ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 323

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 51
3. prosince 2008


Obsah

 

I   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Rady (ES) č. 1193/2008 ze dne 1. prosince 2008 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu kyseliny citronové pocházející z Čínské lidové republiky a o konečném výběru uloženého prozatímního cla

1

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1194/2008 ze dne 2. prosince 2008 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

16

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1195/2008 ze dne 2. prosince 2008, kterým se schvalují změny, které nejsou menšího rozsahu, ve specifikaci názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Scottish Farmed Salmon (CHZO))

18

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1196/2008 ze dne 2. prosince 2008, kterým se stanoví koeficienty použitelné na obiloviny vyvážené ve formě skotské whisky na období 2008/09

20

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1197/2008 ze dne 1. prosince 2008, kterým se stanoví zákaz rybolovu štikozubce obecného ve vodách ES oblastí IIa a IV plavidly plujícími pod vlajkou Nizozemska

22

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1198/2008 ze dne 1. prosince 2008, kterým se stanoví zákaz rybolovu platýse černého ve vodách NAFO 3LMNO plavidly plujícími pod vlajkou Estonska

24

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1199/2008 ze dne 2. prosince 2008 o vydávání licencí na dovoz česneku v podobdobí od 1. března do 31. května 2009

26

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1200/2008 ze dne 2. prosince 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 1186/2008, kterým se stanoví dovozní clo v odvětví obilovin platné ode dne 1. prosince 2008

28

 

 

SMĚRNICE

 

*

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/102/ES ze dne 19. listopadu 2008, kterou se mění směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi

31

 

*

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/106/ES ze dne 19. listopadu 2008 o minimální úrovni výcviku námořníků (přepracované znění) ( 1 )

33

 

 

II   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

Komise

 

 

2008/899/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 2. prosince 2008, kterým se přijímají závazky nabídnuté v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozu kyseliny citronové pocházející z Čínské lidové republiky

62

 

 

III   Akty přijaté na základě Smlouvy o EU

 

 

AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY V SMLOUVY O EU

 

*

Společná akce Rady 2008/900/SZBP ze dne 2. prosince 2008, kterou se mění společná akce 2008/107/SZBP o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro Střední Asii

65

 

*

Rozhodnutí Rady 2008/901/SZBP ze dne 2. prosince 2008 o nezávislé mezinárodní vyšetřovací misi ke konfliktu v Gruzii

66

 

 

 

*

Poznámka pro čtenáře (pokračování na vnitřní straně zadní obálky)

s3

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

NAŘÍZENÍ

3.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 323/1


NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1193/2008

ze dne 1. prosince 2008

o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu kyseliny citronové pocházející z Čínské lidové republiky a o konečném výběru uloženého prozatímního cla

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 9 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Komise předložený po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   PROZATÍMNÍ OPATŘENÍ

(1)

Dne 4. září 2007 Komise zveřejnila oznámení (2) o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu kyseliny citronové pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Společenství. Dne 3. června 2008 Komise nařízením (ES) č. 488/2008 (3) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila prozatímní antidumpingové clo z dovozu kyseliny citronové pocházející z ČLR.

(2)

Podotýká se, že řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který podala Evropská rada chemického průmyslu (CEFIC, dále jen „žadatel“) jménem výrobce představujícího významný podíl, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby kyseliny citronové ve Společenství.

(3)

Jak je uvedeno ve 14. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2006 do 30. června 2007 (dále jen „období šetření“). Co se týká tendencí významných z hlediska posouzení újmy, analyzovala Komise údaje za období od 1. ledna 2004 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

B.   NÁSLEDNÝ POSTUP

(4)

Po uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu kyseliny citronové pocházející z ČLR předložila řada zúčastněných stran písemné připomínky. Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta příležitost ke slyšení.

(5)

Komise dále vyhledávala a ověřovala veškeré informace, které považovala za nezbytné pro konečná zjištění. Komise zejména provedla intenzivnější šetření s ohledem na aspekty zájmu Společenství. V této souvislosti se po uložení prozatímních opatření uskutečnila dodatečná inspekce na místě v prostorách tohoto uživatele kyseliny citronové v Evropské unii:

Reckitt-Benckiser Corporate Services Ltd, Slough, Spojené království, a Nowy Dwór, Polsko.

Jak je podrobně objasněno v 11. bodě odůvodnění, uskutečnily se navíc inspekce na místě v prostorách těchto vyvážejících výrobců:

Laiwu Taihe Biochemistry Co. Ltd (dále jen „Laiwu Taihe“), Laj-wu, provincie Šan-tung,

Weifang Ensign Industry Co. Ltd (dále jen „Weifang Ensign“), Čchang-le, provincie Šan-tung.

(6)

Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě je zamýšleno doporučit uložení konečného antidumpingového cla z dovozu kyseliny citronové pocházející z ČLR a konečné vybrání částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, v níž se mohou po zveřejnění těchto informací vyjádřit.

(7)

Ústní a písemné připomínky předložené zúčastněnými stranami byly zváženy, a pokud to bylo vhodné, zjištění byla odpovídajícím způsobem upravena.

C.   ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ, DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

(8)

Jeden vyvážející výrobce zopakoval tvrzení, že zveřejněné znění podnětu neobsahuje žádné zřejmé důkazy o podstatné újmě způsobené výrobnímu odvětví Společenství, což zúčastněným stranám znemožňuje, aby uplatnily svá práva na obhajobu. Podle tohoto vyvážejícího výrobce nemělo být řízení zahájeno kvůli nedostatečným důkazům obsaženým v podnětu. V tomto ohledu je nutno zmínit, že zveřejněné znění podnětu obsahovalo všechny zásadní důkazy a shrnutí údajů poskytnutých jako důvěrné, která nemají důvěrnou povahu, s cílem umožnit zúčastněným stranám, aby v průběhu celého řízení uplatňovaly své právo na obhajobu. Toto tvrzení bylo proto nutno odmítnout.

(9)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že dotčený výrobek definovaný v 16. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a obdobný výrobek nejsou obdobné, jak se uvádí v 18. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jelikož nemají stejné fyzické a chemické vlastnosti a stejné užití. Podle těchto zúčastněných stran se tvrzení obsažené v 18. bodě odůvodnění prozatímního nařízení nezabývá argumenty předloženými v průběhu šetření a je v rozporu s úpravou, kterou Komise provedla při výpočtech cenového podbízení v souvislosti s odstraněním hrudek u určitého množství dotčeného výrobku po příchodu do Společenství. Za prvé se podotýká, že šetřením bylo prokázáno, že se dotčený výrobek a obdobný výrobek používají pro stejné základní účely, tj. zejména při úklidu v domácnosti (mycí prostředky do myček nádobí, čisticí a prací prostředky, změkčovače vody) a jako přídatné látky v potravinách a nápojích, ale rovněž v oblasti osobní péče a kosmetických přípravků. Tvrzení, že dotčený výrobek není ve skutečnosti v čisticích a pracích prostředcích a v potravinářském a nápojovém průmyslu některými uživateli používán kvůli svému pachu a/nebo barvě, nebylo blíže doloženo důkazy. Šetření prokázalo, že pouze v jedné specializované aplikaci, tj. ve farmaceutické oblasti, se skutečně používá pouze evropská kyselina citronová s ohledem na náklady na zvláštní zkoušku shody, která je vyžadována. Jelikož farmaceutická oblast představuje pouze malou část celkové činnosti uživatelů, nepovažovalo se provedení zkoušky shody za ekonomicky odůvodněné obchodní rozhodnutí. Za druhé, neexistuje žádný rozpor mezi úpravou provedenou ve výpočtech cenového podbízení v souvislosti s odstraněním hrudek u dotčeného výrobku po dovozu (jak je uvedeno v 64. bodě odůvodnění prozatímního nařízení) a tvrzením, že oba výrobky jsou obdobné, jelikož postačuje, že dotčený výrobek a obdobný výrobek mají stejné základní chemické, fyzikální a technické vlastnosti a stejné základní užití, jak je tomu v daném případě. Dále se podotýká, že k tvorbě hrudek jako takové nedochází kvůli specifickým vlastnostem čínského výrobku, nýbrž proto, že každá kyselina citronová bez ohledu na svůj původ má vzhledem k svému chemickému složení tendenci vytvářet hrudky, je-li vystavena vlhkosti a změnám teploty. Jelikož je samozřejmě pouze dotčený výrobek vystaven delší dobu vlhkosti a změnám teploty během přepravy do Společenství, tento problém se vyskytuje hlavně u dotčeného výrobku, nikoli však výhradně. Úprava proto pouze přihlíží ke skutečnosti, že v důsledku odstranění hrudek vznikají dodatečné náklady především u dotčeného výrobku, jelikož u množství, u něhož došlo k vytvoření hrudek, jsou buď hrudky před dalším prodejem odstraněny (drcením, proséváním nebo zkapalněním hrudkovitého výrobku), nebo je toto množství prodáno se slevou. Toto tvrzení je proto nutno zamítnout.

(10)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se vyvozuje konečný závěr, že dotčený výrobek, kyselina citronová vyráběná a prodávaná ve srovnatelné zemi, Kanadě, a výrobek vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství jsou obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení, a potvrzují se tím tak s konečnou platností 15., 16. a 17. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

D.   DUMPING

1.   Obecné poznámky

(11)

V předběžné fázi šetření byly prověřeny žádosti o status tržního hospodářství nebo individuální zacházení všech známých vyvážejících výrobců. Pouze několik vyvážejících výrobců bylo zařazeno do vzorku a jedna společnost byla posouzena individuálně. Ve svých připomínkách k prozatímnímu nařízení řada stran uvedla, že tento přístup vykazuje určité nedostatky. Tato záležitost byla proto uvážena znovu a rovněž s ohledem na skutečnost, že vzhledem k okolnostem případu, například dostupným zdrojům, bylo možno zvýšit počet společností, jež mohly být přiměřeně přezkoumány, bylo nakonec rozhodnuto, že není nutno použít výběr vzorku. Vzhledem k tomu, že všem spolupracujícím společnostem bylo v předběžné fázi přiznáno alespoň individuální zacházení, je nutno pro každou z těchto společností stanovit individuální sazbu cla. Proto byly tři společnosti, které nebyly zařazeny do vzorku ani posouzeny individuálně v předběžné fázi, požádány, aby poskytly odpovědi na dotazník. Odpověď na dotazník však poskytly pouze dvě z těchto společností. Třetí společnost odpověď na dotazník neposkytla a nebyla dále posuzována.

2.   Status tržního hospodářství

(12)

Společnost uvedená v 27. bodě odůvodnění prozatímního nařízení trvala na tom, že dotace uvedená ve zmíněném bodě odůvodnění nebyla určena pro dotčený výrobek a že neplacení nájemného bylo odůvodněné na základě soukromých ujednání mezi skupinami o vyrovnání zisku oproti splatnému nájemnému. Při neexistenci nových prvků nebo informací ohledně této záležitosti a vzhledem k narušujícím účinkům zmíněných účetních postupů týkajících se nájemného se závěry týkající se této společnosti nemění a potvrzují se s konečnou platností.

(13)

Po zveřejnění předběžných informací jedna skupina společností uvedených ve 25. bodě odůvodnění prozatímního nařízení tvrdila, že získala úvěry na základě podrobné finanční analýzy jedné z bank a poté, co získala vysoké úvěrové ohodnocení. Avšak to, že banka formálně provedla analýzu a udělila vysoké úvěrové ohodnocení, nemění nic na skutečnosti, že dotyčná společnost vydala záruky ostatním společnostem navzdory zastavení převážné části svých dlouhodobých aktiv, ani na skutečnosti, že úvěry dotyčné společnosti poskytla banka, u níž bylo zjištěno, že je pod státním vlivem. Závěry ohledně této společnosti se proto nemění a potvrzují se s konečnou platností.

(14)

Jedna ze společností uvedených ve 26. bodě odůvodnění prozatímního nařízení trvala na tom, že byla penalizována za skutečnost, že její většinový akcionář získal práva na užívání pozemků za příznivou cenu a poté je správně přecenil podle vývoje tržních cen. Nebylo však možno vysvětlit obrovský rozdíl mezi pořizovací cenou a pozdějším oceněním (1 000–2 000 %). Proto při neexistenci nových prvků nebo informací týkajících se nabytí a následného přecenění práv na užívání pozemků a vzhledem k výhodám, které společnost obdržela tím, že aktiva získala za ceny významně nižší než tržní hodnota, se závěry ohledně této společnosti nemění a potvrzují se s konečnou platností.

(15)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se statusu tržního hospodářství, potvrzují se s konečnou platností 25. až 30. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

3.   Individuální zacházení

(16)

Pět společností nebo skupin společností, kterým nebyl udělen status tržního hospodářství, splnilo všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení a bylo jim přiznáno individuální zacházení. Jedna společnost, které bylo prozatímně uděleno individuální zacházení, dále nespolupracovala, proto jí individuální zacházení nebylo nakonec přiznáno (viz 11. a 34. bod odůvodnění).

4.   Běžná hodnota

(17)

Jak bylo objasněno v 11. bodě odůvodnění, bylo na základě připomínek k prozatímnímu nařízení rozhodnuto, že se nepoužije výběr vzorku, a tři společnosti, které nebyly zařazeny do vzorku nebo posouzeny individuálně v předběžné fázi, byly požádány, aby poskytly odpovědi na dotazník. Běžná hodnota byla stanovena pro jednu z těchto společností (Laiwu Taihe), které byl udělen status tržního hospodářství a která poskytla odpověď na dotazník.

4.1   Společnosti nebo skupiny společností, jimž nebylo možno přiznat status tržního hospodářství

(18)

Jelikož jediná společnost, které mohl být udělen status tržního hospodářství a která byla posouzena individuálně v předběžné fázi šetření, nepředložila žádné připomínky k běžné hodnotě, potvrzují se s konečnou platností zjištění uvedená v 35. až 39. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(19)

Co se týká jediné další společnosti, které byl přiznán status tržního hospodářství (Laiwu Taihe) a která byla dále posuzována z důvodů objasněných v 11. bodě odůvodnění, bylo nejprve ověřeno, zda byl celkový domácí prodej obdobného výrobku této společnosti reprezentativní ve smyslu čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej dotčeného výrobku byl o něco nižší než 5 % objemu vývozu obdobného výrobku do Společenství. Tento nižší podíl je nicméně dostatečně velký, aby umožnil náležité srovnání, a ceny obdobného výrobku na domácím trhu se považovaly za reprezentativní rovněž vzhledem k celkovému domácímu prodeji dotyčné společnosti. Byly proto použity ke stanovení běžné hodnoty.

(20)

U každého druhu výrobku prodávaného na vývoz do Společenství společností Laiwu Taihe bylo zjištěno, zda byl přímo srovnatelný druh výrobku prodáván na domácím trhu. Druhy výrobku se považovaly za přímo srovnatelné, pokud se jednalo o stejný druh výrobku (stanovený chemickým složením) se srovnatelnou granulací a balením. Bylo zjištěno, že pouze u jednoho druhu výrobku prodávaného na vývoz do Společenství byl přímo srovnatelný druh výrobku prodáván na domácím trhu.

(21)

Následně bylo zkoumáno, zda by bylo možno domácí prodej tohoto druhu výrobku považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Bylo zjištěno, že se v průběhu období šetření uskutečnil ziskový domácí prodej tohoto druhu výrobku nezávislým odběratelům, tudíž v běžném obchodním styku.

(22)

Jelikož objem ziskových prodejů tohoto druhu výrobku představoval nejvýše 80 % celkového objemu prodeje tohoto druhu, běžná hodnota byla založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočtené jako vážený průměr pouze ziskových prodejů daného druhu.

(23)

Jelikož pro ostatní druhy výrobků nebylo možno použít ke stanovení běžné hodnoty ceny společnosti Laiwu Taihe na domácím trhu, byla běžná hodnota zjištěna početně v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(24)

Při početním zjišťování běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení byly částky za prodejní, správní a režijní náklady a za zisk v souladu s čl. 2 odst. 6 úvodním pododstavcem základního nařízení založeny na skutečných údajích týkajících se výroby a prodeje obdobného výrobku společností Laiwu Taihe v běžném obchodním styku.

4.2   Společnosti nebo skupiny společností, jimž nebylo možno přiznat status tržního hospodářství

(25)

Ve svých připomínkách k prozatímnímu nařízení některé strany uvedly, že Kanada není vhodnou srovnatelnou zemí vzhledem ke skutečnosti, že Spojené státy americké (USA) nedávno zahájily antidumpingové řízení týkající se kyseliny citronové pocházející mimo jiné z Kanady. Proto bylo jako alternativní srovnatelná země navrženo Thajsko. Analýza však prokázala, že zatímco v průběhu období šetření nebyla antidumpingová opatření uložená na dovoz kyseliny citronové pocházející z Kanady v platnosti, byla v průběhu období šetření platná antidumpingová opatření u kyseliny citronové pocházející z Thajska. Tato opatření, která uložila Indie, spočívala ve značném antidumpingovém clu ve výši 374,36 USD/t a jejich platnost skončila teprve v srpnu 2007, tj. dva měsíce po skončení období šetření. Proto se s přihlédnutím k tvrzením uvedeným ve 42. a 43. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a s ohledem na skutečnost, že v okamžiku ukončení šetření Společenství šetření USA týkající se kyseliny citronové pocházející z Kanady dosud probíhalo, vyvozuje závěr, že neexistuje žádný důvod, proč by mělo být jako srovnatelná země upřednostněno Thajsko před Kanadou.

(26)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení bylo nutno běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce uvedené v 11. bodě odůvodnění, jimž nebyl přiznán status tržního hospodářství, stanovit na základě cen nebo na základě početně zjištěné hodnoty ve srovnatelné zemi.

5.   Vývozní cena

(27)

V případě dvou společností, které byly dále posuzovány z důvodů objasněných v 11. bodě odůvodnění, byla vývozní cena stanovena podle metodiky objasněné ve 45., 46. a 47. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(28)

Protože žádná společnost nepředložila připomínky k vývozním cenám, potvrzují se s konečnou platností zjištění uvedená ve 45., 46. a 47. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

6.   Srovnání

(29)

Ve svých připomínkách k prozatímnímu nařízení a ke konečným závěrům jedna skupina společností zpochybnila odpočet hypotetické provize za prodej prostřednictvím obchodníka v ČLR vzhledem ke skutečnosti, že tento obchodník byl nedílnou součástí skupiny. Bylo však zjištěno, že obchodní společnost ve skutečnosti vykonávala funkci nezávislého obchodníka a že hospodářským výsledkem vztahu obou společností byl vztah příkazce a jednatele. Bylo zjištěno, že obchodník obchodoval nejen s výrobky vyrobenými společnostmi ve spojení, nýbrž rovněž s výrobky nezávislých výrobců. Dotyčná společnost také uskutečňovala přímý prodej zákazníkům, kteří s ní nejsou ve spojení. Tvrzení bylo proto odmítnuto a podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení byla odečtena příslušná částka na základě prodejních, správních a režijních nákladů a zisku dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(30)

Ve svých připomínkách k prozatímnímu nařízení jeden vyvážející výrobce uvedl, že by se nemělo přihlížet k nákladům na měnový přepočet, jelikož podle čl. 2 odst. 10 písm. j) základního nařízení se vývozcům poskytne lhůta 60 dní, aby zohlednili trvalé kolísání směnného kursu v období šetření. Toto tvrzení bylo možno uznat a dumpingové rozpětí vyvážejícího výrobce bylo odpovídajícím způsobem upraveno.

(31)

V prozatímním nařízení byla v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení z vývozní ceny odečtena nevratná DPH, která je účtována u prodeje na vývoz. Jeden vyvážející výrobce ve svých připomínkách k prozatímnímu nařízení uvedl, že tato úprava vývozní ceny neměla být provedena, jelikož se čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení vztahuje pouze na běžnou hodnotu. Uznává se, že úprava stanovená v čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení se vztahuje pouze na výpočet běžné hodnoty. Výše uvedený odpočet z vývozní ceny je skutečně správný a měl být proveden podle čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení. Při zkoumání tohoto tvrzení bylo zjištěno, že ve výpočtu úpravy pro dotyčnou společnost došlo k početní chybě a že se stejná chyba objevuje i u ostatních společností. Tyto nepřesnosti byly odstraněny a vedly k malým úpravám směrem dolů v dumpingových rozpětích vypočtených pro tyto společnosti dříve.

(32)

Při zkoumání tvrzení uvedeného v 31. bodě odůvodnění bylo zjištěno, že v případě jedné společnosti, které bylo uděleno individuální zacházení, nebyla provedena nezbytná úprava. Toto bylo opraveno a výsledkem bylo mírné zvýšení dumpingového rozpětí pro tuto společnost.

(33)

Jelikož ke srovnání nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrzují se s konečnou platností 48., 49. a 50. bod odůvodnění prozatímního nařízení, s výhradou změn uvedených v 30., 31. a 32. bodě odůvodnění.

7.   Dumpingové rozpětí

(34)

V případě dvou společností, které byly dále posuzovány z důvodů objasněných v 11. bodě odůvodnění, bylo dumpingové rozpětí stanoveno podle metodiky objasněné v 51. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. V případě jedné společnosti, která neposkytla odpověď na dotazník a nebyla proto dále posuzována (jak je objasněno v 11. bodě odůvodnění), se tato společnost považovala za nespolupracující společnost a zjištění jsou v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení založená na dostupných údajích. V tomto případě bylo s přihlédnutím k vysoké úrovni spolupráce (jak bylo uvedeno v 19. bodě odůvodnění prozatímního nařízení) společnosti přiděleno nejvyšší dumpingové rozpětí zjištěné s ohledem na všechny ostatní společnosti.

(35)

Dumpingová rozpětí všech společností, které již byly posouzeny jednotlivě v předběžné fázi, byla přepočtena s cílem opravit nepřesnosti uvedené v 30., 31. a 32. bodě odůvodnění. Tento přepočet vedl k drobným úpravám dumpingových rozpětí.

(36)

Jelikož nebyly předloženy žádné nové informace, potvrzují se s konečnou platností závěry uvedené v 53. bodě odůvodnění prozatímního nařízení týkající se úrovně spolupráce.

(37)

Na základě toho konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z ceny CIF na hranice Společenství před proclením činí:

Společnost

Konečné dumpingové rozpětí

(v %)

Anhui BBCA Biochemical Co., Ltd

58,1

DSM Citric Acid (Wuxi) Ltd

19,1

RZBC Co. Ltd

59,8

RZBC (Juxian) Co. Ltd

59,8

TTCA Co., Ltd

57,1

Yixing Union Biochemical Co. Ltd

55,7

Laiwu Taihe Biochemistry Co. Ltd

6,6

Weifang Ensign Industry Co. Ltd

53,5

Všechny ostatní společnosti

59,8

E.   ÚJMA

1.   Výroba ve Společenství a výrobní odvětví Společenství

(38)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že společnost SA Citrique Belge NV zastavila po období šetření výrobu a pouze obchodovala s dotčeným výrobkem dováženým od společnosti v Číně, která je s ní ve spojení (DSM Citric Acid (Wuxi) Ltd), a tvrdily, že společnost SA Citrique Belge NV tudíž nepředstavuje součást výrobního odvětví Společenství. Toto tvrzení však nebylo doloženo žádnými důkazy a z údajů, které poskytla společnost SA Citrique Belge NV, vyplývá, že společnost ve výrobě pokračuje.

