Rozvod a rozluka

Důvody, kvůli kterým můžete požádat o rozvod či rozluku, a příslušné postupy stanoví vnitrostátní právní předpisy členských států. Tato pravidla se v jednotlivých zemích značně liší.

Evropské předpisy nicméně pomáhají určit, čí soudy (soudy které země) jsou pro řešení věci příslušné a který právní systém se použije v případech, kdy se věc dotýká dvou nebo více zemí EU – například proto, že vy a váš manžel či manželka nežijete ve stejné zemi nebo nemáte stejnou státní příslušnost.

Kde lze zažádat o rozvod nebo rozluku?

O rozvod či rozluku můžete požádat společně s vaším partnerem či partnerkou, nebo jednotlivě.

Žádost můžete podat u soudů:

• v zemi kde vy i váš manžel či manželka žijete
• v zemi, kde jste spolu naposledy žili, pokud tam jeden z vás žije i nadále
• v zemi, kde žije jeden z vás – pokud podáváte společnou žádost
• v zemi, kde žije váš partner
• v zemi, kde žijete vy, pokud:
  • tam již v momentě bezprostředně před podáním žádosti žijete nejméně 6 měsíců
  • jste státním příslušníkem daného státu.

  Pokud nejste občanem tohoto státu, můžete žádost podat, pouze pokud jste tam v momentě bezprostředně před podáním žádosti žili(a) nejméně 1 rok .

• v zemi, jejímiž občany oba dva jste.

První soud, u kterého je žádost podána a který splňuje tyto podmínky, má pravomoc o vašem rozvodu rozhodovat.

Soud s pravomocí změnit rozluku na rozvod je soud toho členského státu, který rozhodl ve věci rozluky – pokud je to v souladu s vnitrostátními předpisy této země.

Soud s pravomocí rozhodnout o rozvodu může rovněž rozhodovat o otázkách týkajících se rodičovské odpovědnosti, jestliže dítě žije v zemi, kde se soud nachází.

Která země bude rozhodovat o vašem rozvodu nebo rozluce?

Dotýká se případ dvou nebo více členských států? Například proto, že vy a váš manžel či manželka nemáte stejnou státní příslušnost nebo právě nežijete v domovské zemi?

Právním systémem, podle kterého se rozvod rozhodne, nemusí být nutně právní systém té země, kde jste o rozvod požádali.

17 členských států EU přijalo jednotný soubor pravidel, podle kterých se určuje, čí právo (který právní systém) se u přeshraničního rozvodu použije. Jedná se o tyto státy: Belgii, Bulharsko, Estonsko, Francii, Itálii, Litvu, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Maltu, Německo, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovinsko a Španělsko.

V kterémkoli z výše uvedených 17 států se můžete se svým manželem či manželkou dohodnout, že se při rozhodování uplatní právní předpisy:

• země, kde oba dva žijete
• země, kde jste naposledy žili společně, pokud tam jeden z vás stále žije
• země, jíž je jeden z vás státním příslušníkem
• země, ve které jste o rozvod požádali

Pokud se se svým partnerem nedohodnete, uplatní soudy v těchto 17 zemích zákony:

• země, kde oba dva žijete
• není-li toto splněno, pak země, kde jste naposledy žili společně – za předpokladu, že jste tam společně žili 1 rok před předáním věci soudu
• není-li toto splněno, pak země, jíž jste oba státními příslušníky
• není-li toto splněno, pak země, ve které jste podali žádost o rozvod

Pokud žádáte o rozvod v jiné zemi EU než domovské, obraťte se na právníka, který se na tyto záležitosti specializuje a který vám poradí, čí předpisy se na váš případ vztahují a jaké z toho pro vás plynou důsledky.

Uznávání rozvodů a právních rozluk v zahraničí

Rozvod či rozluku, o nichž bylo rozhodnuto v jednom členském státě, automaticky ostatní země EU uznávají – žádné další řízení není nutné.

Co byste měli vědět o rozvodovém řízení v zemi, která je pro vás relevantní.