nájemní smlouvy s ní nebyla seznámena. Nakonec nemusela za tyto služby platit nic.

Příklad

Pavel si vzal u své banky půjčku na koupi nového auta. Po 8 měsících zjistil, že se jeho měsíční splátky zvýšily.

Když si znovu přečetl smlouvu, objevil v ní podmínku, která bance umožňovala jednostranně změnit úrokovou sazbu bez toho, aby měl Pavel možnost smlouvu ukončit.

Obrátil se proto na místní sdružení spotřebitelů. Ti mu řekli, že podmínka, která bance umožňuje zvýšit úrokovou sazbu, je nepřiměřená, protože ve smlouvě není žádné další ustanovení, které by Pavlovi umožňovalo smlouvu v takovém případě ukončit. Poradili mu, aby vyšší úrokovou sazbu neplatil a podal u nich oficiální stížnost, pokud by banka odmítla nepřiměřenou podmínku změnit. Pavel příslušné kroky podnikl a docílil toho, že banka tuto podmínku ve smlouvě změnila.

Příklad

Brigita si objednala nové pruhované obkládačky do koupelny. Po měsíci sice kachličky dorazily, ale místo pruhovaných byly jen matně bílé. Když to Brigita reklamovala, sdělili jí, že podle podmínek objednávky může firma v případě, že z jakéhokoli důvodu není schopna konkrétní zboží dodat, ho nahradit zbožím odpovídající kvality a hodnoty.

Brigita se proto obrátila na evropski potrošniški center v svoji državi, kde jí řekli, že podmínky, jež umožňují jednostranně změnit objednané zboží, jsou nepřiměřené. S pomocí sítě ESC se jí nakonec podařilo získat peníze zpět.

Příklad

Lukáš podepsal na 5 let smlouvu na údržbu ústředního topení ve svém novém domě. Po roce a půl zjistil, že se měsíční poplatek nečekaně zvýšil. Zeptal se na to poskytovatele služby, který ho upozornil na ustanovení ve smlouvě, podle kterého má firma „právo" zvýšit cenu a oznámit to zákazníkovi písemně pouze jeden měsíc předem.

Lukáš si vše ověřil u sdružení na ochranu spotřebitelů, kde mu sdělili, že podmínka, jež poskytovateli služeb umožňuje zvýšit cenu služby bez toho, aby měl zákazník možnost smlouvu zrušit, je pravděpodobně nepřiměřená. Lukáš se proto rozhodl smlouvu zrušit.

Příklad

Karolína si objednala fotoknížku s obrázky své dcerky. Když knížka dorazila, Karolína zjistila, že obal má jinou barvu, než kterou původně vybrala. Stěžovala si prodejci, ale ten odmítl knížku se správným obalem znovu vytisknout. Odvolával se na podmínky objednávky, podle kterých je dodání v souladu se smlouvou, pokud tak prodejce rozhodne.

Karolína věděla, že takové podmínky jsou nepřiměřené, a trvala na tom, aby obchodník knížku znovu vytiskl nebo jí vrátil peníze. Poukázáním na svá práva se jí podařilo docílit toho, že prodejce knížku bez dodatečných nákladů znovu vytiskl.

Příklad

Jakub si koupil v obchodě nové boty. Neměl čas si je vyzkoušet, ale prodavač mu řekl, že pokud by velikost nebyla správná, může přijít a vyměnit je. Boty měly opravdu nesprávnou velikost a Jakub je tedy šel vrátit. Vedoucí prodejny mu je však odmítl vyměnit s poukazem na psané podmínky prodeje, podle kterých není výměna možná. Dále ho upozornil na to, že bez ohledu na závazky učiněné prodavači, platí pouze psaná pravidla prodejny.

Jakub se proto obrátil na evropski potrošniški center v svoji državi, kde mu nepřiměřenost této podmínky potvrdili. S pomocí sítě ESC se mu brzy podařilo boty vyměnit za jiné.

Příklad

Alžběta si předplatila odběr zpravodaje. Každý den měla dostávat přehled hospodářských zpráv ze všech zemí EU v angličtině. Někdy se však stalo, že dva tři dny zpravodaj nepřišel. Některé zprávy navíc nebyly přeloženy do angličtiny. Příští měsíc dostala jen jeden zpravodaj. I když služba nefungovala tak, jak měla, stále dostávala faktury za úplné předplatné. Alžběta proto požádala dodavatele, aby cenu snížil, a mohla tak platit jen za ty dny, kdy zpravodaj skutečně obdržela. S tím však společnost nesouhlasila. Podle smlouvy mohla být služba dočasně přerušena bez toho, aby zákazník platil méně.

Nakonec se do věci vložila spotřebitelská organizace. Alžběta zaplatila sníženou cenu a poskytoval služby musel nepřiměřenou podmínku ve smlouvě změnit.

Příklad

David si objednal novou kuchyň od firmy, která slibovala „10letou záruku". Kuchyň měla být v jeho bytě nainstalována do šesti týdnů. V den instalace si David všiml, že pracovníci jsou z jiné firmy. Zeptal se jich na to a ti mu potvrdili, že jeho smlouva byla postoupena jejich firmě. David proto zavolal na jejich ústředí a chtěl vědět, zda 10letá záruka stále platí. Tam mu však sdělili, že u nich je jen obvyklá dvouletá záruka a že podle Davidovy smlouvy měla předchozí firma právo převést svá práva a povinnosti na novou firmu.

David se obrátil na sdružení spotřebitelů. Ti mu vysvětlili, že ustanovení, které umožňuje převod smluvních práv a závazků, je nepřiměřené, a proto neplatné (pokud to znamená snížení záruky). David měl proto stále nárok na 10letou záruku od firmy, u které kuchyň původně objednal. Na základě rady od sdružení spotřebitelů získal David prodloužení záruky u původní firmy, která se zavázala k poskytování nezbytných poprodejních služeb.

Příklad

Alan si koupil letenku z Brna do Londýna. Po cestě na letiště se dostal do dopravní zácpy, přijel na letiště s 30minutovým zpožděním, a musel si proto koupit novou letenku. Když se po dvou týdnech Alan vracel, s hrůzou při odbavování na londýnském letišti zjistil, že jeho zpáteční let byl zrušen, protože nevyužil svou původní letenku z Brna. Nezbývalo mu nic jiného, než si zase koupit novou letenku u stejného přepravce.

Při nastupování do letadla informoval letušku o tom, že ihned po návratu do Brna podá na společnost žalobu a bude se dožadovat náhrady. Letuška mu však řekla, že podle standardních podmínek jejich letecké společnosti tak může učinit pouze v Maďarsku, kde má společnost své hlavní sídlo. Alan si proto podrobně přečetl podmínky na internetových stránkách společnosti a zjistil, že taková podmínka skutečně existuje.

Obrátil se proto na síť evropských spotřebitelských center , kde mu sdělili, že podmínka, která omezuje jeho právo podat žalobu, je nepřiměřená a neplatná. Nakonec mohl Alan předložit celou věc soudu v České republice. Také ho informovali, že podmínku, která umožňuje zrušit zpáteční letenku jen na základě toho, že původní letenka nebyla využita, lze v určitých případech považovat za nepřiměřenou.