(39)

Jedna zúčastněná strana si rovněž stěžovala, že v 56. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byl uveden pouze dovoz společnosti SA Citrique Belge NV od čínského výrobce, který s ní je ve spojení, v průběhu období šetření. Tato strana tvrdila, že by měla být uvedena tendence veškerého dovozu výrobního odvětví Společenství od společností ve spojení i od společnosti, které nejsou ve spojení, za celé posuzované období, jelikož dovoz představuje důležitý činitel pro posouzení výroby ve Společenství a následně pro závěr o existenci újmy. Šetření ve skutečnosti prokázalo, že během celého posuzovaného období byl dovoz výrobního odvětví Společenství zanedbatelný, tj. mezi 1 % a 6 % výroby (rozpětí je uvedeno kvůli důvěrnosti údajů). Toto tvrzení je proto nutno odmítnout a s konečnou platností se potvrzují 55. až 58. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

2.   Spotřeba Společenství

(40)

Jelikož s ohledem na spotřebu Společenství nebyly obdrženy žádné nové a doložené informace, potvrzují se s konečnou platností 59. a 60. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

3.   Dovoz z dotčené země

a)   Objem dotčeného dovozu a jeho podíl na trhu, dovozní ceny

(41)

Co se týká objemu dovozu, podílu na trhu a cen, nebyly zjištěny ani obdrženy žádné nové a doložené informace, proto se při neexistenci tvrzení či námitek zúčastněných stran týkajících se objemu a cen dotčeného dovozu potvrzují s konečnou platností 61., 62. a 63. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

b)   Cenové podbízení

(42)

V průběhu předběžné fáze šetření byla za účelem srovnání dotčeného výrobku a kyseliny citronové vyráběné výrobním odvětvím Společenství na stejné obchodní úrovni provedena při výpočtu cenového podbízení úprava s ohledem na přirážku (včetně prodejních, správních a režijních nákladů) dovozců, kteří nejsou ve spojení, a dodatečně byla provedena úprava zohledňující náklady na zvláštní ošetření, jež vznikly dovozcům ve Společenství v souvislosti s odstraněním hrudek u určitého množství dotčeného výrobku před dalším prodejem. Avšak vzhledem k menší revizi údajů týkajících se výše úpravy s ohledem na obchodní úroveň bylo vypočtené vážené průměrné rozpětí cenového podbízení ve výši 17,42 % revidováno směrem dolů na 16,54 %.

(43)

Po zveřejnění konečných závěrů jeden výrobce ve Společenství prohlásil, že by se úprava s ohledem na úroveň obchodu měla týkat též prodeje výrobního odvětví Společenství, tj. že by se mělo přihlédnout k prodeji uskutečněnému prostřednictvím obchodníků. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že úprava s ohledem na úroveň obchodu byla skutečně provedena u prodejních cen výrobního odvětví Společenství předtím, než byly srovnány s dovozními cenami dotčeného výrobku.

(44)

Týž výrobce ve Společenství rovněž žádal, aby se úprava zohledňující náklady na zvláštní ošetření vzniklé v souvislosti s odstraněním hrudek použila též u obdobného výrobku. Tato žádost však nebyla dále podložena údaji týkajícími se zvláštních nákladů vzniklých tomuto výrobci ve Společenství, a nemohla být tudíž přijata. Vzhledem k těmto skutečnostem se s konečnou platností potvrzuje 64. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

4.   Situace výrobního odvětví Společenství

a)   Obecné poznámky

(45)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že Komise neanalyzovala důkladně všechny ukazatele újmy, a proto nebyla zjištěna náležitá a úplná souvislost mezi situací výrobního odvětví Společenství a čínským dovozem. Zejména se uvádělo, že nebyl posouzen pozitivní vývoj některých ukazatelů újmy. Je nutno uvést, že ačkoli některé ukazatele újmy vykazují pozitivní vývoj, což bylo uznáno v 79. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, celkový obraz naznačuje zhoršení situace výrobního odvětví Společenství. Mírné zvýšení výroby, výrobní kapacity, využití kapacity, objemu prodeje a výše jednotkových cen, jakož i vyšší efektivita nákladů, jak je popsáno v 76. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, odráží úsilí výrobců ve Společenství o zachování konkurenceschopnosti v průběhu posuzovaného období a o získání prospěchu z vyšší spotřeby. Jak však ukazuje 68. bod odůvodnění prozatímního nařízení, navzdory tomuto úsilí přišlo výrobní odvětví Společenství o 5 procentních bodů (tj. podíl na trhu se snížil z 54 % na 49 %) svého podílu na trhu, který z velké části převzal levný dumpingový čínský dovoz. Jako přitěžující činitel se rovněž uvádí, že výrobní odvětví Společenství mohlo očekávat, že získá určitou část podílu na trhu tří výrobců kyseliny citronové ve Společenství, kteří v roce 2004 ukončili výrobu. Avšak naopak, výrobnímu odvětví Společenství se nepodařilo převzít odběratele tří výrobců v ES, kteří ukončili výrobu, ani nemělo prospěch z vyšší spotřeby. Tento významný úbytek podílu na trhu spolu s jednoznačně se zhoršujícími finančními ukazateli, tj. ziskovostí, návratností investic a peněžním tokem, ukazuje, že se celková situace výrobního odvětví Společenství v posuzovaném období zhoršila, a zdálo se, že v průběhu období šetření je nejhorší. V daném případě mimoto nelze snížení zásob hodnotit jako pozitivní vývoj situace výrobního odvětví Společenství, jelikož to nelze vzhledem k povaze výrobku, která neumožňuje dlouhodobé skladování, považovat za přiměřený ukazatel.

b)   Investice a schopnost získat kapitál

(46)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že investice v této oblasti nejsou stálé, nýbrž sledují určité investiční cykly. Ačkoli za běžných tržních podmínek jistě nelze očekávat, že se každý rok uskuteční významné investice, považuje se skutečnost, že během celého období ani jeden ze dvou zbývajících výrobců ve Společenství neuskutečnil žádné významné investice, za známku toho, že nízká ziskovost (která se od roku 2006 proměnila ve ztrátu) neumožňovala realizaci významných investic. Usuzuje se proto, že v tomto případě jsou investice zvlášť vhodným ukazatelem újmy.

(47)

Závěrem je nutno posoudit schopnost výrobců ve Společenství získat kapitál. V tomto ohledu šetření prokázalo, že oba výrobci ve Společenství měli vzhledem k zhoršující se situaci při obchodování s kyselinou citronovou potíže získat kapitál.

(48)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že se žadateli podařilo získat kapitál přinejmenším pro ostatní výrobky, jelikož v únoru 2007 oznámil výstavbu nového závodu na výrobu glukózy. V tomto ohledu se podotýká, že šetření je omezeno na schopnost získat kapitál ve vztahu k dotčenému výrobku, tj. kyselině citronové, a zdálo se, že tato je nepříznivě ovlivněna finanční situací výrobního odvětví Společenství.

(49)

Na základě výše uvedených skutečností se s konečnou platností potvrzuje závěr ohledně investic výrobního odvětví Společenství uvedený v 72. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

c)   Ziskovost a návratnost investic

(50)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že zjištění uvedená v 73. bodě odůvodnění prozatímního nařízení nejsou v souladu s účetními závěrkami obou výrobců ve Společenství, zejména že žádná z účetních závěrek nevykazuje zmíněné mimořádné náklady na restrukturalizaci. V této souvislosti se poznamenává, že během celého posuzovaného období byl mimořádný výsledek jednoho výrobce ve Společenství velkou měrou ovlivněn snahou o restrukturalizaci, což bylo v účetní závěrce vykázáno jako náklady nebo příjmy v závislosti na tom, zda došlo ke zvýšení nebo uvolnění rezervy, a honoráři zaplacenými mateřské společnosti ve Švýcarsku. Považovalo se proto za vhodnější použít pro analýzu újmy jako základ provozní výsledek namísto čistého zisku.

(51)

Táž strana tvrdila, že pokuta uložená v roce 2005 oběma mateřským společnostem výrobců ve Společenství za chování narušující hospodářskou soutěž mohla ovlivnit zisk výrobního odvětví Společenství. Případné účinky vyplývající z pokuty (jak zvýšení, tak uvolnění rezerv) byly zaznamenány v mimořádném výsledku. Jak bylo zmíněno v 50. bodě odůvodnění, byl v tomto řízení jako ukazatel újmy použit provozní výsledek. Pokuta, která byla uložena výrobcům ve Společenství, proto nemohla ovlivnit zisk použitý v analýze újmy. Mimoto je nutno uvést, že výrobní odvětví Společenství bylo od roku 2006 až do konce období šetření ztrátové. Proto se s konečnou platností potvrzují tendence uvedené v prozatímním nařízení.

(52)

Řada zúčastněných stran poukázala na určitý nesoulad mezi tendencí týkající se ziskovosti a návratností investic. Na rozdíl od ziskovosti, která byla stanovena vyjádřením provozního zisku z prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům jako procentního podílu obratu těchto prodejů, byla návratnost investic vypočtena jako čistý zisk v procentech čisté účetní hodnoty investic. Aby byla zajištěna konzistentnost ve výpočtu všech ukazatelů újmy, byl výpočet návratnosti investic revidován na základě provozního zisku v procentech čisté účetní hodnoty investic. Revidované údaje činí:

 

2004

2005

2006

Období šetření

Návratnost celkových investic

(index)

100

148

– 147

– 207

(53)

Upravené údaje však sledují stejnou tendenci, nemění proto závěr vyvozený v 74. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, který se s konečnou platností potvrzuje.

5.   Závěr o újmě

(54)

Jelikož nebyly předloženy žádné nové a doložené informace nebo tvrzení týkající se výroby, objemu prodeje, podílů na trhu, jednotkové prodejní ceny, zásob, peněžního toku, zaměstnanosti, produktivity, mezd a velikosti dumpingového rozpětí, potvrzují se s konečnou platností zjištění uvedená v 66. až 71., 73. a 75. až 78. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Upravené údaje týkající se návratnosti investic nemění tendence uvedené v 73. a 74. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Proto se s ohledem na jednoznačně se zhoršující finanční ukazatele, jako jsou ziskovost, návratnost investic a peněžní tok, spolu se značným úbytkem podílu na trhu s konečnou platností potvrzuje závěr uvedený v 81. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu.

F.   PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

1.   Účinek dumpingového dovozu

(55)

Jak bylo uvedeno ve 42. bodě odůvodnění, vyvozuje se konečný závěr, že v průběhu období šetření byly průměrné ceny výrobků dovážených z ČLR nižší než průměrné ceny výrobního odvětví Společenství. Po provedení menší revize ve výpočtech bylo zjištěno, že průměrné rozpětí cenového podbízení činí 16,54 %. Tato mírná úprava směrem dolů nemůže ovlivnit závěry o účinku dumpingového dovozu stanovené v 83. až 85. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, které se potvrzují s konečnou platností.

2.   Účinek jiných faktorů

a)   Újma, kterou si výrobci způsobili sami

(56)

Někteří dovozci tvrdili, že si výrobní odvětví Společenství přivodilo újmu samo, jelikož sledovalo strategii upřednostňující cenu před objemem, tzn. obsloužit pouze segment trhu vyšší kategorie a nevyrábět ani neprodávat výrobek nižší kategorie. Podle týchž dovozců bylo důsledkem to, že výrobní odvětví Společenství nevyužilo vyšší poptávku po kyselině citronové nižší kategorie, a tím přišlo o podíl na trhu a zhoršilo svou finanční výkonnost. Šetření však prokázalo, že dotčený výrobek i obdobný výrobek mají v zásadě stejné užití a vzájemně si konkurují převážně ve stejných segmentech (viz 9. bod odůvodnění), s výjimkou jednoho menšinového trhu představujícího malou část podílu na trhu s evropskou kyselinou citronovou, který dosud zásobovalo výhradně výrobní odvětví Společenství. Šetřením však bylo ve skutečnosti zjištěno, že výrobní odvětví Společenství bylo v segmentu trhu nižší kategorie zastoupeno, toto tvrzení bylo proto nutno odmítnout.

(57)

Některé zúčastněné strany mimoto považovaly neexistenci investic v průběhu posuzovaného období, a zejména během let, kdy výrobní odvětví Společenství dosáhlo lepších výsledků, tj. 2004–2005, za faktor, který přispěl k úbytku podílu na trhu a následně ke zhoršení situace. Šetření prokázalo, že výrobní odvětví Společenství nevyužívalo plně svou kapacitu a že využití kapacity bylo v průběhu celého posuzovaného období stálé. Proto byl v případě větší poptávky možný určitý nárůst výroby bez dalších investic. Mimoto se vzhledem k tomu, že ziskovost výrobního odvětví Společenství byla během celého posuzovaného období nedostatečná, tj. pod cílovým ziskem, a dokonce se změnila na zápornou, má za to, že rozhodnutí neinvestovat značné částky do výroby obdobného výrobku je ekonomicky odůvodněné. Toto tvrzení proto není přesvědčivé a musí být odmítnuto.

b)   Nárůst cen surovin, zvýšení cen energie

(58)

Téměř všechny zúčastněné strany zopakovaly svá tvrzení, že zjištěná újma je zapříčiněna reformou trhu s cukrem a následným zrušením výrobních náhrad v roce 2006 nebo zvýšením cen energie.

(59)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že ve výroční zprávě jednoho výrobce ve Společenství za rok 2007 bylo uvedeno, že dostupnost surovin je omezená kvůli evropskému režimu cukru, což vedlo k vyšším nákladům. V této souvislosti se uvádí, že zmíněný výrobce ve Společenství nepoužívá jako hlavní surovinu cukr, nýbrž melasu, a jak je vysvětleno v 89. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, neměl nikdy nárok na výrobní náhrady. Nárůst nákladů na melasu však nebyl značný, nýbrž odpovídal růstu cen cukru na světových trzích. Co se týká situace druhého výrobce ve Společenství, která byla podrobně popsána v 90. až 94. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, nebyly obdrženy žádné nové nebo doložené informace nebo tvrzení. Potvrzuje se proto s konečnou platností celkový závěr uvedený v 93. bodě odůvodnění, že reforma trhu s cukrem neměla žádný závažný dopad na náklady výrobního odvětví Společenství.

(60)

Táž zúčastněná strana uvedla, že ve skutečnosti existovala souvislost mezi cenami cukru a výrobou biopaliv, jak potvrzuje studie Komise „The causes of the Food Price Crisis“ (Příčiny krize cen potravin) (4). V tomto ohledu se podotýká, že Komise (jak již bylo uvedeno v 98. bodě odůvodnění prozatímního nařízení) měla přístup k údajům o nákladech obou výrobců ve Společenství, mohla proto analyzovat konkrétní náklady na suroviny u obou výrobců Společenství s ohledem na výrobu kyseliny citronové. Případná souvislost mezi cenami cukru a výrobou biopaliv byla proto prověřena a vzata v úvahu při posuzování dopadu reformy trhu s cukrem ve Společenství a rostoucí výroby biopaliv. Na základě toho bylo možno vyvodit závěr, který se tímto s konečnou platností potvrzuje, a sice že tyto činitele neměly žádný závažný dopad na zjištěnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(61)

Mimoto je nutno uvést, že případný růst nákladů na melasu, cukr nebo glukózu či energii, který byl potvrzen v prozatímním nařízení (viz 93. a 96. bod jeho odůvodnění), není zdrojem újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství, jelikož v běžné tržní situaci by výrobní odvětví Společenství mohlo přenést tyto vyšší náklady přinejmenším v určitém rozsahu na své odběratele. Šetření však prokázalo rostoucí přítomnost dumpingových dovozů, jejichž ceny byly významně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. Jak se proto uvádí v 84. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, došlo ke stlačení cen a výrobní odvětví Společenství bylo schopno přenést na své odběratele pouze zlomek vyšších nákladů, což vedlo k zhoršení jeho finanční situace a dalšímu úbytku podílu na trhu.

(62)

Závěrem je nutno zmínit, že šetřením bylo prokázáno, že se čínské náklady na výrobu kyseliny citronové rovněž zvýšily. Tyto vyšší náklady se však neprojevily ve vyšších prodejních cenách, nýbrž naopak, jednotkové prodejní ceny se v průběhu posuzovaného období ještě snížily o 6 procentních bodů, jak je uvedeno v 63. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(63)

Na základě výše uvedených skutečností je nutno tato tvrzení odmítnout a s konečnou platností se potvrzují 88. až 99. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

c)   Cenový kartel výrobního odvětví Společenství

(64)

Některé zúčastněné strany zopakovaly svá tvrzení, že ztrátu podílu na trhu si evropští výrobci způsobili sami z důvodu kartelové dohody o kyselině citronové (1991–1995), jíž se účastnili žadatel i druhý evropský výrobce a o níž se tvrdilo, že je důvodem nárůstu čínského dovozu kyseliny citronové. Toto tvrzení však nebylo blíže doloženo, nemění proto závěr vyvozený ve 100. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že k značnému nárůstu dumpingových dovozů došlo několik let po skončení kartelové dohody.

(65)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje konečný závěr, že důsledky chování narušujícího hospodářskou soutěž, na němž se podílelo výrobní odvětví Společenství, nepřispěly k podstatné újmě, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo.

d)   Měnové výkyvy

(66)

Některé zúčastněné strany zopakovaly svá tvrzení, že pokles cen čínské kyseliny citronové v průběhu období šetření byl velkou měrou zapříčiněn nepříznivým směnným kurzem dolaru USA vůči euru, skutečností, že ceny kyseliny citronové jsou na světových trzích obvykle udávány v dolarech USA, a problémem přizpůsobit ceny, které jsou obvykle sjednávány ročně, nové měnové situaci.

(67)

Připomíná se, že ve 104. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se usuzuje, že dopad případných měnových výkyvů je třeba považovat za zanedbatelný, protože i kdyby se plně nezohlednila devalvace dolaru USA vůči euru mezi rokem 2004 a obdobím šetření, která po upřesnění předběžných výpočtů činila 4,97 %, stále zde existuje více než 10 % cenové podbízení.

(68)

S konečnou platností se proto potvrzuje, že zhodnocení eura vůči americkému dolaru nebylo takové, aby narušilo příčinnou souvislost mezi zjištěnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Společenství a příslušným dovozem, a tvrzení bylo proto odmítnuto.

3.   Závěr o příčinné souvislosti

(69)

Jelikož nebyly předloženy žádné nové a doložené informace nebo tvrzení, potvrzují se s konečnou platností 82. až 110. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(70)

Na základě výše uvedených skutečností se s konečnou platností potvrzuje předběžné zjištění existence příčinné souvislosti mezi podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Společenství a čínským dumpingovým dovozem.

G.   ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

1.   Vývoj po období šetření

(71)

Od některých výrobců výrobního odvětví Společenství i od spolupracujících vyvážejících výrobců a dovozců byly obdrženy připomínky týkající se nutnosti zohlednit určitý důležitý vývoj po období šetření. Podotýká se, že v souladu s čl. 6 odst. 1 základního nařízení se k informacím o dumpingu a újmě, které se týkají pozdějšího období, zpravidla nepřihlíží. Vzhledem k tvrzení uvedenému ve 119. a 129. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se však výjimečně považovalo za nutné získat data a informace týkající se období od června 2007 do července 2008.

(72)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že uložení opatření je zbytečné, jelikož ziskovost výrobního odvětví Společenství po období šetření dosáhla vysokých úrovní vzhledem k podstatně vyšším cenám a že se trh reguloval sám. V průběhu období šetření existovaly důkazy o dumpingu a újmě a tato újma byla ve značném rozsahu způsobena stlačením cen vyplývajícím z dumpingového dovozu. Dovozní statistiky ukazují průměrný nárůst čínských prodejních cen po období šetření pouze o 12 %. V porovnání s úrovní cenového podbízení ve výši 16,54 %, která byla zjištěna v průběhu období šetření, není tento nárůst zjevně dostatečný, aby v případě neexistence dumpingových opatření výrobní odvětví Společenství mohlo zvýšit své prodejní ceny na udržitelnou úroveň, aniž by riskovalo, že ztratí další zákazníky. Co se týká výše cen výrobního odvětví Společenství, bylo zjištěno, že se výrobnímu odvětví Společenství od prvního čtvrtletí 2008 podařilo mírně zvýšit své ceny, což zřejmě zlepšilo finanční situaci výrobního odvětví Společenství. Toto zvýšení cen je však v úzkém časovém vztahu se zahájením tohoto řízení, a zdá se tudíž, že se situace výrobního odvětví Společenství mohla zlepšit díky možným antidumpingovým opatřením uloženým z dovozu z ČLR. Byl proto vyvozen závěr, že na trhu neexistuje samoregulace, či že tato samoregulace není dostatečná, aby uložení opatření nebylo nutné. Tvrzení bylo proto nutno odmítnout.

2.   Zájem výrobního odvětví Společenství

(73)

Jelikož nebyly předloženy žádné nové nebo doložené informace nebo tvrzení ohledně zájmu výrobního odvětví Společenství, potvrzuje se s konečnou platností závěr uvedený ve 112. až 115. bodě odůvodnění prozatímního nařízení o zájmu výrobního odvětví Společenství.

3.   Hospodářská soutěž a zabezpečení dodávek

(74)

Většina zúčastněných stran zopakovala své tvrzení, že by uložení opatření značně omezilo hospodářskou soutěž na evropském trhu a vedlo k monopolu dvou výrobců na trhu. Usuzuje se však, že s ohledem na silné postavení na trhu, jehož dosáhli čínští vyvážející výrobci v posledních letech, by uložení opatření tyto výrobce nevytlačilo z trhu Společenství, nýbrž pouze obnovilo rovné podmínky, které by výrobnímu odvětví Společenství a čínským vyvážejícím výrobcům umožnily soutěžit za stejných podmínek. Navíc by přiměřený růst cen na trhu Společenství mohl ve skutečnosti přilákat více dovozu z ostatních třetích zemí s vlastní výrobou, například z Izraele a zemí Jižní Ameriky, které se pravděpodobně méně zajímají o vývoz na trh se stlačenými cenami.

(75)

Pokud by na druhé straně antidumpingová opatření nebyla uložena, nelze vyloučit, že by výrobní odvětví Společenství muselo ukončit svou výrobní činnost v této konkrétní oblasti, což by vedlo k opačnému scénáři, tj. dominantnímu postavení čínského dovozu.

(76)

Většina zúčastněných stran rovněž tvrdila, že pokud by se měl kvůli uloženým opatřením čínský dovoz zastavit, bylo by ohroženo zabezpečení dodávek, jelikož výrobní odvětví Společenství nemůže uspokojit poptávku na trhu Společenství, i kdyby oba výrobci plně využívali svých kapacit. To by zhoršila skutečnost, že podle předpokladů se poptávka po kyselině citronové ještě zvýší na základě účinků nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 ze dne 31. března 2004 o detergentech (5). V uvedeném nařízení se Komise zavázala, že provede přezkum týkající se používání fosforečnanů a na základě výsledků tohoto přezkumu předloží návrh vhodných opatření. V souladu s touto povinností Komise předložila zprávu, dosud však nenavrhla žádná opatření. I kdyby však měly být ve výrobním odvětví detergentů fosforečnany zcela zakázány, jsou jejich hlavní náhradou zeolity a pouze v menším rozsahu kyselina citronová.

