Kavkaz (region)

Kavkaz
Geografie
Souřadnice	42°15′40″ s. š., 44°7′16″ v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kavkaz je označení pro národnostně velice pestrý region o rozloze zhruba 440 000 km² v oblasti horského pásma Kavkazu, který leží na pomezí Východní Evropy a Jihozápadní Asie mezi Černým a Kaspickým mořem.

Dělí se na Severní Kavkaz, kde je několik malých republik patřících do Ruské federace, a Jižní Kavkaz, kde jsou státy Gruzie, Arménie a Ázerbájdžán.

Členění

Přirozené rozdělení na severní a jižní část odpovídá rozhraní mezi Evropou a Asií, i když na přesném vedení hranice nepanuje shoda. V extrémních případech je vedena hranice severně od Kavkazu (sovětská geografie), nebo se naopak celý Kavkaz řadí k Evropě, na základě kulturně-politické orientace jihokavkazský států.

Severní Kavkaz

Severní Kavkaz, dříve a v ruských zdrojích Předkavkazsko, je území prostírající se na sever od Hlavního kavkazského hřebene až ke Kumsko-manyčské sníženině. Jeho západní část představuje Kubáňská nížina, uprostřed se prostírá Stavropolská plošina a na východě malým dílem zasahuje Kaspická nížina.

Severní Kavkaz politicky náleží Rusku, které jej dobylo v 19. století v kavkazských válkách. Severokavkazský federální okruh je nejmenší a nejmladší z osmi těchto administrativních oblastí, na které se dělí Rusko. Rozkládají se zde následující subjekty Ruské federace: kraje Krasnodarský a Stavropolský a republiky Adygejsko, Karačajsko-Čerkesko, Kabardsko-Balkarsko, Severní Osetie-Alanie, Ingušsko, Čečensko a Dagestán. Někdy se k nim počítá též Kalmycko.

Jižní Kavkaz

Jižní Kavkaz, z ruského pohledu Zakavkazsko, je region na jih od Hlavního kavkazského hřebene. Tvoří jej jednak níže položené oblasti, do nichž k jihu spadá Velký Kavkaz, totiž na západě Kolchidská nížina, jejíž osou je řeka Rioni, tekoucí do Černého moře a na východě nížina Kursko-arakská, odvodňovaná řekou Kura a jejím přítokem Araks do moře Kaspického. Na samém jihovýchodě navazuje při Kaspickém moři pás Lenkoraňské nížiny, k níž se na íránském pomezí přimykají Talyšské hory. Jihozápadní část Zakavkazska pak představuje Malý Kavkaz, pohoří o rozměrech zhruba 600 krát 200 km, které dosahuje nejvyšší výšky na svém severovýchodním výběžku horou Gjamyš (3 724 m). Malý Kavkaz propojuje s Velkým Kavkazem Lišský hřbet (zvaný též Suramský) o maximální výšce 1 926 m, který představuje rozvodí mezi Rioni a Kurou; přes něj Suramským průsmykem (949 m) prochází hlavní silniční i železniční spojnice mezi západní a východní částí Gruzie. Na Malý Kavkaz dále navazuje Arménská vysočina s nejvyšší horou Arménie – Aragac (4 090 m). V této části Zakavkazska také leží velké vysokohorské jezero Sevan.

Území Jižního Kavakazu patřilo do 19. století k Perské říši (Íránu) a menší část na západě k osmanské říši. Je rozděleno mezi trojici republik, od rozpadu Sovětského svazu samostatných států: Gruzii (zahrnující také autonomní republiky Abcházie, Adžárie, Jižní Osetie není v oficiálním správním členění Gruzie uznána), Arménii a Ázerbájdžán (včetně autonomních oblastí Nachičevan a Náhorní Karabach). Tyto tři státy bývají někdy souhrnně označovány jako tzv. kavkazské republiky. Jejich hranice s Tureckem a Íránem pak vymezují oblast z jihu.

Historie

V antickém světě představovalo pohoří Kavkazu východní konec světa; právě zde byl dle pověstí ke skále za trest připoután Prométheus, do bájné Kolchidy pod kavkazskými horami směřovala výprava Argonautů za zlatým rounem. Zeměpisné představy o pohoří byly rozšířeny a korigovány s výboji Alexandra Velikého. za panování císaře Trajána zasahovala až sem Římská říše.^[1]

Po dlouhá staletí tvořila obtížně překonatelná hradba Velkého Kavkazu přirozenou hranici mezi Perskou říší a sarmatskými kmeny, později mezi Osmanskou říší, Persií a rozpínajícím se Ruským impériem, což se neobešlo bez mnoha vojenských konfliktů, jako byly rusko-turecké a rusko-perské války. Rusko kavkazský prostor postupně ovládlo po sérii Kavkazských válek v 18. až 19. století,^[1] na jihu to byly zejména rusko-perské války.

V obou světových válkách se na Kavkaze odehrávaly tuhé boje: v první světové válce zde procházela Kavkazská fronta, ve druhé světové se odehrála bitva o Kavkaz.^[1] Po rozpadu Sovětského svazu se území stalo nestabilní zónou s řadou válečných konfliktů v Čečensku, Abcházii, Jižní Osetii a Náhorním Karabachu.

Národnostní složení

V kavkazském regionu žije několik desítek národností a etnických skupin mluvících navzájem i zcela nepříbuznými jazyky (kavkazskými, indoevropskými, turkickými), s několika vlastními písmy a vyznávajících několik různých forem křesťanského pravoslaví a sunnitského i šíitského islámu.^[2]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c Školní atlas světových dějin. 13.. vyd. [s.l.]: Geodetický a kartografický podnik v Praze, 1984.
↑ Začátek i konec, Evropa i Asie. Mapy ukazují, že Kavkaz je „země mezi“. ČT24 [online]. [cit. 2021-12-29]. Dostupné online.

Související články

Kavkazské jazyky

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kavkaz na Wikimedia Commons
Průvodce Kavkaz ve Wikicestách

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[:0-1] Školní atlas světových dějin. 13.. vyd. [s.l.]: Geodetický a kartografický podnik v Praze, 1984.

[:8-2] Začátek i konec, Evropa i Asie. Mapy ukazují, že Kavkaz je „země mezi“. ČT24 [online]. [cit. 2021-12-29]. Dostupné online.

[1]

[2]