(77)

Předpokladu, že by se čínský dovoz skutečně zastavil, mimoto odporuje řada skutečností.

Z dovozních statistik vyplývá, že čínský dovoz v průběhu dvanácti měsíců po období šetření vzrostl o 17 %, zatímco po uložení prozatímních opatření zůstal na významné úrovni, která zřejmě představuje dostatečnou záruku pro zabezpečení dodávek ve Společenství.

Šetřením byla prokázána určitá nadměrná kapacita některých vyvážejících výrobců v Číně, což naznačuje, že se čínský dovoz na trh Společenství nezastaví, zejména pokud by USA uložily opatření vůči ČLR v rámci amerického antidumpingového šetření.

(78)

Výrobní odvětví Společenství mimoto oznámilo, že přijme odpovídající opatření ke zvýšení své výrobní kapacity. Žadatel oznámil významné zvýšení své výrobní kapacity. Podle tiskové zprávy vydané v červenci 2008 by tyto dodatečné kapacity měly být plně k dispozici v polovině roku 2009, přičemž k prvnímu zvýšení kapacity by mělo dojít již v lednu 2009. To by mělo přispět k uspokojení poptávky ve Společenství. Dále se poznamenává, že druhý výrobce ve Společenství v srpnu 2008 oznámil, že v prvním čtvrtletí 2009 uzavře svůj výrobní závod v Číně a že se zaměří na svůj výrobní závod ve Společenství.

(79)

Přitažlivější úroveň cen na trhu Společenství by mimoto pravděpodobně rovněž zvýšila dovoz ze třetích zemí a s těmito alternativními zdroji se zabezpečení dodávek zdá lepší, než pokud by uživatelé byli závislí pouze na čínské kyselině citronové. V průběhu dvanácti měsíců po období šetření se například dovoz z Izraele zvýšil o 30 %.

(80)

Zdá se proto, že by uložení opatření nevytlačilo čínské vyvážející výrobce z trhu, nýbrž by obnovilo rovné podmínky, což zajišťuje alternativní zdroje dodávek.

4.   Zájem dovozců, kteří nejsou ve spojení

(81)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že kvůli výběru vzorku Komise obdržela výsledky pouze pro největší dovozce v Evropě, a tudíž jí chyběly informace o účincích cla na převážnou většinu malých a středních dovozců. Proti vybranému vzorku však žádná strana nevznesla námitky, proto se vzorek považuje za reprezentativní pro všechny dovozce.

(82)

Vzhledem k tomu, že kyselina citronová představuje v průměru pouze 1 % celkových příjmů dovozců, očekává se, že se účinky antidumpingového cla rozloží v celkových výsledcích společností.

(83)

Jelikož dovozci nepředložili žádné další připomínky, potvrzují se s konečnou platností závěry obsažené ve 116. až 120. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

5.   Zájem uživatelů

(84)

Po předběžné fázi Komise provedla intenzivnější šetření s ohledem na možné dopady opatření na uživatele. Za tímto účelem si od uživatelů a vnitrostátních sdružení vyžádala další informace a v prostorách jednoho uživatele ve Společenství se uskutečnila dodatečná inspekce na místě.

(85)

Obdržené informace potvrzují předběžné zjištění vycházející z neúplných odpovědí uživatelů na dotazník (jak je uvedeno ve 121. a 122. bodě odůvodnění prozatímního nařízení), že podíl kyseliny citronové na celkových výrobních nákladech uživatelů je poměrně malý. Ačkoli tento podíl přirozeně závisí na výrobku, bylo zjištěno, že se pohybuje v rozmezí od méně než 1 % do 20 %. Výše uvedené doplňující informace rovněž potvrdily předběžná zjištění, že by clo na úrovni rozpětí cenového podbízení mělo na výrobní náklady spolupracujících uživatelů velmi omezený dopad. Po zveřejnění konečných závěrů dva z hlavních průmyslových uživatelů kyseliny citronové tvrdili, že kyselina citronová má vysoký podíl v některých z jejich výrobků, a proto by na ně měla cla významný dopad. Zde je za prvé třeba uvést, že oba uživatelé vyrábějí širokou škálu výrobků, v nichž je kyselina citronová používána v rozdílném množství. Za druhé nebylo možné na základě předložených údajů prokázat, že tito uživatelé prodávali převážně takové výrobky, u nichž byly náklady na kyselinu citronovou vyšší. A konečně tento argument nebyl podložen žádnými doplňujícími údaji. Proto nemohl být přijat.

6.   Závěr o zájmu Společenství

(86)

Výše uvedená dodatečná analýza týkající se zájmu dovozců a uživatelů ve Společenství nezměnila předběžné závěry v tomto ohledu. I kdyby v určitých případech musel zátěž plně nést dovozce nebo uživatel, případný nepříznivý finanční dopad na něj by každopádně nebyl významný. Na základě těchto skutečností se usuzuje, že závěry týkající se zájmu Společenství uvedené v prozatímním nařízení se nemění. Jelikož nebyly předloženy žádné jiné připomínky, potvrzují se s konečnou platností.

H.   KONEČNÁ OPATŘENÍ

1.   Úroveň pro odstranění újmy

(87)

Řada zúčastněných stran zpochybnila úroveň ziskového rozpětí, která byla předběžně použita, a tvrdila, že 9 % zisk je nadměrný a že výrobní odvětví Společenství v průběhu posuzovaného období ve skutečnosti této úrovně zisku nikdy nedosáhlo. Uznává se, že při neexistenci dumpingu, tj. v roce 2001, této úrovně zisku dosáhl skutečně pouze jeden výrobce ve Společenství, zatímco druhý nikoli. Metodika použitá ke stanovení úrovně pro odstranění újmy byla proto přezkoumána a mělo se za to, že je vhodnější použít jako ziskové rozpětí vážené průměrné ziskové rozpětí, jehož oba evropští výrobci dosáhli v roce 2001, tj. 6 %.

(88)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje závěr, že při neexistenci dumpingového dovozu mohlo výrobní odvětví Společenství přiměřeně očekávat dosažení ziskového rozpětí před zdaněním ve výši 6 %; toto ziskové rozpětí bylo použito v konečných zjištěních.

(89)

Pro období šetření byly čínské dovozní ceny porovnány s cenou obdobného výrobku, která nepůsobí újmu, za kterou jej prodává výrobní odvětví Společenství na trhu Společenství. Cena, která nepůsobí újmu, byla stanovena po úpravě prodejní ceny výrobního odvětví Společenství s cílem zohlednit revidované ziskové rozpětí. Rozdíl vyplývající z tohoto srovnání, vyjádřený jako procentní podíl celkové dovozní hodnoty CIF, byl u jednotlivých společností v rozmezí od 8,3 % do 42,7 %, tj. byl s výjimkou jedné společnosti nižší než zjištěné dumpingové rozpětí.

2.   Konečná opatření

(90)

S ohledem na závěry týkající se dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Společenství a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by konečné antidumpingové clo mělo být uloženo ve výši nejnižšího zjištěného rozpětí dumpingu a újmy, v souladu s pravidlem nižšího cla. S výjimkou jednoho případu by celní sazba proto měla být stanovena na úrovni zjištěné újmy.

(91)

Na základě výše uvedených skutečností by konečná cla měla být stanovena takto:

Vyvážející výrobce

Navrhované antidumpingové clo

(v %)

Anhui BBCA Biochemical Co., Ltd

35,7

DSM Citric Acid (Wuxi) Ltd

8,3

RZBC Co. Ltd

36,8

RZBC (Juxian) Co. Ltd.

36,8

TTCA Co., Ltd

42,7

Yixing Union Biochemical Co. Ltd

32,6

Laiwu Taihe Biochemistry Co. Ltd

6,6

Weifang Ensign Industry Co. Ltd

33,8

Všechny ostatní společnosti

42,7

3.   Podoba opatření

(92)

V průběhu šetření šest vyvážejících výrobců v ČLR nabídlo přijatelné cenové závazky v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení.

(93)

Komise rozhodnutím 2008/899/ES (6) nabídnuté závazky přijala. Rada má za to, že nabídky závazků odstraňují poškozující účinek dumpingu a snižují riziko obcházení na přijatelnou míru.

(94)

Aby byly Komise a celní orgány dále schopny účinně sledovat plnění závazku společnostmi, je osvobození od antidumpingového cla při předložení žádosti o propuštění do volného oběhu příslušným celním orgánům podmíněno i) předložením závazkové faktury, což je obchodní faktura obsahující alespoň údaje a prohlášení uvedená v příloze; ii) skutečností, že dovážené zboží je vyráběno, dodáváno a fakturováno přímo uvedenými společnostmi prvnímu nezávislému odběrateli ve Společenství; a iii) skutečností, že zboží deklarované a předložené celním orgánům přesně odpovídá popisu uvedenému v závazkové faktuře. Pokud nejsou tyto podmínky splněny, bude k okamžiku přijetí prohlášení k propuštění zboží do volného oběhu uloženo příslušné antidumpingové clo.

(95)

Pokud Komise zruší podle čl. 8 odst. 9 základního nařízení přijetí závazku v důsledku jeho porušení, a to odkazem na konkrétní transakci, a prohlásí příslušné závazkové faktury za neplatné, vznikne k okamžiku přijetí prohlášení k propuštění zboží z těchto transakcí do volného oběhu celní dluh.

(96)

Dovozci by si měli být vědomi, že celní dluh může vzniknout jako běžné obchodní riziko v okamžiku přijetí prohlášení k propuštění do volného oběhu, jak je popsáno v 94. a 95. bodě odůvodnění, a to i pokud byl závazek nabídnutý výrobcem, od nějž přímo nebo nepřímo nakupovali, Komisí přijat.

(97)

Podle čl. 14 odst. 7 základního nařízení by proto celní orgány měly bezodkladně uvědomit Komisi, kdykoli zjistí jakékoli skutečnosti poukazující na porušení závazků.

(98)

Z výše uvedených důvodů považuje Komise závazky, které nabídli vyvážející výrobci, za přijatelné a dotčeným společnostem byly sděleny podstatné skutečnosti, úvahy a povinnosti, na nichž je přijetí závazku založeno.

(99)

V případě porušení nebo odvolání závazků nebo v případě, že Komise zruší přijetí závazku, se podle čl. 8 odst. 9 základního nařízení automaticky uplatní antidumpingové clo, které uložila Rada v souladu s jeho čl. 9 odst. 4.

I.   KONEČNÝ VÝBĚR PROZATÍMNÍHO CLA

(100)

S ohledem na velikost zjištěného dumpingového rozpětí a na úroveň újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství se považuje za nezbytné, aby byly částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením s konečnou platností vybrány ve výši částky uloženého konečného cla. Jelikož je konečné clo nižší než clo prozatímní, je třeba uvolnit částky, které byly prozatímně zajištěny nad konečnou sazbu antidumpingového cla,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz kyseliny citronové a trinatrium-citrátu dihydrátu kódů KN 2918 14 00 a ex 2918 15 00 (kód TARIC 2918150010) pocházejících z Čínské lidové republiky.

2.   Sazba konečného antidumpingového cla, která se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Společenství před proclením, je pro výrobky popsané v odstavci 1 a vyrobené níže uvedenými společnostmi stanovena takto:

Společnost

Antidumpingové clo

(v %)

Doplňkový kód TARIC

Anhui BBCA Biochemical Co., Ltd – No 73, Daqing Road, Peng-pu 233010, provincie An-chuej, ČLR

35,7

A874

DSM Citric Acid (Wuxi) Ltd – West Side of Jincheng Bridge, Wu-si 214024, provincie Ťiang-su, ČLR

8,3

A875

RZBC Co., Ltd – No 9 Xinghai West Road, Ž-čao, provincie Šan-tung, ČLR

36,8

A876

RZBC (Juxian) Co., Ltd, West Wing, Chenyang North Road, okres Ju, Ž-čao, provincie Šan-tung, ČLR

36,8

A877

TTCA Co., Ltd – West, Wenhe Bridge North, An-čchiou, provincie Šan-tung, ČLR

42,7

A878

Yixing Union Biochemical Co., Ltd – Economic Development Zone Yixing City 214203, I-sing, provincie Ťiang-su, ČLR

32,6

A879

Laiwu Taihe Biochemistry Co., Ltd, No 106 Luzhong Large East Street, Laj-wu, provincie Šan-tung, ČLR

6,6

A880

Weifang Ensign Industry Co., Ltd, The West End, Limin Road, Čchang-le, provincie Šan-tung, ČLR

33,8

A882

Všechny ostatní společnosti

42,7

A999

3.   Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku se konečné antidumpingové clo nepoužije na dovezené výrobky propuštěné do volného oběhu podle článku 2.

4.   Pokud není uvedeno jinak, použijí se platné předpisy týkající se cel.

Článek 2

1.   Dovoz, pro který bylo předloženo prohlášení k propuštění do volného oběhu, fakturovaný společnostmi, od nichž Komise přijala závazky a jejichž názvy jsou uvedeny v rozhodnutí 2008/899/ES ve znění pozdějších předpisů, je osvobozen od antidumpingového cla uloženého podle článku 1 pod podmínkou, že

a)

zboží je vyráběno, dodáváno a fakturováno přímo uvedenými společnostmi prvnímu nezávislému odběrateli ve Společenství a

b)

k tomuto zboží je přiložena závazková faktura, kterou se rozumí obchodní faktura obsahující alespoň údaje a prohlášení uvedené v příloze tohoto nařízení, a

c)

zboží deklarované a předložené celním orgánům přesně odpovídá popisu uvedenému v závazkové faktuře.

2.   Přijetím prohlášení k propuštění zboží do volného oběhu vzniká celní dluh,

a)

pokud se ve vztahu k dovozu popsanému v odstavci 1 zjistí, že nebyla splněna jedna nebo více podmínek stanovených v uvedeném odstavci, nebo

b)

pokud Komise zruší přijetí závazku podle čl. 8 odst. 9 nařízení (ES) č. 384/96 prostřednictvím nařízení nebo rozhodnutí, které odkazuje na konkrétní transakce, a prohlásí příslušné závazkové faktury za neplatné.

Článek 3

Částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla podle nařízení (ES) č. 488/2008 se s konečnou platností vybírají na úrovni sazby konečného cla uloženého podle článku 1 tohoto nařízení. Částky zajištěné nad rámec částky konečného cla se uvolňují.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 1. prosince 2008.

Za Radu

předseda

H. NOVELLI


(1)  Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 205, 4.9.2007, s. 14.

(3)  Úř. věst. L 143, 3.6.2008, s. 13.

(4)  Evropská komise „The Causes of the Food Price Crisis: Sugar“, 20. května 2008, http://ec.europa.eu/agriculture/analysis/perspec/foodprice/sugar_en.pdf

(5)  Úř. věst. L 104, 8.4.2004, s. 1.

(6)  Viz strana 62 v tomto čísle Úředního věstníku.


PŘÍLOHA

Na obchodní faktuře doprovázející dodávku zboží, které prodávají společnosti do Společenství a na které se vztahuje závazek, se uvedou tyto údaje:

1.

Nadpis „OBCHODNÍ FAKTURA DOPROVÁZEJÍCÍ ZBOŽÍ PODLÉHAJÍCÍ ZÁVAZKU“.

2.

Název společnosti, která vystavila obchodní fakturu.

3.

Číslo obchodní faktury.

4.

Datum vystavení obchodní faktury.

5.

Doplňkový kód TARIC, pod kterým má být zboží uvedené na faktuře celně odbaveno na hranicích Společenství.

6.

Přesný popis zboží obsahující:

kódové číslo výrobku (Product Code Number – PCN) používané pro účely závazku,

jasný popis zboží odpovídajícího dotčenému PCN,

podnikové kódové číslo výrobku (CPC),

kód TARIC,

množství (v tunách).

7.

Popis podmínek prodeje obsahující:

cenu za tunu,

příslušné platební podmínky,

příslušné dodací podmínky,

celkové slevy a rabaty.

8.

Název společnosti, která působí jako dovozce ve Společenství a pro kterou byla obchodní faktura doprovázející zboží podléhající závazku danou společností přímo vystavena.

9.

Jméno zástupce společnosti, která vydala fakturu, a toto podepsané prohlášení:

„Já, níže podepsaný, potvrzuji, že prodej zboží uvedeného na této faktuře pro přímý vývoz do Evropského společenství se provádí v rámci a podle podmínek závazku nabídnutého společností [SPOLEČNOST] a přijatého Evropskou komisí rozhodnutím 2008/899/ES. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“


3.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 323/16


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1194/2008

ze dne 2. prosince 2008

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 3. prosince 2008.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 2. prosince 2008.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

MA

56,3

TR

106,2

ZZ

81,3

0707 00 05

JO

167,2

MA

59,1

TR

146,5

ZZ

124,3

0709 90 70

JO

230,6

MA

71,0

TR

108,7

ZZ

136,8

0805 10 20

BR

44,6

TR

57,3

ZA

44,6

ZZ

48,8

0805 20 10

MA

65,0

TR

65,0

ZZ

65,0

0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90

HR

49,2

IL

74,6

TR

60,2

ZZ

61,3

0805 50 10

MA

64,0

TR

61,7

ZA

79,4

ZZ

68,4

0808 10 80

CA

89,4

CL

67,1

CN

73,2

MK

33,4

US

110,9

ZA

114,6

ZZ

81,4

0808 20 50

CN

49,8

TR

103,0

US

147,8

ZZ

100,2


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


3.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 323/18


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1195/2008

ze dne 2. prosince 2008,

kterým se schvalují změny, které nejsou menšího rozsahu, ve specifikaci názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Scottish Farmed Salmon (CHZO))

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 7 odst. 4 první pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 9 odst. 1 prvním pododstavcem a vzhledem k čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 přezkoumala Komise žádost Spojeného království o schválení změn prvků ve specifikaci chráněného zeměpisného označení „Scottish Farmed Salmon“ zapsaného podle nařízení Komise (ES) č. 2400/96 (2) ve znění nařízení (ES) č. 1437/2004 (3).

(2)

Jelikož dané změny nejsou menšího rozsahu ve smyslu článku 9 nařízení (ES) č. 510/2006, zveřejnila Komise žádost o změny podle čl. 6 odst. 2 prvního pododstavce uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie  (4). Vzhledem k tomu, že Komisi nebyla předložena námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, je třeba změny schválit,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny ve specifikaci zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie týkající se názvu uvedeného v příloze tohoto nařízení se schvalují.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 2. prosince 2008.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

(2)  Úř. věst. L 327, 18.12.1996, s. 11.

(3)  Úř. věst. L 265, 12.8.2004, s. 3.

(4)  Úř. věst. C 76, 27.3.2008, s. 28.


PŘÍLOHA

Zemědělské produkty určené k lidské spotřebě, uvedené v příloze I Smlouvy:

Třída 1.7   Čerstvé ryby, měkkýši a korýši a výrobky z nich získané

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

Scottish Farmed Salmon (CHZO)


3.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 323/20


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1196/2008

ze dne 2. prosince 2008,

kterým se stanoví koeficienty použitelné na obiloviny vyvážené ve formě skotské whisky na období 2008/09

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhu“) (1), a zejména na čl. 162 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1670/2006 ze dne 10. listopadu 2006, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1784/2003, pokud jde o stanovení a poskytování náhrad pro obiloviny vyvážené ve formě některých lihovin (2), a zejména na článek 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1670/2006 stanoví, že náhrada se poskytne pro množství obilovin, která byla podrobena kontrole a destilována a na která se vztahuje koeficient, jenž je každoročně stanoven pro každý dotčený členský stát. Tento koeficient vyjadřuje u dotčených lihovin stávající poměr mezi celkovým vyvezeným množstvím a celkovým množstvím dotčených lihovin uvedených na trh na základě zjištěného vývoje těchto množství po tolik let, kolik činí průměrná doba stárnutí dané lihoviny.

(2)

Podle informací, které poskytlo Spojené království pro období ode dne 1. ledna do dne 31. prosince 2007, byla v roce 2007 průměrná doba stárnutí skotské whisky osm let.

(3)

Proto je třeba stanovit koeficienty pro období ode dne 1. října 2008 do dne 30. září 2009.

(4)

Článek 10 protokolu 3 Dohody o Evropském hospodářském prostoru vylučuje poskytování náhrad na vývoz do Lichtenštejnska, na Island a do Norska. Společenství navíc uzavřelo s některými třetími zeměmi dohody o zrušení vývozních náhrad. Podle čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 1670/2006 je proto nutné k tomu přihlédnout při výpočtu koeficientu na období 2008/09,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro období ode dne 1. října 2008 do dne 30. září 2009 se koeficienty uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 1670/2006, jež jsou použitelné pro obiloviny používané ve Spojeném království k výrobě skotské whisky, stanoví tak, jak je uvedeno v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. října 2008.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 2. prosince 2008.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 312, 11.11.2006, s. 33.


PŘÍLOHA

Koeficienty použitelné ve Spojeném království

Doba použitelnosti

Koeficient použitelný

na ječmen zpracovaný na slad použitý při výrobě sladové whisky

na obiloviny použité při výrobě obilné whisky

Ode dne 1. října 2008 do dne 30. září 2009

0,235

0,234


3.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 323/22


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1197/2008

ze dne 1. prosince 2008,

kterým se stanoví zákaz rybolovu štikozubce obecného ve vodách ES oblastí IIa a IV plavidly plujícími pod vlajkou Nizozemska

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 26 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (2), a zejména na čl. 21 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 40/2008 ze dne 16. ledna 2008, kterým se na rok 2008 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (3), stanoví kvóty pro rok 2008.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2008.

(3)

Je proto nutné zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládku a vykládku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vyčerpání kvóty

Rybolovná kvóta přidělená na rok 2008 členskému státu uvedenému v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.

Článek 2

Zákazy

Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje od data stanoveného v uvedené příloze. Po tomto datu se zakazuje úlovky z uvedené populace odlovené těmito plavidly uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 1. prosince 2008.

Za Komisi

Fokion FOTIADIS

generální ředitel pro námořní záležitosti a rybolov


(1)  Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

(2)  Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 19, 23.1.2008, s. 1.


PŘÍLOHA

č.

63/T&Q

Členský stát

NDL

Populace

HKE/2AC4-C

Druh

Štikozubec obecný (Merluccius merluccius)

Oblast

Vody ES oblastí IIa a IV

Datum

9.10.2008


3.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 323/24


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1198/2008

ze dne 1. prosince 2008,

kterým se stanoví zákaz rybolovu platýse černého ve vodách NAFO 3LMNO plavidly plujícími pod vlajkou Estonska

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 26 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (2), a zejména na čl. 21 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 40/2008 ze dne 16. ledna 2008, kterým se na rok 2008 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (3), stanoví kvóty na rok 2008.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2008.

(3)

Je proto nutné zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládku a vykládku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vyčerpání kvóty

Rybolovná kvóta přidělená na rok 2008 členskému státu uvedenému v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.

Článek 2

Zákazy

Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje od data stanoveného v uvedené příloze. Po tomto datu se zakazuje úlovky z uvedené populace odlovené těmito plavidly uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 1. prosince 2008.

Za Komisi

Fokion FOTIADIS

generální ředitel pro námořní záležitosti a rybolov


(1)  Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

(2)  Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 19, 23.1.2008, s. 1.


PŘÍLOHA

č.

52/T&Q

Členský stát

EST

Populace

GHL/N3LMNO

Druh

Platýs černý (Reinhardtius hippoglossoides)

Oblast

NAFO 3LMNO

Datum

18.9.2008


3.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 323/26


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1199/2008

ze dne 2. prosince 2008

o vydávání licencí na dovoz česneku v podobdobí od 1. března do 31. května 2009

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 ze dne 31. srpna 2006, kterým se stanoví společná pravidla ke správě dovozních celních kvót pro zemědělské produkty, které podléhají režimu dovozních licencí (2), a zejména na čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 341/2007 (3) stanoví otevření a správu celních kvót a zavedení režimu dovozních licencí a osvědčení o původu pro česnek a jiné zemědělské produkty dovážené ze třetích zemí.

(2)

Množství, na která byly podle čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 341/2007 podány žádosti o licence „A“ tradičními a novými dovozci během prvních pěti pracovních dnů následujících po 15. listopadu 2008, překračují množství dostupná pro dovoz výrobků pocházejících z Číny, Argentiny a ze všech třetích zemí kromě Číny a Argentiny.

(3)

V souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 1301/2006 je tudíž nezbytné stanovit, do jaké míry bude možné vyhovět žádostem o licence „A“ zaslaným Komisi do konce listopadu 2008 podle článku 12 nařízení (ES) č. 341/2007,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Žádostem o dovozní licence „A“ podaným podle čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 341/2007 během prvních pěti pracovních dnů následujících po 15. listopadu 2008 a zaslaným Komisi do konce listopadu 2008 se vyhovuje do výše procentních sazeb požadovaných množství, které jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 2. prosince 2008.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 238, 1.9.2006, s. 13.

(3)  Úř. věst. L 90, 30.3.2007, s. 12.


PŘÍLOHA

Původ

Pořadové číslo

Přídělový koeficient

Argentina

Tradiční dovozci

09.4104

78,613107 %

Noví dovozci

09.4099

1,125730 %

Čína

Tradiční dovozci

09.4105

22,581466 %

Noví dovozci

09.4100

0,460126 %

Ostatní třetí země

Tradiční dovozci

09.4106

100 %

Noví dovozci

09.4102

18,349317 %


3.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 323/28


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1200/2008

ze dne 2. prosince 2008,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1186/2008, kterým se stanoví dovozní clo v odvětví obilovin platné ode dne 1. prosince 2008

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1249/96 ze dne 28. června 1996, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o dovozní cla v odvětví obilovin (2), a zejména na čl. 2 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dovozní cla v odvětví obilovin použitelná ode dne 1. prosince 2008 byla stanovena nařízením Komise (ES) č. 1186/2008 (3).

(2)

Vypočítaný průměr dovozních cel se odchyluje o více než 5 EUR/t od stanoveného cla, a proto je třeba upravit dovozní cla stanovená nařízením (ES) č. 1186/2008.

(3)

Nařízení (ES) č. 1186/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přílohy I a II nařízení (ES) č. 1186/2008 se nahrazují přílohami tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 3. prosince 2008.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 2. prosince 2008.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 161, 29.6.1996, s. 125.

(3)  Úř. věst. L 319, 29.11.2008, s. 56.


PŘÍLOHA I

Dovozní cla za produkty podle čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 použitelná ode dne 3. prosince 2008

Kód KN

Popis zboží

Dovozní clo (1)

(EUR/t)

1001 10 00

PŠENICE tvrdá vysoké jakosti

0,00

střední jakosti

0,00

nízké jakosti

0,00

1001 90 91

PŠENICE obecná, k setí

0,00

ex 1001 90 99

PŠENICE obecná vysoké jakosti, jiná než osivo

0,00

1002 00 00

ŽITO

35,10

1005 10 90

KUKUŘICE, jiná než hybridní osivo

27,72

1005 90 00

KUKUŘICE, jiná než osivo (2)

27,72

1007 00 90

zrna ČIROKU, jiná než hybridy k setí

35,10


(1)  Pro zboží, které je do Společenství dopravováno přes Atlantický oceán nebo Suezským průplavem může podle čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1249/96 dovozce získat snížení cla ve výši:

3 EUR/t, pokud se přístav vykládky nachází ve Středozemním moři,

2 EUR/t, pokud se přístav vykládky nachází v Dánsku, Estonsku, Irsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, Finsku, Švédsku, Spojeném království nebo na atlantickém pobřeží Iberského poloostrova.

(2)  Dovozci může být poskytnuto paušální snížení ve výši 24 EUR/t, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 5 nařízení (ES) č. 1249/96.


PŘÍLOHA II

Prvky výpočtu cel stanovených v příloze I

28.11.2008-1.12.2008

1.

Průměry za referenční období podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96:

(EUR/t)

 

Pšenice obecná (1)

Kukuřice

Pšenice tvrdá, vysoké jakosti

Pšenice tvrdá, střední jakosti (2)

Pšenice tvrdá, nízké jakosti (3)

Ječmen

Burza

Minnéapolis

Chicago

Kotace

190,56

108,51

Cena FOB USA

241,10

231,10

211,10

114,32

Prémie – Záliv

10,79

Prémie – Velká jezera

27,27

2.

Průměry za referenční období podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96:

Náklady za přepravu: Mexický záliv–Rotterdam:

11,45 EUR/t

Náklady za přepravu: Velká jezera–Rotterdam:

8,98 EUR/t


(1)  Kladná prémie 14 EUR/t zahrnuta (čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96).

(2)  Záporná prémie 10 EUR/t (čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96).

(3)  Záporná prémie 30 EUR/t (čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96).


SMĚRNICE

3.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 323/31


SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2008/102/ES

ze dne 19. listopadu 2008,

kterou se mění směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Rady 79/409/EHS (3) stanoví, že některá opatření mají být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (4).

(2)

Rozhodnutí 1999/468/ES bylo změněno rozhodnutím Rady 2006/512/ES (5), které zavedlo regulativní postup s kontrolou pro přijetí opatření obecného významu, jejichž předmětem je změna jiných než podstatných prvků základního aktu přijatého postupem podle článku 251 Smlouvy, a to i zrušením některých těchto prvků nebo doplněním o nové jiné než podstatné prvky.

(3)

Aby se v souladu s prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise (6) k rozhodnutí 2006/512/ES mohl použít regulativní postup s kontrolou pro nástroje přijaté postupem podle článku 251 Smlouvy, které jsou již jsou v platnosti, musí být tyto nástroje upraveny podle platných postupů.

(4)

Komisi je třeba zejména zmocnit k přijetí změn některých příloh směrnice 79/409/EHS s ohledem na vědecký a technický pokrok. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky směrnice 79/409/EHS, včetně jejím doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(5)

Směrnice 79/409/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(6)

Vzhledem k tomu, že změny, které mají být touto směrnicí provedeny ve směrnici 79/409/EHS, jsou technické povahy a týkají se pouze postupů projednávání ve výborech, nevyžadují provedení v členských státech. Proto není nutné přijmout k tomuto účelu zvláštní ustanovení,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 79/409/EHS se mění takto:

1)

Článek 15 se nahrazuje tímto:

„Článek 15

Přijmou se jakékoli změny, které jsou nezbytné k přizpůsobení příloh I a V technickému a vědeckému pokroku, a změny uvedené v druhém pododstavci čl. 6 odst. 4. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 17 odst. 2.“

2)

Článek 17 se nahrazuje tímto:

„Článek 17

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro přizpůsobení technickému a vědeckému pokroku.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.“

Článek 2

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 3

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 19. listopadu 2008.

Za Evropský parlament

předseda

H.-G. PÖTTERING

Za Radu

předseda

J.-P. JOUYET


(1)  Úř. věst. C 211, 19.8.2008, s. 46.

(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 27. října 2008.

(3)  Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(5)  Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11.

(6)  Úř. věst. C 255, 21.10.2006, s. 1.


3.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 323/33


SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2008/106/ES

ze dne 19. listopadu 2008

o minimální úrovni výcviku námořníků (přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/25/ES ze dne 4. dubna 2001 o minimální úrovni výcviku námořníků (3) byla několikrát podstatně změněna (4). Vzhledem k novým změnám by uvedená směrnice měla být z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti přepracována.

(2)

Opatření přijatá na úrovni Společenství v oblasti námořní bezpečnosti a předcházení znečištění na moři musí být v souladu s mezinárodně dohodnutými pravidly a normami.

(3)

K udržení a rozvoji úrovně znalostí a dovedností námořníků ve Společenství je důležité věnovat náležitou pozornost námořnímu výcviku a postavení námořníků ve Společenství.

(4)

Jednotná úroveň výcviku pro vydání průkazů způsobilosti k povolání námořníků by měla být zajištěna v zájmu námořní bezpečnosti.

(5)

Směrnice Rady a Evropského parlamentu 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborné kvalifikace (5) se vztahuje i na námořní povolání, která upravuje tato směrnice. Uvedená směrnice pomůže zajistit dodržování povinností stanovených ve Smlouvě určených k odstranění překážek volného pohybu osob a služeb mezi členskými státy.

(6)

Vzájemné uznávání diplomů a osvědčení stanovené směrnicí 2005/36/ES nezajišťuje vždy jednotnou úroveň výcviku pro všechny námořníky sloužící na plavidlech plujících pod vlajkou některého členského státu. To je však z hlediska námořní bezpečnosti velmi důležité.

(7)

Proto je nezbytné definovat minimální úroveň výcviku pro námořníky ve Společenství. Tato úroveň by měla být založena na normách výcviku již schválených na mezinárodní úrovni, zejména Úmluvou Mezinárodní námořní organizace (IMO) o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků z roku 1978 (úmluva STCW) ve znění změny z roku 1995; smluvními stranami této úmluvy jsou všechny členské státy.

(8)

Členské státy mohou stanovit přísnější normy, než jsou minimální normy stanovené úmluvou STCW a touto směrnicí.

(9)

Pravidla úmluvy STCW připojená k této směrnici by měla být doplněna povinnými ustanoveními obsaženými v části A předpisu o výcviku, kvalifikaci a strážní službě námořníků (předpisu STCW). Část B předpisu STCW obsahuje doporučené pokyny určené jako pomůcka smluvním stranám úmluvy STCW a osobám účastnícím se provádění, uplatňování nebo výkonu opatření, aby úmluva nabyla plného účinku jednotným způsobem.

(10)

Pro zvýšení námořní bezpečnosti a zabránění znečišťování na moři musí být v této směrnici v souladu s úmluvou STCW zavedena ustanovení o minimálních dobách odpočinku pro členy strážní služby. Tato ustanovení by měla být uplatňována, aniž by byla dotčena směrnice Rady 1999/63/ES ze dne 21. června 1999 o dohodě o úpravě pracovní doby námořníků uzavřené mezi Sdružením provozovatelů námořních lodí Evropského společenství (ECSA) a Federací odborů pracovníků v dopravě v Evropské unii (FST) (6).

(11)

Členské státy by měly přijmout a vymáhat zvláštní opatření umožňující předcházet podvodným praktikám souvisejícím s průkazy způsobilosti a trestat je a své úsilí by měly prosazovat i v rámci IMO s cílem dosáhnout přísných a vymahatelných dohod o celosvětovém boji proti takovým praktikám.

(12)

Za účelem zvýšení námořní bezpečnosti a zabránění ztrátám na lidských životech a mořskému znečišťování by měla být zlepšena komunikace mezi členy posádek na lodích plujících ve vodách Společenství.

(13)

Zaměstnanci na osobních lodích, kteří jsou určení, aby pomáhali cestujícím v případě nouzové situace, musí být schopní se s cestujícími dorozumět.

(14)

Posádky sloužící na tankových lodích přepravujících škodlivý nebo znečišťující náklad by měly být schopné účinně zvládat předcházení nehodám a čelení nouzovým situacím. Je velice důležité, aby mezi velitelem, důstojníky a mužstvem bylo zřízeno řádné spojení vyhovující požadavkům stanoveným v této směrnici.

(15)

Je nezbytné zajistit, aby námořníci mající průkazy způsobilosti vydané třetími zeměmi a sloužící na lodích Společenství měli úroveň způsobilosti rovnocennou té, která je požadována úmluvou STCW. Tato směrnice by měla stanovit postupy a společná kritéria, na jejichž základě členské státy uznávají průkazy způsobilosti vydané třetími zeměmi, založené na normách pro výcvik a vydávání průkazů způsobilosti dohodnutých v rámci úmluvy STCW.

(16)

V zájmu bezpečnosti na moři by členské státy měly uznávat kvalifikace prokazující požadovanou úroveň výcviku pouze tehdy, pokud jsou průkazy způsobilosti o této kvalifikaci vydány smluvními stranami úmluvy STCW nebo jejich jménem, pro něž Výbor pro námořní bezpečnost IMO potvrdil, že plně uplatňovaly a nadále uplatňují normy stanovené úmluvou. Pro dobu, než bude uvedený výbor schopen provádět toto potvrzování, je nezbytné zavést postup pro předběžné uznávání průkazů způsobilosti.

(17)

Tam, kde je to vhodné, by měly být prováděny inspekce zařízení námořního výcviku, výcvikových programů a kurzů. Proto by měla být stanovena kritéria pro tuto kontrolu.

(18)

Komisi by měl při plnění úkolů spojených s uznáváním průkazů způsobilosti vydávaných výcvikovými zařízeními nebo správními orgány třetích zemí napomáhat výbor.

(19)

Evropská agentura pro námořní bezpečnost zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 (7) by měla být Komisi nápomocna při ověřování toho, zda členské státy plní požadavky stanovené v této směrnici.

(20)

Členské státy jako přístavní orgány musí ve vodách Společenství zvyšovat bezpečnost a napomáhat zabraňování znečišťování tím, že přednostně prohlížejí plavidla plující pod vlajkou třetích zemí, které neratifikovaly úmluvu STCW, čímž zajistí, že s plavidly plujícími pod vlajkou třetích zemí není zacházeno příznivěji.

(21)

Je vhodné zahrnout do této směrnice ustanovení o státní přístavní inspekci, v očekávání změny směrnice Rady 95/21/ES (8), s cílem převést do uvedené směrnice ustanovení o státní přístavní inspekci, která jsou obsažena v této směrnici.

(22)

Je nezbytné stanovit postupy pro přizpůsobování této směrnice změnám v mezinárodních úmluvách a předpisech.

(23)

Opatření nezbytná pro provádění této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (9).

(24)

Zejména je třeba zmocnit Komisi ke změnám této směrnice s cílem uplatnit pro účely této směrnice budoucí změny mezinárodních předpisů a příslušné změny právních předpisů Společenství. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(25)

Nové prvky zavedené v této směrnici se týkají pouze postupu projednávání ve výborech. Nemusí tudíž být členskými státy provedeny.

(26)

Tato směrnice by se neměla dotýkat povinností členských států týkajících se lhůt pro provedení směrnic ve vnitrostátním právu uvedených v části B přílohy III,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1)

„velitelem“ osoba, která velí lodi;

2)

„důstojníkem“ člen posádky, jiný než velitel lodi, jmenovaný do této funkce v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo podle kolektivní smlouvy nebo zvyklostí;

3)

„palubním důstojníkem“ kvalifikovaný důstojník v souladu s kapitolou II přílohy I;

4)

„prvním palubním důstojníkem“ palubní důstojník, co do hodnosti nejbližší veliteli lodi, na kterého připadne velení lodi v případě nezpůsobilosti velitele lodi;

5)

„strojním důstojníkem“ důstojník kvalifikovaný v souladu s kapitolou III přílohy I;

6)

„prvním strojním důstojníkem“ vedoucí strojní důstojník odpovídající za mechanický pohon lodi a za provoz a údržbu mechanického a elektrického zařízení lodi;

7)

„druhým strojním důstojníkem“ strojní důstojník, co do hodnosti nejbližší prvnímu strojnímu důstojníkovi, na kterého připadá odpovědnost za mechanický pohon lodi v případě nezpůsobilosti prvního strojního důstojníka;

8)

„strojním asistentem“ osoba, která se účastní výcviku na strojního důstojníka, jmenovaná do této funkce v souladu s vnitrostátními právními předpisy;

9)

„radistou“ osoba, která má odpovídající průkaz způsobilosti vydaný nebo uznávaný příslušnými orgány podle radiotelekomunikačního řádu;

10)

„členem mužstva“ člen posádky lodi jiný než velitel nebo důstojník;

11)

„námořní lodí“ loď jiná než ty, které se plaví výlučně ve vnitrozemských vodách nebo v chráněných vodách nebo vodách k chráněným vodám přilehlých nebo v oblastech, kde platí přístavní předpisy;

12)

„lodí plující pod vlajkou členského státu“ loď registrovaná v některém členském státě a plující pod jeho vlajkou v souladu s jeho právními předpisy; loď neodpovídající této definici je považována za loď plující pod vlajkou třetí země;

13)

„příbřežní plavbou“ plavba v blízkosti členského státu tak, jak ji definuje uvedený členský stát;

14)

„silou pohonu“ celkový nejvyšší trvalý jmenovitý výkon v kilowattech veškerého lodního hlavního pohonného strojního zařízení, uvedený v rejstříkovém listu nebo v jiném úředním dokladu lodi;

15)

„ropnou tankovou lodí“ loď konstruovaná a užívaná pro hromadnou přepravu ropy nebo ropných produktů;

16)

„chemickou tankovou lodí“ loď konstruovaná nebo přizpůsobená a užívaná pro hromadnou přepravu jakéhokoli kapalného výrobku uvedeného v kapitole 17 Mezinárodního předpisu o hromadné přepravě chemikálií v platném znění;

17)

„tankovou lodí na zkapalněný plyn“ loď konstruovaná nebo přizpůsobená a užívaná pro hromadnou přepravu jakéhokoli zkapalněného plynu nebo jiného produktu uvedeného v kapitole 19 Mezinárodního předpisu o přepravcích plynu v platném znění;

18)

„radiotelekomunikačním řádem“ revidované radiokomunikační předpisy přijaté Světovou správní konferencí rádiových komunikací pro mobilní služby v platném znění;

19)

„osobní lodí“ námořní loď, která přepravuje více než 12 cestujících;

20)

„rybářským plavidlem“ plavidlo užívané pro lov ryb nebo jiných mořských živočichů;

21)

„úmluvou STCW“ úmluva Mezinárodní námořní organizace (IMO) o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků z roku 1978, která se vztahuje na dotyčné otázky s přihlédnutím k přechodným ustanovením článku VII a pravidla I/15 úmluvy a případně včetně použitelných ustanovení předpisu STCW v jejich platném znění;

22)

„radiotelekomunikačními službami“ služby zahrnující zejména strážní službu, technickou údržbu a opravy prováděné v souladu s radiotelekomunikačním řádem, Mezinárodní úmluvou o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974 (úmluva SOLAS 74) a podle uvážení každého členského státu v souladu s příslušnými doporučeními IMO v jejich platném znění;

23)

„osobní lodí typu ro-ro“ osobní loď s nákladovými prostorami typu ro-ro nebo zvláštními nákladovými prostorami podle definice v úmluvě SOLAS 74 v platném znění;

24)

„předpisem STCW“ předpis (STCW) o výcviku námořníků, vydávání průkazu způsobilosti a strážní službě námořníků, přijatý usnesením č. 2 konference smluvních stran STCW v roce 1995 v platném znění;

25)

„funkcí“ výkon souboru úkolů, povinností a odpovědností, vymezených v předpisu STCW, které jsou nezbytné pro provoz lodě, bezpečnost lidského života na moři a ochranu životního prostředí na moři;

26)

„společností“ vlastník lodě nebo jakýkoli jiný subjekt nebo osoba, jako je správce nebo nájemce lodi, který převzal odpovědnost za provoz lodě od vlastníka lodě, a který při přejímání této odpovědnosti souhlasil převzít všechny úkoly a povinnosti uložené společnosti touto směrnicí;

27)

„odpovídajícím průkazem způsobilosti“ průkaz vydaný a potvrzený v souladu s touto směrnicí opravňující legitimního držitele, aby během konkrétní plavby na lodi dotyčného typu, nosnosti, výkonu a pohonných prostředků zastával služební postavení a vykonával funkce, které vyžadují úroveň odpovědnosti blíže určenou v tomto průkazu způsobilosti;

28)

„námořní službou“ služba na lodi, která je určující pro vydání průkazu způsobilosti nebo pro jinou kvalifikaci;

29)

„schváleným“ schválený členským státem v souladu s touto směrnicí;

30)

„třetí zemí“ každá země, která není členským státem;

31)

„měsícem“ kalendářní měsíc nebo 30 dní skládajících se z období kratších než jeden měsíc.

Článek 2

Oblast působnosti

Tato směrnice se vztahuje námořníky uvedené v této směrnici sloužící na námořních lodích plujících pod vlajkou členského státu s výjimkou:

a)

válečných lodí, námořních válečných pomocných plavidel nebo ostatních lodí vlastněných nebo provozovaných členským státem a zabývajících se pouze vládními neobchodními službami;

b)

rybářských plavidel;

c)

rekreačních jachet, které se nezabývají obchodem;

d)

dřevěných plavidel primitivní konstrukce.

Článek 3

Výcvik a vydání průkazu způsobilosti

1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby námořníci sloužící na lodích uvedených v článku 2 obdrželi výcvik minimálně v souladu s požadavky úmluvy STCW stanovenými v příloze I této směrnice a byli držiteli průkazu způsobilosti ve smyslu článku 4 nebo odpovídajícího průkazu způsobilosti ve smyslu čl. 1 bodu 27.

2.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění, aby členové posádky, kteří musí mít průkaz způsobilosti v souladu s pravidlem III/10.4 úmluvy SOLAS 74, byli vycvičeni a měli průkaz způsobilosti v souladu s touto směrnicí.

Článek 4

Průkaz způsobilosti

Průkazem způsobilosti se rozumí platný doklad, bez ohledu na jeho označení, vydaný příslušným orgánem členského státu nebo z jeho pověření v souladu s článkem 5 a s požadavky stanovenými v příloze I.

Článek 5

Průkazy způsobilosti a potvrzení

1.   Průkazy způsobilosti jsou vydávány v souladu s článkem 11.

2.   Průkazy způsobilosti pro velitele, důstojníky a radisty potvrzují členské státy v souladu s tímto článkem.

3.   Průkazy způsobilosti jsou vydávány podle oddílu I/2 odst. 1 úmluvy STCW.

4.   Členské státy mohou, pokud jde o radisty,

a)

zahrnout do zkoušky pro vydání průkazu způsobilosti v souladu s radiotelekomunikačními předpisy dodatečné znalosti požadované příslušnými předpisy nebo

b)

vydávat zvláštní osvědčení uvádějící, že držitel má dodatečné znalosti požadované příslušnými předpisy.

5.   Podle vlastní úvahy může členský stát začlenit potvrzení do vzoru průkazu způsobilosti, které jsou vydávány podle oddílu A-I/2 předpisu STCW. V tom případě musí být použitý vzor v souladu se vzorem uvedeným v oddílu A-I/2 odstavci 1. Je-li potvrzení vydáno jinak, musí být použitý vzor potvrzení v souladu se vzorem uvedeným v odstavci 2 uvedeného oddílu. Potvrzení se vydává v souladu s čl. VI odst. 2 úmluvy STCW.

6.   Členský stát, který uznává průkazy způsobilosti postupem stanoveným v čl. 19 odst. 2 písm. a), uvedený průkaz způsobilosti potvrdí na důkaz jeho uznání. Použitý vzor potvrzení musí být v souladu se vzorem uvedeným v oddílu A-I/2 odst. 3 předpisu STCW.

7.   Potvrzení uvedená v odstavcích 5 a 6

a)

mohou být vydána jako samostatné doklady;

b)

mají každé vlastní číslo, odlišné od potvrzení ověřujících vydání průkazu způsobilosti, která mohou mít stejné číslo jako dotyčný průkaz způsobilosti, pokud je uvedené číslo jedinečné;

c)

pozbývají platnosti, jakmile skončí platnost ověřeného průkazu způsobilosti nebo jakmile vydávající členský stát nebo vydávající třetí země průkaz způsobilosti odebere, pozastaví nebo zruší, a v každém případě do pěti let ode dne vydání.

8.   Funkce, ve které je držitel průkazu způsobilosti oprávněn sloužit, musí být na vzoru potvrzení vymezena stejnými pojmy, které jsou použity v odpovídajících předpisech dotyčného členského státu týkajících se bezpečného obsazení lodě posádkou.

9.   Členský stát může použít vzor odlišný od vzoru uvedeného v oddílu A-I/2 předpisu STCW, pokud jsou v použitém vzoru přinejmenším požadované údaje, které musí být zapsány latinkou a arabskými číslicemi, s přihlédnutím k odchylkám povoleným podle oddílu A-I/2.

10.   S výhradou čl. 19 odst. 7 se musí originál každého průkazu způsobilosti požadovaného touto směrnicí nacházet na lodi, na které držitel průkazu způsobilosti slouží.

Článek 6

Požadavky na výcvik

Výcvik požadovaný podle článku 3 musí být uskutečňován způsobem, který umožní získat teoretické znalosti a praktické dovednosti stanovené přílohou I, zejména používání záchranného a protipožárního vybavení, a který byl schválen příslušným orgánem nebo subjektem určeným každým členským státem.

Článek 7

Zásady pro příbřežní plavbu

1.   Při definování příbřežní plavby nesmějí členské státy námořníkům sloužícím na lodích oprávněných plout pod vlajkou jiného členského státu nebo jiné smluvní strany úmluvy STCW a vykonávajících tyto plavby ukládat přísnější požadavky na výcvik, zkušenosti nebo průkazy způsobilosti, než které jsou ukládány námořníkům sloužícím na lodích oprávněných plout pod jejich vlastní vlajkou. V žádném případě nesmí členský stát ukládat námořníkům sloužícím na lodích plujících pod vlajkou jiného členského státu nebo jiné smluvní strany úmluvy STCW požadavky, které by překračovaly požadavky této směrnice na lodě nezabývající se příbřežní plavbou.

2.   U lodí oprávněných plout pod vlajkou členského státu a pravidelně provozujících příbřežní plavbu u pobřeží jiného členského státu nebo jiné smluvní strany úmluvy STCW musí členský stát, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout, ukládat námořníkům sloužícím na těchto lodích požadavky na výcvik, zkušenosti a průkazy způsobilosti alespoň stejné, jako jsou požadavky členského státu nebo smluvní strany úmluvy STCW, u jejichž pobřeží tato loď pluje, pokud tyto požadavky nepřekračují požadavky této směrnice pro lodě nezabývající se příbřežní plavbou. Námořníci sloužící na lodi, která rozšiřuje svoji plavbu za to, co je definováno členským státem jako příbřežní plavba, a vplouvá do vod nezahrnutých touto definicí, musí splnit příslušné požadavky této směrnice.

3.   Členský stát může lodi, která je oprávněná plout pod jeho vlajkou, poskytnout výhody ustanovení této směrnice o příbřežní plavbě, pokud pravidelně provozuje u pobřeží státu, který není smluvní stranou úmluvy STCW, příbřežní plavbu definovanou uvedeným členským státem.

4.   Při rozhodování o definici příbřežní plavby a podmínkách vzdělání a výcviku požadovaných v souladu s odstavci 1, 2 a 3 sdělí členské státy Komisi podrobnosti o přijatých ustanoveních.

Článek 8

Předcházení podvodům nebo jiným protiprávním praktikám

1.   Členské státy přijmou a vymáhají vhodná opatření k předcházení podvodům a jiným protiprávním praktikám, které souvisejí s postupy vydávání průkazů způsobilosti nebo s průkazy způsobilosti vydanými a potvrzenými jejich příslušnými orgány, a zajistí ukládání účinných, přiměřených a odrazujících sankcí.

2.   Členské státy určí vnitrostátní orgány příslušné pro odhalování podvodů a jiných protiprávních praktik a pro boj proti nim a pro výměnu informací týkajících se vydávání průkazů způsobilosti námořníků s příslušnými orgány jiných členských států a třetích zemí.

Členské státy neprodleně uvědomí ostatní členské státy a Komisi o spojení na tyto příslušné vnitrostátní orgány.

Členské státy rovněž neprodleně uvědomí třetí země, se kterými uzavřely dohodu v souladu s pravidlem I/10 odstavcem 1.2 úmluvy STCW, o spojení na tyto příslušné vnitrostátní orgány.

3.   Na žádost hostitelského členského státu poskytnou příslušné orgány jiného členského státu písemné potvrzení nebo popření pravosti průkazů způsobilosti námořníků, odpovídajících potvrzení nebo jiných písemných dokladů o profesní přípravě, které byly vydány v tomto jiném členském státě.

Článek 9

Tresty nebo disciplinární opatření

1.   Členské státy zavedou postupy a řízení pro nestranné vyšetřování každé ohlášené nezpůsobilosti a jednání nebo opomenutí, kterého se dopustí držitelé průkazů způsobilosti nebo potvrzení vydaných daným členským státem při plnění úkolů podle jejich průkazů způsobilosti a které by mohlo představovat přímé ohrožení bezpečnosti lidského života nebo majetku na moři nebo v mořském prostředí, a pro odnětí, pozastavení a zrušení těchto průkazů způsobilosti z těchto důvodů a pro zabránění podvodu.

2.   Každý členský stát stanoví tresty nebo disciplinární opatření pro případy, ve kterých nejsou dodrženy vnitrostátní právní předpisy provádějící tuto směrnici s ohledem na lodi oprávněné plout pod jeho vlajkou nebo námořníky s průkazy způsobilosti řádně vydanými tímto členským státem.

3.   Tyto tresty nebo disciplinární opatření se stanoví a použijí, zejména pokud

a)

společnost nebo velitel přijmou osobu, která nemá průkaz způsobilosti stanovený touto směrnicí;

b)

velitel dovolí, aby jakoukoli funkci nebo službu v jakémkoli postavení, kterou podle této směrnice musí vykonávat osoba s odpovídajícím průkazem způsobilosti, vykonávala osoba, která nemá odpovídající průkaz způsobilosti, platnou výjimku ani dokument požadovaný čl. 19 odst. 7, nebo

c)

jakákoli osoba podvodem nebo pomocí padělaných dokladů získá zaměstnání spočívající ve výkonu jakékoli funkce nebo služby v jakémkoli postavení, které podle této směrnice musí vykonávat nebo zastávat osoba mající průkaz způsobilosti nebo výjimku.

4.   Členské státy, v jejichž pravomoci se nachází jakákoli společnost nebo jakákoli osoba, o které se lze z jednoznačných důvodů domnívat, že je odpovědná za jakékoli zjevné nedodržení této směrnice určené v odstavci 3 nebo je si tohoto nedodržení vědoma, musí navázat spolupráci s každým členským státem nebo jinou smluvní stranou úmluvy STCW, které je uvědomí o svém úmyslu zahájit řízení v rámci své pravomoci.

Článek 10

Normy kvality

1.   Každý členský stát zajistí, aby

a)

veškeré činnosti spojené s výcvikem, posuzováním způsobilosti, vydáváním průkazů způsobilosti, potvrzováním a obnovováním platnosti prováděné nevládními organizacemi nebo subjekty v rámci jejich pravomoci byly trvale sledovány pomocí systémů norem kvality s cílem zaručit dosahování definovaných cílů včetně těch, které se týkají kvalifikace a zkušeností vyučujících a zkoušejících;

b)

byl k dispozici systém norem kvality, jestliže tyto činnosti provádějí vládní orgány nebo subjekty;

c)

cíle v oblasti vzdělávání a výcviku a související požadavky na způsobilost, které je třeba splnit, byly jasně definovány a určovaly úrovně znalostí, porozumění a schopností odpovídající zkouškám a hodnocením požadovaným podle úmluvy STCW;

d)

oblast uplatňování norem kvality zahrnovala správu systémů vydávání průkazů způsobilosti, veškeré výcvikové kurzy a programy, zkoušky a hodnocení prováděné orgány každého členského státy nebo subjekty pověřenými členskými státy, a rovněž aby zahrnovaly kvalifikaci a zkušenosti požadované na vyučujících a zkoušejících s ohledem na zásady, systémy, kontroly a vnitřní přezkoumání zajišťování kvality, zavedené v zájmu dosahování stanovených cílů.

Cíle a související normy kvality uvedené v prvním pododstavci písm. c) mohou být určeny samostatně pro různé kurzy a výcvikové programy a musí zahrnovat správu systému vydávání průkazů způsobilosti.

2.   Členské státy rovněž zajistí, aby nezávislé hodnocení získávání a hodnocení znalostí, porozumění, dovedností a způsobilosti a správy systému vydávání průkazů způsobilosti prováděly nejméně každých pět let kvalifikované osoby, které do dotyčných činností nejsou samy zapojeny, s cílem ověřit, že

a)

veškerá vnitřní opatření kontroly a sledování a doplňující opatření jsou v souladu s plánovanými opatřeními a písemně doloženými postupy a účinně napomáhají dosahování definovaných cílů;

b)

výsledky každého nezávislého hodnocení jsou dokumentovány a ti, kteří odpovídají za hodnocenou oblast, jsou na ně upozorňováni;

c)

k nápravě nedostatků jsou přijímána včasná opatření.

3.   Zprávu o hodnocení provedeném podle odstavce 2 sdělí dotyčný členský stát Komisi do šesti měsíců ode dne hodnocení.

Článek 11

Zdravotní požadavky – vydávání a evidence průkazů způsobilosti

1.   Členské státy stanoví požadavky na zdravotní způsobilost námořníků, zejména pokud jde o ostrost zraku a sluchu.

2.   Členské státy zajistí, aby průkazy způsobilosti byly vydávány jen kandidátům, kteří vyhovují požadavkům tohoto článku.

3.   Každý uchazeč o průkaz způsobilosti musí uspokojivě prokázat

a)

svou totožnost;

b)

že jeho věk není nižší než věk předepsaný v pravidle v příloze I pro získání požadovaného průkazu způsobilosti;

c)

že vyhovuje požadavkům na zdravotní způsobilost, které stanoví členský stát, zejména pokud jde o ostrost zraku a sluchu, a má platný doklad ověřující jeho zdravotní způsobilost vydaný řádně kvalifikovaným praktickým lékařem uznaným příslušným orgánem členského státu;

d)

že vykonal námořní službu a ukončil každý související povinný výcvik stanovený pravidly v příloze I pro získání požadovaného průkazu způsobilosti;

e)

že splňuje požadavky způsobilosti stanovené v pravidlech v příloze I pro postavení, funkce a úrovně, které musí být uvedeny v potvrzení průkazu způsobilosti.

4.   Každý členský stát se zaváže, že

a)

povede rejstřík nebo rejstříky všech průkazů způsobilosti a potvrzení pro velitele a důstojníky a případně pro mužstvo, které jsou vydány, jejichž platnost skončila nebo které byly obnoveny, pozastaveny, zrušeny nebo oznámeny jako ztracené nebo zničené, a všech povolených výjimek;

b)

poskytne informace o stavu uvedených průkazů způsobilosti, potvrzení a výjimek ostatním členským státům nebo ostatním smluvním stranám úmluvy STCW, které požadují ověření pravosti a platnosti průkazů způsobilosti, které jim námořníci předložili za účelem jejich uznání nebo k získání zaměstnání na lodi.

Článek 12

Obnovení platnosti průkazů způsobilosti

1.   Každý velitel, důstojník nebo radista mající průkaz způsobilosti vydaný nebo uznaný podle kterékoli kapitoly přílohy I kromě kapitoly VI, který slouží na moři nebo má v úmyslu vrátit se na moře po období na pevnině, musí, aby mohl být nadále uznán schopným pro námořní službu, nejméně každých pět let

a)

vyhovět požadavkům na zdravotní způsobilost předepsaným článkem 11 a

b)

zajistit zachování své odborné způsobilosti v souladu s oddílem A-I/11 předpisu STCW.

2.   Každý velitel, důstojník nebo radista musí úspěšně ukončit schválený příslušný výcvik, aby mohl pokračovat v námořní službě na lodích, pro které byly mezinárodně dohodnuty zvláštní požadavky na výcvik.

3.   Každý členský stát porovná požadavky způsobilosti, které vyžadoval na uchazečích o průkazy způsobilosti vydané před 1. únorem 2002, s těmi, které jsou pro získání odpovídajících průkazů způsobilosti blíže určeny v části A předpisu STCW, a určí, zda je nezbytné požadovat na držitelích těchto průkazů způsobilosti, aby se podrobili opakovacímu a aktualizačnímu výcviku nebo hodnocení způsobilosti.

Opakovací a aktualizační kurzy musí být schváleny a musí obsahovat změny v příslušných vnitrostátních a mezinárodních předpisech o bezpečnosti lidského života na moři a ochraně mořského prostředí a vzít v úvahu každou případnou aktualizaci dotyčného požadavku způsobilosti.

4.   Každý členský stát musí po projednání se zúčastněnými osobami zajistit nebo podnítit zavedení souboru opakovacích a aktualizačních kurzů ve smyslu oddílu A-I/11 předpisu STCW.

5.   K aktualizaci znalostí velitelů, důstojníků a radistů zajistí každý členský stát, aby lodím oprávněným plout pod jeho vlajkou bylo dáno k dispozici znění posledních změn vnitrostátních a mezinárodních předpisů o bezpečnosti lidského života na moři a ochraně mořského prostředí.

Článek 13

Použití simulátorů

1.   Výkonnostní normy a ostatní ustanovení vymezené v oddílu A-I/12 předpisu STCW a ostatní požadavky části A předpisu STCW týkající se jakéhokoli dotyčného průkazu způsobilosti musí být dodržovány s ohledem na

a)

veškerý povinný výcvik na simulátorech;

b)

každé hodnocení způsobilosti požadované částí A předpisu STCW, které je prováděno pomocí simulátoru;

c)

každé využití simulátoru k prokázání toho, že je nadále zachována odborná způsobilost požadovaná částí A předpisu STCW.

2.   Podle úvahy každého členského státu mohou být simulátory instalované nebo uvedené do provozu před 1. únorem 2002 vyňaty z požadavku plného dodržení výkonnostních norem uvedených v odstavci 1.

Článek 14

Odpovědnost společností

1.   V souladu s odstavci 2 a 3 činí členské státy společnosti odpovědnými za přidělování námořníků do služby na jejich lodích v souladu s touto směrnicí a požadují, aby každá společnost zajistila, že

a)

každý námořník přidělený na jakoukoli loď má odpovídající průkaz způsobilosti v souladu s touto směrnicí a s předpisy členského státu;

b)

lodě jsou osazené posádkou v souladu s použitelnými požadavky členského státu na bezpečné obsazení lodě posádkou;

c)

dokumentace a údaje týkající se všech námořníků zaměstnaných na jejich lodích jsou vedeny a pohotově přístupné a zahrnují dokumentaci a údaje o jejich zkušenosti, výcviku, zdravotní způsobilosti a způsobilosti pro plnění úkolů, které jim byly přiděleny, aniž by se na tyto dokumenty a údaje omezovaly;

d)

po přidělení na jakoukoli jejich loď jsou námořníci seznámeni se svými zvláštními úkoly a s veškerým lodním uspořádáním, zařízením, vybavením a postupy a vlastnostmi lodě týkajícími se jejich běžných úkolů nebo úkolů v případě nouze;

e)

plný stav posádky může účinně koordinovat činnosti za nouzových situací a při vykonávání funkcí životně důležitých pro bezpečnost nebo pro zabránění nebo zmírnění znečišťování.

2.   Společnosti, velitelé a členové posádky jsou jednotlivě povinni zajistit úplné plnění povinností stanovených v tomto článku a přijímání ostatních nezbytných opatření k zajištění toho, aby každý člen posádky mohl svými znalostmi a informacemi přispívat k bezpečné plavbě lodi.

3.   Společnost poskytne veliteli každé lodi, na kterou se vztahuje tato směrnice, písemné pokyny vysvětlující zásady a postupy, které je třeba sledovat k zajištění toho, aby všem námořníkům, kteří jsou na lodi nově zaměstnáni, byla dána přiměřená příležitost seznámit se s vybavením lodi, provozními postupy a ostatním uspořádáním potřebným pro řádný výkon jejich úkolů před tím, než jsou jim tyto úkoly přiděleny. Tyto zásady a postupy zahrnují

a)

poskytnutí přiměřené lhůty, během které má každý nově zaměstnaný námořník příležitost seznámit se

i)

se zvláštním vybavením, které bude používat nebo obsluhovat, a

ii)

s postupy a předpisy specifickými pro loď v oblasti strážní služby, bezpečnosti, ochrany životního prostředí a nouze, které musí znát, aby mohl řádně vykonávat přidělené úkoly;

b)

jmenování zkušeného člena posádky, který odpovídá za to, že každý nově zaměstnaný námořník má možnost získat důležité informace v jazyku, kterému rozumí.

Článek 15

Způsobilost k službě

1.   Za účelem zabránění únavě členské státy stanoví a prosadí doby odpočinku pro členy strážní služby a požadují takové uspořádání strážního systému, aby výkonnost členů strážní služby nebyla zhoršována únavou a služby byly organizovány tak, aby členové první strážní služby na začátku plavby a následujících střídajících strážních služeb byli dostatečně odpočinuti a i jinak způsobilí ke službě.

2.   Všem osobám, kterým je přidělena služba důstojníka pověřeného strážní službou nebo člena mužstva tvořícího součást strážní služby, musí být povoleno nejméně 10 hodin odpočinku za každých 24 hodin.

3.   Hodiny odpočinku nesmějí být rozděleny do více než dvou částí, z nichž jedna musí trvat nejméně šest hodin.

4.   Požadavky na doby odpočinku stanovené v odstavcích 1 a 2 nemusí být dodrženy v případě nouze nebo cvičení nebo jiných naléhavých provozních podmínek.

5.   Bez ohledu na odstavce 2 a 3 může být minimální doba 10 hodin snížena na nejméně šest za sebou následujících hodin, pokud toto snížení netrvá déle než dva dny a pokud je za každé sedmidenní období poskytnuto nejméně 70 hodin odpočinku.

6.   Členské státy vyžadují, aby rozpisy strážní služby byly vyvěšeny na snadno dostupném místě.

Článek 16

Povolování výjimek

1.   Je-li to výjimečně nezbytné, mohou příslušné orgány, pokud to podle jejich názoru nezpůsobí ohrožení osob, majetku nebo životního prostředí, povolit výjimku umožňující po určené období nepřevyšující šest měsíců konkrétnímu námořníkövi na konkrétní lodi převzít úkoly, pro které nemá odpovídající průkazy způsobilosti, pokud se ujistí, že osoba, které je výjimka povolována, je dostatečně kvalifikovaná pro obsazení volného místa bezpečným způsobem; výjimku nelze povolit pro funkci radisty, není-li v příslušném radiotelekomunikačním řádu stanoveno jinak. Výjimky však nelze udělit veliteli nebo prvnímu strojnímu důstojníkovi, s výjimkou okolností vyšší moci a jen na nejkratší možnou dobu.

2.   Každá výjimka pro pracovní místo je povolována pouze osobám s průkazy způsobilosti vyžadovanými k obsazení nejblíže nižšího pracovního místa. Pokud pro nejblíže nižší místo nejsou vyžadovány průkazy způsobilosti, lze výjimku povolit osobě, jejíž kvalifikace a zkušenosti jsou podle názoru příslušných orgánů zcela rovnocenné požadavkům na pracovní místo, které má být obsazeno; jestliže tato osoba nemá odpovídající průkazy způsobilosti, je povinna složit zkoušku uznávanou příslušnými orgány, aby prokázala, že tato výjimka může být bezpečně povolena. Navíc musí příslušné orgány zajistit, aby dotyčné pracovní místo bylo co nejdříve obsazeno držitelem odpovídajícího průkazu způsobilosti.

Článek 17

Odpovědnost členských států v oblasti výcviku a hodnocení

1.   Členské státy určí orgány nebo subjekty, které

a)

poskytují výcvik podle článku 3;

b)

pořádají případně požadované zkoušky nebo na ně dohlížejí;

c)

vydávají průkazy způsobilosti uvedené v článku 11;

d)

povolují výjimky podle článku 16.

2.   Členské státy zajistí, aby

a)

veškerý výcvik a hodnocení námořníků byly

i)

sestaveny v souladu s písemnými programy, včetně výukových metod a prostředků, postupů a pedagogického materiálu, které jsou nezbytné pro dosažení předepsaného požadavku na způsobilost, a

ii)

prováděny, sledovány, hodnoceny a podporovány osobami s kvalifikacemi stanovenými v písmenech d), e) a f);

b)

osoby provádějící výcvik nebo hodnocení námořníka během jeho činnosti na lodi tak činily jen tehdy, jestliže tento výcvik nebo hodnocení nepůsobí nepříznivě na běžný provoz lodě a uvedené osoby mohou svůj čas a pozornost věnovat výcviku nebo hodnocení;

c)

vyučující, vedoucí výcviku a zkoušející byli příslušně kvalifikovaní pro příslušné druhy a úrovně výcviku nebo hodnocení způsobilosti námořníků na lodi nebo na pevnině;

d)

každá osoba provádějící výcvik námořníka během jeho činnosti na lodi nebo na pevnině, který mu umožní získat kvalifikace vyžadované pro vydání průkazů způsobilosti na základě této směrnice,

i)

znala výcvikový program a chápala specifické cíle výcviku pro daný druh prováděného výcviku,

ii)

byla kvalifikovaná pro úkoly, pro které je výcvik prováděn, a

iii)

pokud provádí výcvik za použití simulátoru,

obdržela veškeré pedagogické pokyny pro používání simulátorů a

získala praktickou provozní zkušenost s používáním příslušného druhu simulátoru;

e)

každá osoba odpovídající za dohled nad výcvikem námořníka během jeho činnosti, který mu umožní získat kvalifikace vyžadované pro vydání průkazů způsobilosti, plně rozuměla programu výcviku a specifickým cílům každého druhu prováděného výcviku;

f)

každá osoba provádějící hodnocení způsobilosti námořníka během jeho činnosti na lodi nebo na pevnině za účelem stanovení, zda má kvalifikace vyžadované pro vydání průkazu způsobilosti podle této směrnice,

i)

měla příslušnou úroveň znalostí a chápání způsobilostí, které mají být hodnoceny,

ii)

měla kvalifikace požadované pro úkoly tvořící předmět hodnocení,

iii)

obdržela příslušné pokyny ohledně metod hodnocení a praxe,

iv)

získala praktickou zkušenost s hodnocením a

v)

při provádění hodnocení za využití simulátoru získala pod dohledem a podle požadavků zkušeného zkoušejícího praktickou zkušenost s hodnocením za využití daného druhu simulátoru;

g)

pokud členský stát uznává výcvik, výcvikové zařízení nebo kvalifikaci udělovanou výcvikovým zařízením v rámci svých požadavků na vydání průkazů způsobilosti, pak se oblast působnosti norem kvality uvedených v článku 10 vztahuje na kvalifikace a zkušenosti vyučujících a zkoušejících; tyto kvalifikace, zkušenosti a uplatňování norem kvality musí zahrnovat vhodné pedagogické, výcvikové a hodnotící metody a praxi a musí splňovat všechny použitelné požadavky písmen d), e) a f).

Článek 18

Dorozumívání na lodi

Členské státy musí zajistit, aby

a)

aniž jsou dotčena písmena b) a d), byly na všech lodích plujících pod vlajkou členského státu vždy k dispozici prostředky pro ústní dorozumívání mezi všemi členy lodní posádky účinné z hlediska bezpečnosti, zejména jde-li o správné a včasné přijímání a chápání sdělení a pokynů;

b)

na všech osobních lodích plujících pod vlajkou členského státu a na všech osobních lodích začínajících nebo končících plavbu v přístavu členského státu byl v zájmu zajištění účinného jednání posádky v bezpečnostních záležitostech zaveden společný pracovní jazyk a zaznamenán v palubním deníku;

vhodný pracovní jazyk určí společnost nebo případně velitel; na každém námořníkovi je požadováno, aby tomuto jazyku rozuměl a případně v něm vydával rozkazy a pokyny a podával hlášení;

jestliže není pracovní jazyk úředním jazykem členského státu, musí všechny plány a seznamy, které mají být vyvěšeny, obsahovat překlad do pracovního jazyka;

c)

na osobních lodích byli členové posádky určení k tomu, aby pomáhali cestujícím v nouzových situacích, aby byli snadno rozpoznatelní a byli schopni se dorozumět způsobem dostačujícím pro tento účel, s přihlédnutím k vhodné a přiměřené kombinaci těchto činitelů:

i)

jazyk nebo jazyky odpovídající hlavním národnostem cestujících přepravovaných na příslušné trase,

ii)

pravděpodobnost, že schopnost používat základní pojmy anglického jazyka pro základní pokyny může představovat prostředek dorozumívání se s cestujícím, který potřebuje pomoc, ať již cestující nebo člen posádky sdílejí, nebo nesdílejí společný jazyk,

iii)

možná nutnost dorozumět se během nouzové situace jinými prostředky (například názornou ukázkou, ručními signály nebo upozorněním na umístění pokynů, na místa pro shromažďování, na umístění záchranných prostředků nebo na únikové cesty), pokud slovní dorozumívání není možné,

iv)

míra, ve které byly úplné bezpečnostní pokyny poskytnuty cestujícím v rodném jazyku nebo rodných jazycích,

v)

jazyky, ve kterých mohou být v případě nouze vysílána nouzová hlášení nebo cvičení, aby byly cestujícím předány nejdůležitější pokyny a aby byla členům posádky usnadněna pomoc, kterou poskytují cestujícím;

d)

na ropných tankerech, chemických tankerech a tankerech na zkapalněný plyn plujících pod vlajkou členského státu se velitel, důstojníci a mužstvo byli schopni navzájem dorozumět společným pracovním jazykem nebo společnými pracovními jazyky;

e)

mezi lodí a orgány na pobřeží byly dostatečné prostředky pro komunikaci; tato komunikace musí být prováděna v souladu s kapitolou V oddílem 14 odst. 4 úmluvy SOLAS 74;

f)

při provádění státní přístavní inspekce podle směrnice 95/21/ES členské státy rovněž kontrolovaly, zda i lodě plující pod vlajkou jiného než členského státu dodržují tento článek.

Článek 19

Uznávání průkazů způsobilosti

1.   Námořníkům, kteří nejsou držiteli průkazů způsobilosti uvedených v článku 4, může být povoleno sloužit na lodích plujících pod vlajkou členského státu, pokud rozhodnutí o uznání jejich náležitých průkazů způsobilosti bylo přijato postupem uvedeným v odstavcích 2 až 6 tohoto článku:

2.   Členský stát, který má v úmyslu vydáním potvrzení uznat náležité průkazy způsobilosti, které třetí země vydala veliteli lodě, důstojníkovi nebo radistovi pro službu na lodích plujících pod vlajkou tohoto státu, podá Komisi svou odůvodněnou žádost o uznání této třetí země.

Komise za pomoci Evropské agentury pro námořní bezpečnost a s možným zapojením dotčeného členského státu shromáždí informace uvedené v příloze II a posoudí, jaké jsou v této třetí zemi systémy výcviku a vydávání průkazů, s cílem ověřit, zda tato země vyhovuje všem požadavkům úmluvy STCW a zda jsou přijata vhodná opatření k zabránění podvodům s průkazy způsobilosti.

3.   Do tří měsíců ode dne podání žádosti o uznání přijme Komise rozhodnutí o uznání třetí země regulativním postupem podle čl. 28 odst. 2.

Uznání je platné s výhradou článku 20.

Jestliže rozhodnutí o uznání dotčené třetí země není přijato ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci, může členský stát podávající žádost rozhodnout, že uzná třetí zemi jednostranně, dokud není rozhodnutí přijato regulativním postupem podle čl. 28 odst. 2.

4.   Členský stát může s ohledem na lodě plující pod jeho vlajkou rozhodnout, zda potvrdí průkazy způsobilosti vydané třetími zeměmi uznanými Komisí, přičemž bere zřetel na ustanovení obsažená v příloze II bodech 4 a 5.

5.   Uznání průkazů, které jsou vydány uznanými třetími zeměmi a které jsou před 14. červnem 2005 zveřejněny v řadě C Úředního věstníku Evropské unie, zůstávají v platnosti.

Tato uznání mohou být využita všemi členskými státy, jestliže je Komise následně neodvolá podle článku 20.

6.   Komise sestaví a aktualizuje seznam třetích zemí, které byly uznány. Seznam je zveřejňován v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

7.   Bez ohledu na čl. 5 odst. 6 může členský stát, vyžadují-li to okolnosti, povolit námořníkovi sloužit v jiné funkci, než je funkce radisty, nestanoví-li radiotelekomunikační řád jinak, po dobu nejvýše tří měsíců na lodi plující pod jeho vlajkou, pokud tento námořník má platný odpovídající průkaz způsobilosti vydaný a potvrzený podle požadavků třetí země, ale dosud nepotvrzený pro uznání dotyčným členským státem tak, aby byl vhodný pro službu na lodi plující pod jeho vlajkou.

Vždy musí být snadno k dispozici písemný důkaz o tom, že žádost o potvrzení byla předána příslušným orgánům.

Článek 20

Neplnění požadavků úmluvy STCW

1.   Jestliže členský stát dojde k závěru, že uznaná třetí země již neplní požadavky úmluvy STCW, uvědomí o tom bez ohledu na kritéria uvedená v příloze II neprodleně Komisi s udáním důvodů.

Komise tuto věc neprodleně předloží výboru uvedenému v čl. 28 odst. 1.

2.   Jestliže Komise dojde k závěru, že uznaná třetí země již neplní požadavky úmluvy STCW, uvědomí o tom bez ohledu na kritéria uvedená v příloze II neprodleně členské státy s udáním důvodů.

Komise tuto věc neprodleně předloží výboru uvedenému v čl. 28 odst. 1.

3.   Jestliže členský stát zamýšlí odvolat potvrzení všech průkazů vydaných třetí zemí, neprodleně o svém úmyslu uvědomí Komisi a ostatní členské státy a uvede důvody.

4.   Komise za pomoci Evropské agentury pro námořní bezpečnost přehodnotí uznání dotčené třetí země s cílem ověřit, zda tato země nepřestala dodržovat požadavky úmluvy STCW.

5.   Pokud jsou náznaky, že určité námořní výcvikové zařízení nadále neplní požadavky úmluvy STCW, Komise dotčené zemi oznámí, že uznání průkazů této země bude do dvou měsíců odvoláno, jestliže nebudou přijata opatření k zajištění souladu se všemi požadavky úmluvy STCW.

6.   Rozhodnutí o odvolání uznání se přijímají regulativním postupem podle čl. 28 odst. 2 do dvou měsíců ode dne, kdy členský stát učinil oznámení.

Dotčené členské státy přijmou vhodná opatření k provedení rozhodnutí.

7.   Potvrzení ověřující uznání průkazů způsobilosti vydaná v souladu s čl. 5 odst. 6 přede dnem, kdy bylo rozhodnutí o odvolání uznání třetí země přijato, zůstávají v platnosti. Námořníci, kteří jsou držiteli tohoto potvrzení, však nemají nárok na potvrzení uznávající vyšší kvalifikaci, ledaže je takový vyšší stupeň založen výlučně na dodatečné zkušenosti s námořní službou.

Článek 21

Přehodnocování

1.   Třetí země, které byly uznány postupem podle čl. 19 odst. 3 prvního pododstavce, včetně zemí uvedených v čl. 19 odst. 6 písm. f), Komise za pomoci Evropské agentury pro námořní bezpečnost pravidelně, nejméně však každých pět let, přehodnocuje s cílem ověřit, zda plní odpovídající kritéria stanovená v příloze II a zda přijaly vhodná opatření k zabránění podvodům s průkazy způsobilosti.

2.   Komise stanoví prioritní kritéria pro hodnocení třetích zemí na základě údajů o plnění požadavků zjištěných státní přístavní inspekcí podle článku 23 a rovněž na základě informací týkajících se zpráv o nezávislých hodnoceních předaných třetími zeměmi podle oddílu A-1/7 předpisu STCW.

3.   Komise předá členským státům zprávu o výsledcích hodnocení.

Článek 22

Státní přístavní inspekce

1.   S výjimkou typů lodí vyňatých článkem 2 podléhá každá loď nacházející se v přístavech členského státu, bez ohledu na vlajku, pod kterou pluje, státní přístavní inspekci prováděné důstojníky řádně oprávněnými uvedeným členským státem k ověřování, zda všichni námořníci sloužící na lodi, kteří musí být držiteli průkazů způsobilosti podle úmluvy STCW, tento průkaz způsobilosti mají nebo jim byla povolena výjimka.

2.   Při vykonávání státní přístavní inspekce podle této směrnice zajistí členské státy, aby byla uplatňována všechna příslušná ustanovení a postupy stanovené ve směrnici 95/21/ES.

Článek 23

Kontrolní postupy státní přístavní inspekce

1.   Aniž je dotčena směrnice 95/21/ES, omezuje se státní přístavní inspekce podle článku 22 na

a)

ověření, zda každý námořník sloužící na lodi, který musí být držitelem průkazu způsobilosti v souladu s úmluvou STCW, má odpovídající průkaz způsobilosti nebo platné povolení výjimky nebo poskytne písemný důkaz o podání žádosti státu vlajky o potvrzení ověřující uznání;

b)

ověření, že počty a průkazy způsobilosti námořníků sloužících na lodi jsou v souladu s požadavky úřadů státu vlajky na bezpečné obsazení lodi posádkou.

2.   V souladu s částí A předpisu STCW se hodnotí schopnost námořníků sloužících na lodi dodržovat normy pro strážní službu stanovené úmluvou STCW, jestliže se lze z jednoznačných důvodů domnívat, že tyto normy nejsou dodržovány, protože se vyskytla některá z těchto skutečností:

a)

loď se dostala do střetu, najela na dno nebo na mělčinu;

b)

během plavby, při kotvení nebo při uvázání lodě u přístavní hráze došlo k vypuštění látek, které je podle mezinárodních úmluv nedovolené;

c)

loď manévrovala nevypočitatelným nebo nebezpečným způsobem, přičemž nebyla dodržována opatření k vedení lodě přijatá IMO nebo nebyly dodržovány bezpečné provozní předpisy a postupy;

d)

loď je jinak provozována takovým způsobem, který představuje ohrožení osob, majetku nebo životního prostředí;

e)

průkaz způsobilosti byl získán podvodně nebo držitel průkazu způsobilosti není osoba, které byl průkaz způsobilosti původně vydán;

f)

loď pluje pod vlajkou země, která neratifikovala úmluvu STCW, nebo má velitele, důstojníka nebo člena mužstva, který je držitelem průkazu způsobilosti vydaného třetí zemí, která neratifikovala úmluvu STCW.

3.   Bez ohledu na ověření průkazu způsobilosti může být na základě hodnocení podle odstavce 2 na námořníkovi požadováno, aby prokázal příslušnou způsobilost na místě služby. Toto prokázání může zahrnovat ověření, že splňuje provozní požadavky v oblasti norem pro strážní službu a že námořníci správně čelí nouzovým situacím s přihlédnutím k jejich úrovni způsobilosti.

Článek 24

Zadržení

Aniž je dotčena směrnice 95/21/ES, pokud úředník provádějící státní přístavní inspekci zjistí, že následující nedostatky představují ohrožení pro osoby, majetek nebo životní prostředí, jsou podle této směrnice jedinými důvody, na jejichž základě může členský stát loď zadržet, že

a)

námořníci nejsou držiteli průkazů způsobilosti, nemají odpovídající průkazy způsobilosti, nemají platná povolení výjimek nebo nemohou poskytnout písemný důkaz, že u orgánů státu vlajky byla podána žádost o potvrzení ověřující uznání;

b)

nejsou dodrženy použitelné požadavky státu vlajky na bezpečné obsazení lodi posádkou;

c)

chybějí navigační systémy nebo technické systémy strážní služby odpovídající požadavkům stanoveným pro loď státem vlajky;

d)

na strážní službě chybí osoba kvalifikovaná k obsluze zařízení podstatného pro bezpečnou plavbu, bezpečnou radiokomunikaci nebo zabránění znečištění moří;

e)

nelze poskytnout důkaz odborné způsobilosti pro úkoly přidělené námořníkům v zájmu bezpečnosti lodě a zabránění znečištění;

f)

nelze zajistit, aby na první strážní službě na počátku plavby a na následujících střídajících strážních službách byly osoby, které jsou dostatečně odpočinuté a i jinak způsobilé pro službu.

Článek 25

Pravidelná kontrola plnění

Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 226 Smlouvy, Komise za pomoci Evropské agentury pro námořní bezpečnost pravidelně a nejméně jednou za pět let ověřuje, zda členské státy plní minimální požadavky stanovené touto směrnicí.

Článek 26

Zprávy

1.   Nejpozději dne 14. prosince 2008 předá Komise Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu, která bude vycházet z podrobné analýzy a hodnocení ustanovení úmluvy IMO, z jejich provádění a z nových poznatků o vztahu mezi bezpečností a úrovní výcviku posádek lodí.

2.   Nejpozději dne 20. října 2010 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu vypracovanou na základě informací obdržených na základě článku 25.

V této zprávě Komise rozebere, jak členské státy dodržují tuto směrnici, a v případě potřeby učiní návrhy na dodatečná opatření.

Článek 27

Změna

1.   Tato směrnice může být měněna Komisí s cílem uplatnit pro účely této směrnice budoucí změny mezinárodních předpisů uvedených v čl. 1 bodech 16, 17, 18, 23 a 24, které vstoupí v platnost.

Tato směrnice může být rovněž Komisí měněna s cílem uplatnit pro účely této směrnice všechny odpovídající změny právních předpisů Společenství.

Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 3.

2.   Na základě přijetí nových listin nebo protokolů k úmluvě STCW Rada na návrh Komise rozhodne, s ohledem na zákonodárné postupy členských států a rovněž s ohledem na příslušné postupy v rámci IMO, o jednotlivých opatřeních pro ratifikaci těchto nových listin nebo protokolů a zajistí, aby v členských státech byly používány jednotně a souběžně.

3.   Změny mezinárodních právních nástrojů uvedených v čl. 1 odst. 16, 17, 18, 21, 22 a 24 mohou být vyjmuty z oblasti působnosti této směrnice na základě článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se zřizuje Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) (10).

Článek 28

Postup ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS), zřízený nařízením (ES) č. 2099/2002.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je osm týdnů.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 29

Přechodná ustanovení

Pokud na základě článku 12 členský stát znovu vydá nebo prodlouží platnost průkazů způsobilosti, které původně vydal podle předpisů platných před 1. únorem 1997, může tento členský stát podle svého uvážení nahradit omezení prostornosti uvedená v původních průkazech způsobilosti takto:

a)

slova „hrubá prostornost 200 RT“ mohou být nahrazena slovy „hrubá prostornost 500 RT“;

b)

slova „hrubá prostornost 1 600 RT“ mohou být nahrazena slovy „hrubá prostornost 3 000 RT“.

Článek 30

Sankce

Členské státy stanoví systém sankcí za porušení vnitrostátních právních předpisů přijatých na základě článků 1, 3, 5, 7, 9 až 15, 17, 18, 19, 22, 23, 24 a 29 a příloh I a II a přijmou všechna nezbytná opatření k zajištění uplatňování těchto sankcí. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 31

Sdělení

Členské státy neprodleně sdělí Komisi znění všech předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Komise o tom uvědomí ostatní členské státy.

Článek 32

Zrušení

Zrušuje se směrnice 2001/25/ES ve znění směrnic uvedených v příloze III části A, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení ve vnitrostátním právu směrnic uvedených v příloze III části B.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV.

Článek 33

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 34

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 19. listopadu 2008.

Za Evropský parlament

předseda

H.-G. PÖTTERING

Za Radu

předseda

J.-P. JOUYET


(1)  Úř. věst. C 151, 17.6.2008, s. 35.

(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 17. června 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 20. října 2008.

(3)  Úř. věst. L 136, 18.5.2001, s. 17.

(4)  Viz příloha III část A.

(5)  Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22.

(6)  Úř. věst. L 167, 2.7.1999, s. 33.

(7)  Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 157, 7.7.1995, s. 1.

(9)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(10)  Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 1.


PŘÍLOHA I

POŽADAVKY ÚMLUVY STCW NA VÝCVIK, UVEDENÉ V ČLÁNKU 3

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

1.

Pravidla uvedená v této příloze se doplňují povinnými ustanoveními obsaženými v části A předpisu STCW s výjimkou kapitoly VIII pravidla VIII/2.

Každý odkaz na požadavek v pravidle rovněž představuje odkaz na odpovídající oddíl části A předpisu STCW.

2.

Členské státy zajistí, aby měli námořníci přiměřené jazykové znalosti, jak jsou definovány v oddílech A-II/1, A-III/1, A-IV/2 a A-II/4 předpisu STCW, aby mohli na lodi plující pod vlajkou hostitelského členského státu plnit své konkrétní povinnosti.

3.

Část A předpisu STCW obsahuje požadavky na způsobilost, které musí splňovat uchazeči, aby jim byly vydány nebo obnoveny průkazy způsobilosti podle úmluvy STCW. Za účelem upřesnění vazeb mezi ustanoveními kapitoly VII o vydávání jiných průkazů způsobilosti a ustanoveními kapitol II, III a IV o vydávání průkazů způsobilosti jsou schopnosti určené v požadavcích na způsobilost seskupeny podle těchto sedmi funkcí:

1.

plavba;

2.

manipulace s nákladem a jeho zajištění;

3.

kontrolování plavby lodi a péče o osoby na lodi;

4.

lodní stavitelství;

5.

elektrotechnika, elektronika a technická kontrola;

6.

údržba a opravy;

7.

radiokomunikace;

a úrovní odpovědnosti:

1.

úroveň řízení;

2.

provozní úroveň;

3.

pomocná úroveň.

Funkce a úrovně odpovědnosti jsou označeny podtitulkem v tabulkách o požadavcích na způsobilost uvedených v kapitolách II, III a IV části A předpisu STCW.

KAPITOLA II

VELITEL A PALUBNÍ ODDÍL

Pravidlo II/1

Povinné minimální požadavky na vydávání průkazů způsobilosti pro důstojníky strážní navigační služby na lodích o hrubé prostornosti 500 RT nebo větší

1.

Každý důstojník strážní navigační služby na námořní lodi o hrubé prostornosti 500 RT nebo větší musí být držitelem odpovídajícího průkazu způsobilosti.

2.

Každý uchazeč o průkaz způsobilosti musí

2.1

dosáhnout věku nejméně 18 let;

2.2

mít vykonanou schválenou námořní službu po dobu nejméně jednoho roku, která zahrnuje výcvik na lodi vyhovující požadavkům oddílu A-II/1 předpisu STCW a je písemně doložena ve schválené knize výcviku, nebo jinak prokázat nejméně tříletou námořní službu;

2.3

mít vykonanou nejméně šestiměsíční strážní službu na můstku pod dohledem velitele nebo kvalifikovaného důstojníka;

2.4

případně splňovat použitelné požadavky pravidel kapitoly IV pro vykonávání radiotelekomunikační služby v souladu s radiotelekomunikačním řádem;

2.5

mít ukončené schválené vzdělání a výcvik a splňovat požadavky na způsobilost upřesněné v oddílu A-II/1 předpisu STCW.

Pravidlo II/2

Povinné minimální požadavky na vydávání průkazů způsobilosti pro velitele a první palubní důstojníky na lodích o hrubé prostornosti 500 RT nebo větší

Velitel a první palubní důstojník na lodích o hrubé prostornosti 3 000 RT nebo větší

1.

Každý velitel a první palubní důstojník na námořní lodi o hrubé prostornosti 3 000 RT nebo větší musí být držitelem odpovídajícího průkazu způsobilosti.

2.

Každý uchazeč o průkaz způsobilosti musí

2.1

splňovat požadavky na vydání průkazu způsobilosti důstojníka strážní navigační služby na lodích o hrubé prostornosti 500 RT nebo větší a mít v této funkci vykonanou schválenou námořní službu v délce

2.1.1

nejméně dvanácti měsíců pro vydání průkazu způsobilosti prvního palubního důstojníka a

2.1.2

nejméně třiceti šesti měsíců pro vydání průkazu způsobilosti velitele, avšak tato délka může být snížena na nejméně dvacet čtyři měsíců, pokud uchazeč tuto námořní službu vykonával nejméně dvanáct měsíců jako první palubní důstojník;

2.2

mít ukončené schválené vzdělání a splňovat požadavky na způsobilost, které jsou pro velitele a první palubní důstojníky na lodích o hrubé prostornosti 3 000 RT nebo větší stanoveny v oddílu A-II/2 předpisu STCW.

Velitel a první palubní důstojník na lodích o hrubé prostornosti od 500 do 3 000 RT

3.

Každý velitel a první palubní důstojník na námořní lodi o hrubé prostornosti od 500 do 3 000 RT musí být držitelem odpovídajícího průkazu způsobilosti.

4.

Každý uchazeč o průkaz způsobilosti musí

4.1

pro vydání průkazu způsobilosti prvního palubního důstojníka splňovat požadavky na důstojníka strážní navigační služby na lodích o hrubé prostornosti 500 RT nebo větší;

4.2

pro vydání průkazu způsobilosti velitele splňovat požadavky na důstojníka strážní navigační služby na lodích o hrubé prostornosti 500 RT nebo větší a mít v této funkci vykonanou schválenou námořní službu o délce nejméně třiceti šesti měsíců; tato délka však může být snížena na nejméně dvacet čtyři měsíců, pokud uchazeč tuto námořní službu vykonával nejméně dvanáct měsíců jako první palubní důstojník;

4.3

mít ukončený schválený výcvik a splňovat požadavky na způsobilost, které jsou pro velitele a první palubní důstojníky na lodích o hrubé prostornosti od 500 do 3 000 RT stanoveny v oddílu A-II/2 předpisu STCW.

Pravidlo II/3

Povinné minimální požadavky na vydávání průkazů způsobilosti pro důstojníky strážní navigační služby na lodích o hrubé prostornosti menší než 500 RT

Lodě neprovozující příbřežní plavbu:

1.

Každý důstojník strážní navigační služby na námořní lodi o hrubé prostornosti menší než 500 RT neprovozující příbřežní plavbu musí být držitelem odpovídajícího průkazu způsobilosti pro lodě o hrubé prostornosti 500 RT nebo větší.

2.

Každý velitel na námořní lodi o hrubé prostornosti menší než 500 RT neprovozující příbřežní plavbu musí být držitelem odpovídajícího průkazu způsobilosti pro službu velitele lodí o hrubé prostornosti od 500 do 3 000 RT.

Lodě provozující příbřežní plavbu

Důstojník strážní navigační služby

3.

Každý důstojník strážní navigační služby na námořní lodi o hrubé prostornosti menší než 500 RT provozující příbřežní plavbu musí být držitelem odpovídajícího průkazu způsobilosti.

4.

Každý uchazeč o průkaz způsobilosti důstojníka strážní navigační služby na námořní lodi o hrubé prostornosti menší než 500 RT a provozující příbřežní plavbu musí

4.1

dosáhnout věku nejméně 18 let;

4.2

mít

4.2.1

ukončený zvláštní výcvik včetně dostatečné doby odpovídající námořní služby v souladu s požadavky správního orgánu nebo

4.2.2

vykonanou schválenou námořní službu v palubním oddílu v délce nejméně tří let;

4.3

případně splňovat použitelné požadavky pravidel v kapitole IV pro výkon určených radiotelekomunikačních služeb v souladu s radiotelekomunikačním řádem;

4.4

mít ukončené schválené vzdělání a výcvik a splňovat požadavky na způsobilost důstojníků strážní navigační služby na lodích o hrubé prostornosti menší než 500 RT provozujících příbřežní plavbu stanovené v oddílu A-II/3 předpisu STCW.

Velitel

5.

Každý velitel sloužící na námořní lodi o hrubé prostornosti menší než 500 RT a provozující příbřežní plavbu musí být držitelem odpovídajícího průkazu způsobilosti.

6.

Každý uchazeč o průkaz způsobilosti velitele námořní lodi o hrubé prostornosti menší než 500 RT a provozující příbřežní plavbu musí

6.1

dosáhnout věku nejméně 20 let;

6.2

mít vykonanou námořní službu v délce nejméně dvanácti měsíců jako důstojník strážní navigační služby;

6.3

mít ukončené schválené vzdělání a výcvik a splňovat požadavky na způsobilost stanovené v oddílu A-II/3 předpisu STCW pro velitele na lodích provozujících příbřežní plavbu a o hrubé prostornosti menší než 500 RT.

7.

Výjimky

Pokud se správní orgány domnívají, že rozměr lodě a podmínky její plavby jsou takové, že umožňují považovat plné uplatňování požadavků tohoto pravidla a oddílu A-II/3 předpisu STCW za nepřiměřené nebo prakticky neproveditelné, mohou ve vhodné míře velitele a důstojníka strážní navigační služby na této lodi nebo na této třídě lodí osvobodit od některých těchto požadavků, přičemž musí brát v úvahu bezpečnost všech lodí, které mohou působit ve stejných vodách.

Pravidlo II/4

Povinné minimální požadavky na vydávání průkazů způsobilosti pro mužstvo tvořící součást strážní navigační služby

1.

Každý člen mužstva tvořící součást strážní navigační služby na námořní lodi o hrubé prostornosti 500 RT nebo větší, s výjimkou členů mužstva vykonávajících výcvik a členů mužstva, jejichž úkoly při výkonu strážní služby mají nekvalifikovanou povahu, musí být držitelem odpovídajícího průkazu způsobilosti k výkonu těchto funkcí.

2.

Každý uchazeč o průkaz způsobilosti musí

2.1

dosáhnout věku nejméně 16 let;

2.2

mít

2.2.1

vykonanou schválenou námořní službu zahrnující výcvik a praxi v délce nejméně šesti měsíců nebo

2.2.2

ukončen zvláštní výcvik buď na pevnině nebo na lodi, zahrnující schválenou dobu námořní služby v délce nejméně dvou měsíců;

2.3

splňovat požadavek na způsobilost stanovený v oddílu A-II/4 předpisu STCW.

3.

Námořní služba, výcvik a praxe požadované podle bodů 2.2.1 a 2.2.2 musí být spojeny s funkcemi strážní navigační služby a zahrnovat výkon služby prováděné pod přímým dohledem velitele, důstojníka strážní navigační služby nebo kvalifikovaného člena mužstva.

4.

Každý členský stát má za to, že námořník splňuje požadavky tohoto pravidla, jestliže sloužil v příslušné funkci v palubním oddílu po dobu nejméně jednoho roku za posledních pět let před tím, než úmluva STCW pro dotyčný členský stát vstoupila v platnost.

KAPITOLA III

STROJNÍ ODDÍL

Pravidlo III/1

Povinné minimální požadavky na vydávání průkazů způsobilosti pro strojní důstojníky strážní služby ve strojovně obsazené posádkou nebo pro strojní důstojníky určené k výkonu služby ve strojovně pravidelně posádkou neobsazované

1.

Každý strojní důstojník strážní služby ve strojovně obsazené posádkou nebo strojní důstojník určený k službě ve strojovně pravidelně posádkou neobsazované na námořní lodi poháněné hlavním strojním zařízením o výkonu 750 kW nebo vyšším musí být držitelem odpovídajícího průkazu způsobilosti.

2.

Každý uchazeč o průkaz způsobilosti musí

2.1

dosáhnout věku nejméně 18 let;

2.2

v souladu s oddílem A-III/1 předpisu STCW mít vykonanou námořní službu ve strojním oddílu v délce nejméně šesti měsíců;

2.3

mít ukončené schválené vzdělání a výcvik v délce nejméně třiceti měsíců, zahrnující výcvik na lodi písemně zaznamenaný ve schválené knize výcviku a splňovat požadavky na způsobilost stanovené v oddílu A-III/1 předpisu STCW.

Pravidlo III/2

Povinné minimální požadavky na vydávání průkazů způsobilosti pro první strojní důstojníky a druhé strojní důstojníky na lodích poháněných hlavním strojním zařízením o výkonu 3 000 kW nebo vyšším

1.

Každý první strojní důstojník a druhý strojní důstojník na námořní lodi poháněné hlavním strojním zařízením o výkonu 3 000 kW nebo vyšším musí být držitelem odpovídajícího průkazu způsobilosti.

2.

Každý uchazeč o průkaz způsobilosti

2.1

musí splňovat požadavky na vydání průkazu způsobilosti strojního důstojníka strážní služby a

2.1.1

k vydání průkazu způsobilosti druhého strojního důstojníka musí mít vykonanou schválenou námořní službu v délce nejméně dvanácti měsíců jako strojní asistent nebo strojní důstojník a

2.1.2

k vydání průkazu způsobilosti prvního strojního důstojníka musí mít vykonanou námořní službu v délce nejméně třiceti šesti měsíců, z nichž je nejméně dvanáct měsíců služby s kvalifikacemi vyžadovanými pro výkon funkce druhého strojního důstojníka;

2.2

musí mít ukončené schválené vzdělání a výcvik a splňovat požadavek na způsobilost stanovený v oddílu A-III/2 předpisu STCW.

Pravidlo III/3

Povinné minimální požadavky na vydávání průkazů způsobilosti pro první strojní důstojníky a druhé strojní důstojníky na lodích poháněných hlavním strojním zařízením o výkonu od 750 kW do 3 000 kW

1.

Každý první strojní důstojník a druhý strojní důstojník na námořní lodi poháněné hlavním strojním zařízením o výkonu od 750 kW do 3 000 kW musí být držitelem odpovídajícího průkazu způsobilosti.

2.

Každý uchazeč o průkaz způsobilosti

2.1

musí splňovat požadavky na vydání průkazu způsobilosti strojního důstojníka strážní služby a

2.1.1

k vydání průkazu způsobilosti druhého strojního důstojníka musí mít vykonanou schválenou námořní službu v délce nejméně 12 měsíců jako strojní asistent nebo strojní důstojník a

2.1.2

k vydání průkazu způsobilosti prvního strojního důstojníka musí mít vykonanou námořní službu v délce nejméně 24 měsíců, z nichž nejméně dvanáct měsíců služby s kvalifikacemi vyžadovanými pro výkon funkce druhého strojního důstojníka;

2.2

musí mít ukončené schválené vzdělání a výcvik a splňovat požadavek na způsobilost stanovený v části A-III/3 předpisu STCW.

3.

Každý strojní důstojník, který je kvalifikován k službě jako druhý strojní důstojník na lodích poháněných hlavním strojním zařízením o výkonu 3 000 kW nebo vyšším, může sloužit jako první strojní důstojník na lodích poháněných hlavním strojním zařízením o výkonu nižším než 3 000 kW, pokud nejméně dvanáct měsíců schválené námořní služby sloužil jako strojní důstojník v odpovědném postavení a průkaz způsobilosti je takto potvrzen.

Pravidlo III/4

Povinné minimální požadavky na vydávání průkazů způsobilosti pro mužstvo tvořící součást strážní služby ve strojovně obsazené posádkou nebo pro mužstvo určené k výkonu služby ve strojovně pravidelně posádkou neobsazované

1.

Každý člen mužstva tvořící součást strážní služby ve strojovně nebo určený pro výkon služby ve strojovně pravidelně posádkou neobsazované na námořní lodi poháněné hlavním strojním zařízením o výkonu 750 kW nebo vyšším, s výjimkou členů mužstva, kteří vykonávají výcvik, a členů mužstva, jejichž služba má nekvalifikovanou povahu, musí být držitelem odpovídajícího průkazu způsobilosti k výkonu těchto funkcí.

2.

Každý uchazeč o průkaz způsobilosti musí

2.1

dosáhnout věku nejméně 16 let;

2.2

mít

2.2.1

vykonanou schválenou námořní službu zahrnující výcvik a praxi v délce nejméně šesti měsíců nebo

2.2.2

ukončený zvláštní výcvik buď na pevnině nebo na lodi, včetně schválené doby námořní služby v délce nejméně dvou měsíců;

2.3

splňovat požadavek na způsobilost stanovený v oddílu A-III/4 předpisu STCW.

3.

Námořní služba, výcvik a praxe požadované podle bodů 2.2.1 a 2.2.2 musí být spojeny s funkcemi strážní služby ve strojovně a zahrnovat výkon služby prováděné pod přímým dohledem kvalifikovaného strojního důstojníka nebo kvalifikovaného člena mužstva.

4.

Každý členský stát má za to, že námořník splňuje požadavky tohoto pravidla, jestliže sloužil v příslušné funkci ve strojním oddílu v délce nejméně jednoho roku za posledních pět let před tím, než úmluva STCW pro uvedený členský stát vstoupila v platnost.

KAPITOLA IV

RADIOKOMUNIKACE A RADISTÉ

Vysvětlivka:

Povinná ustanovení týkající se strážní radiotelekomunikační služby jsou uvedena v radiotelekomunikačním řádu a v úmluvě SOLAS 74 ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení týkající se radiové údržby jsou uvedena v úmluvě SOLAS 74 ve znění pozdějších předpisů a v obecných zásadách přijatých Mezinárodní námořní organizací.

Pravidlo IV/1

Použití

1.

S výhradou bodu 2 se tato kapitola vztahuje na radisty lodí vysílajících v Globálním námořním tísňovém a bezpečnostním systému (Global Maritime and Distress Safety System, GMDSS) způsobem stanoveným úmluvou SOLAS 74 ve znění pozdějších změn.

2.

Radisté na lodích, které nemusí vyhovovat ustanovením GMDSS uvedeným v kapitole IV úmluvy SOLAS 74, nemusí vyhovovat ustanovením této kapitoly. Radisté na těchto lodích jsou nicméně povinni dodržovat radiotelekomunikační řád. Správní orgány musí zajistit, aby odpovídající průkazy způsobilosti vyžadované radiotelekomunikačním řádem byly těmto radistům vydány nebo s ohledem na ně uznány.

Pravidlo IV/2

Minimální požadavky GMDSS na vydávání průkazů způsobilosti pro radisty

1.

Každá osoba pověřená nebo vykonávající radiotelekomunikační službu na lodi, která se musí účastnit GMDSS, musí být držitelem odpovídajícího průkazu způsobilosti týkajícího se GMDSS, vydaného nebo uznaného správním orgánem podle radiotelekomunikačního řádu.

2.

Navíc každý uchazeč o průkaz způsobilosti podle tohoto pravidla pro službu na lodi, která musí mít rádiové zařízení podle úmluvy SOLAS 74 ve znění pozdějších předpisů,

2.1

musí dosáhnout věku nejméně 18 let a

2.2

musí mít ukončené schválené vzdělání a výcvik a splňovat požadavek na způsobilost stanovený v oddílu A-IV/2 předpisu STCW.

KAPITOLA V

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA VÝCVIK ČLENŮ POSÁDKY NĚKTERÝCH TYPŮ LODÍ

Pravidlo V/1

Minimální požadavky na výcvik a kvalifikaci velitelů, důstojníků a mužstva ropných tankerů

1.

Důstojníci a mužstvo, kterým jsou přiděleny zvláštní úkoly a odpovědnosti, pokud jde o náklad nebo zařízení pro manipulaci s nákladem na tankerech, musí mít navíc k výcviku požadovanému podle pravidla VI/1 ukončený a schválený protipožární kurz vykonaný na pevnině a musí mít

1.1

vykonanou alespoň tříměsíční schválenou námořní službu na tankerech, aby získali dostatečné znalosti bezpečné provozní obsluhy, nebo

1.2

ukončený schválený kurz pro obeznámení se s tankery, který zahrnuje alespoň osnovy uvedené pro tento kurz v oddílu A-V/1 předpisu STCW.

Nicméně správní orgán může přijmout délku námořní služby vykonané pod dohledem, která je kratší než ta v bodě 1.1, pokud

1.3

takto přijaté období není kratší než jeden měsíc;

1.4

tanker nemá hrubou prostornost větší než 3 000 RT;

1.5

trvání plavby, kterou tanker během tohoto období uskuteční, nepřekračuje sedmdesát dva hodin;

1.6

provozní vlastnosti tankeru, počet plaveb a nakládek a vykládek vykonaných během tohoto období umožňují získat stejnou úroveň znalostí a zkušeností.

2.

Velitelé, první strojní důstojníci, druzí strojní důstojníci a každá jiná osoba bezprostředně odpovídající za nakládku, vykládku, manipulaci s přepravovaným nákladem a péči o něj musí navíc k splnění požadavků bodu 1.1 nebo 1.2 mít

2.1

zkušenost příslušnou pro jejich službu na typu tankeru, na kterém slouží, a

2.2

ukončený schválený výcvikový program, který alespoň zahrnuje předměty uvedené v oddílu A-V/1 předpisu STCW, které jsou přiměřené pro jejich úkoly na ropném tankeru, chemickém tankeru nebo tankeru na zkapalněný plyn, na kterém slouží.

3.

Do dvou let po vstupu úmluvy STCW v platnost pro členský stát se má za to, že námořník splňuje požadavky bodu 2.2, jestliže na dotyčném typu tankeru sloužil v příslušné funkci alespoň jeden rok během předchozích pěti let.

4.

Správní orgány musí zajistit, aby byl velitelům a důstojníkům, kteří mají kvalifikace uvedené v bodech 1 nebo 2, podle okolností vydán odpovídající průkaz způsobilosti nebo aby byl stávající průkaz způsobilosti náležitě potvrzen. Každý člen mužstva s těmito kvalifikacemi musí být držitelem odpovídajícího průkazu způsobilosti.

Pravidlo V/2

Povinné minimální požadavky na výcvik a kvalifikaci velitelů, důstojníků, členů mužstva a ostatních osob na osobních lodích typu ro-ro

1.

Toto pravidlo se vztahuje na velitele, důstojníky, členy mužstva a ostatní posádku sloužící na osobních lodích typu ro-ro zabývajících se mezinárodní plavbou. Správní orgány rozhodnou, zda se tyto požadavky vztahují na posádku sloužící na osobních lodích typu ro-ro zabývajících se vnitrostátní plavbou.

2.

Před přidělením palubní služby na osobních lodích typu ro-ro musí mít námořníci ukončený výcvik požadovaný v bodech 4 až 8, který odpovídá jejich funkcím, úkolům a odpovědnostem.

3.

Námořníci, pro které je stanoven výcvik v bodech 4, 7 a 8, musí v intervalech nejvýše pěti let vykonat příslušný opakovací výcvik nebo budou požádáni, aby předložili doklad, že příslušný požadavek na způsobilost během posledních pěti let splnili.

4.

Velitelé, důstojníci a ostatní posádka, kteří jsou určeni k tomu, aby pomáhali cestujícím v nouzových situacích na osobních lodích typu ro-ro, musí mít ukončený výcvik v řízení velkého množství lidí stanovený v oddílu A-V/2 odst. 1 předpisu STCW.

5.

Velitelé, důstojníci a ostatní posádka, kterým jsou přiděleny specifické úkoly a odpovědnosti na osobních lodích typu ro-ro, musí mít ukončený úvodní výcvik stanovený v oddílu A-V/2 odst. 2 předpisu STCW.

6.

Posádka poskytující přímé služby cestujícím v prostorách pro cestující na osobních lodích typu ro-ro musí mít ukončený bezpečnostní výcvik stanovený v oddílu A-V/2 odst. 3 předpisu STCW.

7.

Velitelé, první palubní důstojníci, první strojní důstojníci a každá osoba, která přímo odpovídá za nastupování a vystupování cestujících, nakládku, vykládku a zabezpečování nákladů nebo uzavírání otvorů lodě na osobních lodích typu ro-ro, musí mít ukončený schválený výcvik v oblasti bezpečnosti cestujících, bezpečnosti nákladu a neporušenosti lodě, jak je stanoveno v oddílu A-V/2 odst. 4 předpisu STCW.

8.

Velitelé, první palubní důstojníci, první strojní důstojníci, druzí strojní důstojníci a každá osoba odpovídající za bezpečnost cestujících v nouzových situacích na osobních lodích typu ro-ro musí mít ukončený schválený výcvik v oblasti zvládání krizových situací a chování lidí, jak je stanoveno v oddílu A-V/2 odst. 5 předpisu STCW.

9.

Správní orgány zajistí, aby každé osobě, která má kvalifikace vyžadované na základě tohoto pravidla, byl vydán písemný doklad o ukončeném výcviku.

Pravidlo V/3

Povinné minimální požadavky pro výcvik a kvalifikaci velitelů, důstojníků, členů posádky a ostatních osob na osobních lodích jiného typu než ro-ro

1.

Pravidlo se vztahuje na velitele, důstojníky, členy posádky a ostatní posádku sloužící na osobních lodích jiného typu než ro-ro zabývajících se mezinárodní plavbou. Správní orgány rozhodnou, zda se tyto požadavky vztahují na posádku sloužící na lodích zabývajících se vnitrostátní plavbou.

2.

Před přidělením palubní služby na palubě osobní lodi musí mít námořníci ukončený výcvik požadovaný v bodech 4 až 8, který odpovídá jejich funkcím, úkolům a odpovědnostem.

3.

Námořníci, pro které je stanoven výcvik v bodech 4, 7 a 8, musí v intervalech nejvýše pěti let vykonat příslušný opakovací výcvik nebo musí předložit doklad o tom, že příslušný požadavek na způsobilost během posledních pěti let splnili.

4.

Posádka určená k tomu, aby pomáhala cestujícím v nouzových situacích na osobních lodích, musí mít ukončený výcvik v řízení velkého množství lidí stanovený v oddílu A-V/3 odst. 1 předpisu STCW.

5.

Velitelé, důstojníci a ostatní posádka, kterým jsou přiděleny specifické úkoly a odpovědnosti na osobních lodích, musí mít ukončený úvodní výcvik stanovený v oddílu A-V/3 odst. 2 předpisu STCW.

6.

Posádka poskytující přímé služby cestujícím v prostorách pro cestující na osobních lodích musí mít ukončený bezpečnostní výcvik stanovený v oddílu A-V/3 odst. 3 předpisu STCW.

7.

Velitelé, první palubní důstojníci a každá osoba, která přímo odpovídá za nastupování a vystupování cestujících, musí mít ukončený schválený výcvik v oblasti bezpečnosti cestujících stanovený v oddílu A-V/3 odst. 4 předpisu STCW.

8.

Velitelé, první palubní důstojníci, první strojní důstojníci, druzí strojní důstojníci a každá osoba, která odpovídá za bezpečnost cestujících v nouzových situacích na osobních lodích, musí mít ukončený schválený výcvik v oblasti zvládání krizových situací a chování lidí, jak je stanoveno v oddílu A-V/3 odst. 5 předpisu STCW.

9.

Správní orgány zajistí, aby každé osobě, která má kvalifikace vyžadované na základě tohoto pravidla, byl vydán písemný doklad o ukončeném výcviku.

KAPITOLA VI

ÚKOLY TÝKAJÍCÍ SE NOUZOVÝCH SITUACÍ, PŘEDCHÁZENÍ PRACOVNÍM ÚRAZŮM, LÉKAŘSKÉ PÉČE A OPATŘENÍ PRO PŘEŽITÍ

Pravidlo VI/1

Povinné minimální požadavky na úvodní výcvik, základní bezpečnostní výcvik a pokyny pro všechny námořníky

Námořníci musí obdržet úvodní a základní bezpečnostní výcvik nebo pokyny v souladu s oddílem A-V1/1 předpisu STCW a musí splnit příslušný požadavek na způsobilost stanovený v uvedeném předpisu.

Pravidlo VI/2

Povinné minimální požadavky na vydávání průkazů způsobilosti o odborné znalosti plavidel umožňujících přežití, záchranářských člunů a rychlých záchranářských člunů

1.

Každý uchazeč o průkaz způsobilosti v oblasti plavidel umožňujících přežití a záchranářských člunů jiných než rychlých záchranářských člunů musí

1.1

dosáhnout věku nejméně 18 let;

1.2

mít vykonanou schválenou námořní službu v délce nejméně dvanácti měsíců nebo mít ukončený schválený výcvikový kurz a mít vykonanou schválenou námořní službu v délce nejméně šesti měsíců;

1.3

splňovat požadavek na způsobilost pro průkaz způsobilosti v oblasti plavidel pro přežití a záchranářských člunů podle oddílu A-VI/2 odst. 1 až 4 předpisu STCW.

2.

Každý uchazeč o průkaz způsobilosti v oblasti rychlých záchranářských člunů musí

2.1

mít průkaz způsobilosti v oblasti plavidel pro přežití a záchranářských člunů jiných než rychlých záchranářských člunů;

2.2

mít ukončený schválený výcvikový kurz;

2.3

splnit požadavek na způsobilost pro průkaz způsobilosti v oblasti rychlých záchranářských člunů podle oddílu A-VI/2 odst. 5 až 8 předpisu STCW.

Pravidlo VI/3

Povinné minimální požadavky na výcvik v moderních technikách boje proti požárům

1.

Námořníci určení pro řízení protipožárních činností musí mít úspěšně ukončený pokročilý výcvik v protipožárních technikách se zvláštním důrazem na organizaci, taktiku a velení v souladu s oddílem A-VI/3 předpisu STCW a musí splňovat požadavek na způsobilost stanovený v uvedeném předpisu.

2.

Pokud výcvik v moderních technikách boje proti požárům není zahrnut do kvalifikací požadovaných pro získání průkazu způsobilosti, musí být vydán, podle okolností, zvláštní průkaz způsobilosti nebo písemný doklad uvádějící, že se držitel účastnil výcviku v moderních technikách boje proti požárům.

Pravidlo VI/4

Povinné minimální požadavky v oblasti první pomoci a lékařské péče

1.

Námořníci určení k poskytování první pomoci na lodích musí splňovat požadavek na způsobilost stanovený pro poskytování první pomoci v oddílu A-VI/4 odst. 1, 2 a 3 předpisu STCW.

2.

Námořníci, kteří odpovídají za lékařskou péči na lodi, musí splňovat požadavek na způsobilost stanovený pro lékařskou péči v oddílu A-VI/4 odst. 4, 5 a 6 předpisu STCW.

3.

Jestliže výcvik v oblasti první pomoci nebo lékařské péče není zahrnut v kvalifikacích vyžadovaných pro získání odpovídajícího průkazu způsobilosti, musí být vydán, podle okolností, zvláštní průkaz způsobilosti nebo písemný doklad uvádějící, že se držitel účastnil výcviku v oblasti první pomoci nebo lékařské péče.

KAPITOLA VII

JINÉ PRŮKAZY ZPŮSOBILOSTI

Pravidlo VII/1

Vydávání jiných průkazů způsobilosti

1.

Bez ohledu na požadavky na průkazy způsobilosti stanovené v kapitolách II a III této přílohy si mohou členské státy zvolit, zda vydávat nebo povolit vydávání jiných průkazů způsobilosti než těch, které jsou uvedené v pravidlech těchto kapitol, za těchto podmínek:

1.1

odpovídající funkce a úrovně odpovědnosti uvedené v průkazech způsobilosti a v potvrzeních musí být zvoleny z funkcí a úrovní odpovědnosti uvedených v oddílech A-II/1, A-II/2, A-II/3, A-II/4, A-III/1, A-III/2, A-III/3, A-III/4 a A-IV/2 předpisu STCW a musí být totožné;

1.2

uchazeči musí mít ukončené schválené vzdělání a výcvik a splňovat požadavky na způsobilost stanovené v příslušných oddílech předpisu STCW a v oddílu A-VII/1 uvedeného předpisu pro funkce a úrovně uvedené v průkazech způsobilosti a potvrzeních;

1.3

uchazeči musí mít vykonanou schválenou námořní službu příslušnou pro výkon funkcí a úrovní uvedených v průkazu způsobilosti. Minimální délka námořní služby musí být rovnocenná délce námořní služby stanovené v kapitolách II a III této přílohy. Minimální délka námořní služby však nesmí být kratší než délka stanovená v oddílu A-VII/2 předpisu STCW;

1.4

uchazeči o průkaz způsobilosti, kteří mají na provozní úrovni vykonávat funkci důstojníka strážní navigační služby, musí případně splňovat použitelné požadavky kapitoly IV pro výkon úkolů týkajících se radiotelekomunikací v souladu s radiotelekomunikačním řádem;

1.5

průkazy způsobilosti jsou vydávány v souladu s požadavky článku 11 a ustanoveními uvedenými v kapitole VII předpisu STCW.

2.

Podle této kapitoly nesmějí být vydávány žádné průkazy způsobilosti, jestliže členský stát nesdělí Komisi údaje stanovené úmluvou STCW.

Pravidlo VII/2

Průkazy způsobilosti pro námořníky

Každý námořník vykonávající jakoukoli funkci nebo skupinu funkcí stanovených v tabulkách A-II/1, A-II/2, A-II/3 nebo A-II/4 kapitoly II nebo v tabulkách A-III/1, A-III/2, A-III/4 kapitoly III nebo A-IV/2 kapitoly IV předpisu STCW musí být držitelem odpovídajícího průkazu způsobilosti.

Pravidlo VII/3

Zásady upravující vydávání jiných průkazů způsobilosti

1.

Členský stát, který si zvolí, zda vydávat nebo povolit vydávání jiných průkazů způsobilosti, zajistí dodržování těchto zásad:

1.1

žádný jiný systém vydávání průkazů způsobilosti nesmí být zaveden, ledaže zajišťuje stupeň bezpečnosti na moři a ochranný účinek s ohledem na znečišťování alespoň rovnocenný tomu stanovenému v ostatních kapitolách;

1.2

každá úprava vydávání jiných průkazů způsobilosti na základě této kapitoly musí stanovit zaměnitelnost těchto průkazů způsobilosti s průkazy způsobilosti vydanými podle jiných kapitol.

2.

Zásada zaměnitelnosti podle bodu 1 musí zajistit, aby:

2.1

námořníci, kterým byly vydány průkazy způsobilosti podle kapitol II nebo III, a ti, kterým byly vydány průkazy způsobilosti podle kapitoly VII, mohli sloužit na lodích, na kterých je buď obvyklá, nebo jiná forma organizace;

2.2

námořníci neobdrželi výcvik v konkrétním uspořádání na lodi, který by snižoval jejich schopnost uplatnit své dovednosti jinde.

3.

Při vydávání jakéhokoli průkazu způsobilosti podle této kapitoly je třeba vzít v úvahu tyto zásady:

3.1

vydávání jiných průkazů způsobilosti nesmí být využíváno samo o sobě ke

3.1.1

snižování počtu členů posádky na lodi;

3.1.2

snižování jednotnosti povolání nebo odborné schopnosti námořníků;

3.1.3

přidělování kombinovaných služeb důstojníka strážní služby ve strojovně a důstojníka strážní služby na palubě během jakékoli strážní služby jedinému držiteli průkazu způsobilosti;

3.2

osoba, která velí, musí být určena jako velitel, a právní postavení a pravomoc velitele a ostatních nesmí být nepříznivě ovlivněna následným zavedením jakékoli úpravy pro jiné průkazy způsobilosti.

4.

Zásady obsažené v bodech 1 a 2 zajistí zachování způsobilosti palubních a strojních důstojníků.


PŘÍLOHA II

KRITÉRIA PRO UZNÁVÁNÍ TŘETÍCH ZEMÍ, KTERÉ PODLE ČL. 19 ODST. 2 VYDALY PRŮKAZ NEBO NA ZÁKLADĚ JEJICHŽ OPRÁVNĚNÍ BYL PRŮKAZ VYDÁN

1.

Třetí země musí být smluvní stranou úmluvy STCW.

2.

Třetí zemi musí Výbor pro námořní bezpečnost potvrdit, že prokázala neomezené a úplné uplatňování ustanovení úmluvy STCW.

3.

Komise za pomoci Evropské agentury pro námořní bezpečnost a za případného zapojení dotčeného členského státu musí potvrdit pomocí všech nezbytných prostředků, které mohou zahrnovat kontrolu zařízení a postupů, že požadavky týkající se úrovně způsobilosti, vydávání a potvrzování průkazů a vedení záznamů jsou plně dodržovány a že byl zaveden systém zajišťování kvality v souladu s oddílem I/8 úmluvy STCW.

4.

Členský stát v současné době jedná s dotčenou třetí zemí o dohodě, která bude třetí zemi zavazovat k tomu, aby okamžitě ohlásila podstatné změny pravidel pro výcvik a vydávání průkazů v souladu s úmluvou STCW.

5.

Členský stát zavedl opatření zajišťující, aby námořníci, kteří předkládají k uznání průkazy způsobilosti pro řídící úkoly, měli odpovídající znalosti námořních právních předpisů členského státu vztahujících se k úkolům, jejichž plnění je jim povoleno.

6.

Jestliže si členský stát přeje, aby bylo posouzení o plnění předpisů třetí zemí doplněno o hodnocení určitých námořních výcvikových zařízení, potom postupuje podle oddílu A-I/6 předpisu STCW.


PŘÍLOHA III

ČÁST A

Zrušená směrnice a seznam jejích následných změn

(uvedených v článku 32)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/25/ES

(Úř. věst. L 136, 18.5.2001, s. 17)

 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/84/ES

(Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 53)

pouze článek 11

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/103/ES

(Úř. věst. L 326, 13.12.2003, s. 28)

 

Směrnice Komise 2005/23/ES

(Úř. věst. L 62, 9.3.2005, s. 14)

 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/45/ES

(Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 160)

pouze článek 4

ČÁST B

Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu

(uvedené v článku 32)

Směrnice

Lhůta pro provedení

2002/84/ES

ze dne 23. listopadu 2003

2003/103/ES

ze dne 14. května 2005

2005/23/ES

ze dne 29. září 2005

2005/45/ES

ze dne 20. října 2007


PŘÍLOHA IV

SROVNÁVACÍ TABULKA

Směrnice 2001/25/ES

Tato směrnice

Článek 1

Článek 1

Čl. 2 úvodní slova

Čl. 2 úvodní slova

Čl. 2 první až čtvrtá odrážka

Čl. 2 písm. a) až d)

Články 3 až 7

Články 3 až 7

Článek 7a

Článek 8

Článek 8

Článek 9

Čl. 9 odst. 1 úvodní slova

Čl. 10 odst. 1 první pododstavec úvodní slova

Čl. 9 odst. 1 písm. a) a b)

Čl. 10 odst. 1 první pododstavec písm. a) a b)

Čl. 9 odst. 1 písm. c) první věta

Čl. 10 odst. 1 první pododstavec písm. c)

Čl. 9 odst. 1 písm. c) druhá věta

Čl. 10 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 9 odst. 1 písm. d)

Čl. 10 odst. 1 první pododstavec písm. d)

Čl. 9 odst. 2 a 3

Čl. 10 odst. 2 a 3

Článek 10

Článek 11

Článek 11

Článek 12

Článek 12

Článek 13

Článek 13

Článek 14

Článek 14

Článek 15

Článek 15

Článek 16

Čl. 16 odst. 1 úvodní věta

Čl. 17 odst. 1 úvodní věta

Čl. 16 odst. 1 první až čtvrtá odrážka

Čl. 17 odst. 1 písm. a) až d)

Čl. 16 odst. 2 úvodní slova

Čl. 17 odst. 2 úvodní slova

Čl. 16 odst. 2 písm. a) body 1 a 2

Čl. 17 odst. 2 písm. a) body i) a ii)

Čl. 16 odst. 2 písm. b) a c)

Čl. 17 odst. 2 písm. b) a c)

Čl. 16 odst. 2 písm. d) body 1 a 2

Čl. 17 odst. 2 písm. d) body i) a ii)

Čl. 16 odst. 2 písm. d) bod 3 body i) a ii)

Čl. 17 odst. 2 písm. d) bod iii) první a druhá odrážka

Čl. 16 odst. 2 písm. e)

Čl. 17 odst. 2 písm. e)

Čl. 16 odst. 2 písm. f) body 1 až 5

Čl. 17 odst. 2 písm. f) body i) až v)

Čl. 16 odst. 2 písm. g)

Čl. 17 odst. 2 písm. g)

Článek 17

Článek 18

Čl. 18 odst. 1 a 2

Čl. 18 odst. 3 úvodní věta

Čl. 19 odst. 1

Čl. 18 odst. 3 písm. a)

Čl. 19 odst. 2

Čl. 18 odst. 3 písm. b)

Čl. 19 odst. 3 první pododstavec

Čl. 18 odst. 3 písm. c)

Čl. 19 odst. 3 druhý pododstavec

Čl. 18 odst. 3 písm. d)

Čl. 19 odst. 4

Čl. 18 odst. 3 písm. e)

Čl. 19 odst. 5

Čl. 18 odst. 3 písm. f)

Čl. 19 odst. 6

Čl. 18 odst. 4

Čl. 19 odst. 7

Čl. 18a odst. 1 první a druhá věta

Čl. 20 odst. 1 první a druhý pododstavec

Čl. 18a odst. 2 první a druhá věta

Čl. 20 odst. 2 první a druhý pododstavec

Čl. 18a odst. 3 až 5

Čl. 20 odst. 3 až 5

Čl. 18a odst. 6 první a druhá věta

Čl. 20 odst. 6 první a druhý pododstavec

Článek 18a odst. 7

Čl. 20 odst. 7

Článek 18b

Článek 21

Článek 19

Článek 22

Čl. 20 odst. 1 úvodní slova

Čl. 23 odst. 1 úvodní slova

Čl. 20 odst. 1 první a druhá odrážka

Čl. 23 odst. 1 písm. a) a b)

Čl. 20 odst. 2 úvodní slova

Čl. 23 odst. 2 úvodní slova

Čl. 20 odst. 2 první až šestá odrážka

Čl. 23 odst. 2 písm. a) až f)

Čl. 20 odst. 3

Čl. 23 odst. 3

Článek 21

Článek 24

Článek 21a

Článek 25

Čl. 26 odst. 1

Článek 21b první věta

Čl. 26 odst. 2 první pododstavec

Článek 21b druhá věta

Čl. 26 odst. 2 druhý pododstavec

Čl. 22 odst. 1 první věta

Čl. 27 odst. 1 první pododstavec

Čl. 22 odst. 1 druhá věta

Čl. 27 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 27 odst. 1 třetí pododstavec

Čl. 22 odst. 3 a 4

Čl. 27 odst. 2 a 3

Čl. 23 odst. 1 a 2

Čl. 28 odst. 1 a 2

Čl. 28 odst. 3

Čl. 23 odst. 3

Čl. 24 odst. 1 a 2

Čl. 24 odst. 3 body 1 a 2

Čl. 29 písm. a) a b)

Článek 25

Článek 30

Článek 26 první věta

Článek 31 první pododstavec

Článek 26 druhá věta

Článek 31 druhý pododstavec

Článek 27

Článek 32

Článek 28

Článek 33

Článek 29

Článek 34

Přílohy I a II

Přílohy I až II

Příloha III

Příloha IV

Příloha III

Příloha IV


II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

ROZHODNUTÍ

Komise

3.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 323/62


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 2. prosince 2008,

kterým se přijímají závazky nabídnuté v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozu kyseliny citronové pocházející z Čínské lidové republiky

(2008/899/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na články 8 a 9 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   POSTUP

(1)

Komise nařízením (ES) č. 488/2008 (2) uložila prozatímní antidumpingové clo na dovoz kyseliny citronové pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Společenství.

(2)

Po přijetí prozatímních antidumpingových opatření Komise pokračovala v šetření dumpingu, újmy a zájmu Společenství. Konečná zjištění a závěry šetření jsou uvedeny v nařízení Rady (ES) č. 1193/2008 (3) o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz kyseliny citronové pocházející z Čínské lidové republiky a o konečném výběru prozatímně uloženého cla.

(3)

Šetření potvrdilo prozatímní závěry o dumpingu působícím újmu ve vztahu k dovozu kyseliny citronové pocházející z ČLR.

B.   ZÁVAZKY

(4)

Po přijetí prozatímních antidumpingových opatření nabídlo šest spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR, jmenovitě Anhui BBCA Biochemical, RZBC, TTCA, Yixing Union Biochemical, Laiwu Taihe Biochemistry a Weifang Ensign Industry, cenové závazky v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení. V těchto závazcích nabídli vyvážející výrobci, že budou dotčený výrobek prodávat v cenových úrovních, které odstraní poškozující účinek dumpingu, nebo nad těmito cenovými úrovněmi. Každý vyvážející výrobce nabídl jednu minimální dovozní cenu pro všechny jednotlivé typy výrobku, aby se omezilo riziko obcházení.

(5)

Nabídky dále stanoví indexaci minimálních cen, neboť ceny dotčeného výrobku značně kolísají a například po období šetření ceny značně vzrostly. Indexace se provádí podle veřejných mezinárodních kotací kukuřice, která je hlavní surovinou používanou vyvážejícími výrobci. Vyvážející výrobci však nabídli stanovit minimální ceny nejméně v úrovni ceny, která nepůsobí újmu, i kdyby indexace vedla k nižší ceně.

(6)

Společnost Laiwu Taihe Biochemistry, které bylo přiznáno tržní zacházení, se nabídla vypočítat svou minimální cenu na základě běžné hodnoty stanovené během šetření.

(7)

Kromě toho se vyvážející výrobci nabídli, že pokud budou prodávat zboží odběrateli v EU, jehož organizace nebo struktura přesahuje hranice EU, budou v zájmu snížení rizika nedodržení cen prostřednictvím křížové kompenzace cen informovat o každém prodeji mimo EU určeném pro takového odběratele. Vyvážející výrobci rovněž souhlasili s tím, že budou v souvislosti s takovým prodejem mimo EU respektovat určitý cenový režim.

(8)

Vyvážející výrobci budou rovněž Komisi poskytovat pravidelné a podrobné informace týkající se vývozu do Společenství, díky čemuž může Komise plnění závazků účinně sledovat.

(9)

Dále se připomíná, že čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií sdružuje šest společností uvedených ve 4. bodě odůvodnění, a že se proto do sledování závazků také aktivně zapojí. Komise se proto domnívá, že je riziko obcházení dohodnutých závazků malé.

(10)

Po zveřejnění nabídnutých závazků vzneslo proti nim výrobní odvětví Společenství námitky. Výrobní odvětví Společenství namítalo, že indexace na základě kukuřice není vhodná, neboť nejdůležitější proměnné složky nákladů tvoří jiné hlavní vstupy, a navrhlo místo toho indexaci na základě nákladů na suroviny i energii. Pokud jde o připomínky výrobního odvětví Společenství, že by indexace měla být rovněž založena na energii, je třeba poukázat na to, že energie není pro cenu výrobku určující. Kromě toho by u indexace nebylo možné jednoznačně vycházet z jediného zdroje, neboť požadovanou energii lze vyrobit z různých zdrojů, jako například z uhlí, zemního plynu nebo elektřiny.

(11)

Výrobní odvětví Společenství dále namítalo, že vzhledem k tomu, že vyvážející výrobci prodávají výrobek, na nějž se vztahuje závazek, nadnárodním společnostem, existuje velké riziko křížové kompenzace, tj. že výrobek, na nějž se vztahuje závazek, může být prodán stejnému odběrateli mimo EU za uměle nízké ceny, aby se vyrovnaly minimální ceny v EU. V tomto ohledu je třeba uvést, že dané společnosti prodávají výrobky na vývoz do EU z převážné části obchodníkům a nikoli nadnárodním společnostem. Bez ohledu na to a v zájmu dalšího snížení zbývajícího rizika křížové kompenzace ze strany některých konkrétních společností obsahují nabídky zvláštní doložky o křížové kompenzaci s ohledem na prodej výrobků od dotčených společností odběratelům v EU, jejichž organizace nebo struktura přesahuje hranice EU. Tyto doložky riziko křížové kompenzace významným způsobem snižují.

(12)

S ohledem na tyto skutečnosti jsou závazky, které nabízejí vyvážející výrobci, přijatelné.

(13)

Aby Komise mohla účinně sledovat, zda společnosti závazky plní, je osvobození od antidumpingového cla při předložení žádosti o propuštění do volného oběhu příslušným celním orgánům podmíněno i) tím, že je předložena závazková faktura obsahující alespoň údaje uvedené v příloze nařízení (ES) č. 1193/2008; ii) skutečností, že dovážené zboží je vyráběno, dodáváno a fakturováno uvedenou společností přímo prvnímu nezávislému odběrateli ve Společenství; a iii) skutečností, že zboží deklarované a předložené celním orgánům přesně odpovídá popisu uvedenému v závazkové faktuře. Pokud tato faktura není předložena nebo pokud se faktura nevztahuje na výrobek předložený celním orgánům, bude splatná příslušná sazba antidumpingového cla.

(14)

S cílem zajistit účinné dodržování závazků byli dovozci výše uvedeným nařízením Rady informováni o tom, že nedodržení podmínek uvedených v daném nařízení nebo zrušení přijetí závazků ze strany Komise může u příslušných transakcí vést ke vzniku celního dluhu.

(15)

V případě porušení nebo odvolání závazku nebo v případě zrušení přijetí závazku ze strany Komise se podle čl. 8 odst. 9 základního nařízení automaticky použije antidumpingové clo uložené podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Přijímají se závazky nabídnuté vyvážejícími výrobci uvedenými níže společně s čínskou obchodní komorou dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozu kyseliny citronové pocházející z Čínské lidové republiky.

Země

Společnost

Doplňkový kód Taric

Čínská lidová republika

Anhui BBCA Biochemical Co., Ltd – No 73, Daqing Road, Peng-pu 233010, provincie An-chuej

A874

vyrábí RZBC Co., Ltd – No 9 Xinghai West Road, Ž-čao, provincie Šan-tung a prodává její prodejce ve spojení RZBC Imp. & Exp. Co., Ltd – No 9 Xinghai West Road, Ž-čao, provincie Šan-tung

A926

vyrábí RZBC (Juxian) Co., Ltd – West Wing, Chengyang North Road, okres Ju, Ž-čao, provincie Šan-tung a prodává její prodejce ve spojení RZBC Imp. & Exp. Co., Ltd – No 9 Xinghai West Road, Ž-čao, provincie Šan-tung

A927

TTCA Co., Ltd – West, Wenhe Bridge North, An-čchiou, provincie Šan-tung

A878

Yixing Union Biochemical Co., Ltd – Economic Development Zone Yixing City 214203, provincie Ťiang-su

A879

Laiwu Taihe Biochemistry Co. Ltd, No 106 Luzhong Large East Street, Laj-wu, provincie Šan-tung

A880

Weifang Ensign Industry Co. Ltd, The West End, Limin Road, Čchang-le, provincie Šan-tung

A882

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 2. prosince 2008.

Za Komisi

Catherine ASHTON

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 143, 3.6.2008, s. 13.

(3)  Viz strana 1 tohoto Úředního věstníku.


III Akty přijaté na základě Smlouvy o EU

AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY V SMLOUVY O EU

3.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 323/65


SPOLEČNÁ AKCE RADY 2008/900/SZBP

ze dne 2. prosince 2008,

kterou se mění společná akce 2008/107/SZBP o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro Střední Asii

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 14, čl. 18 odst. 5 a čl. 23 odst. 2 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 12. února 2008 přijala Rada společnou akci 2008/107/SZBP (1).

(2)

Je třeba provést změnu mandátu zvláštního zástupce Evropské unie, aby se zohlednila jeho úloha v rámci provádění strategie Evropské unie pro nové partnerství se Střední Asií, kterou přijala Evropská rada v červnu roku 2007,

PŘIJALA TUTO SPOLEČNOU AKCI:

Článek 1

V čl. 3 odst. 1 společné akce 2008/107/SZBP se písmeno i) nahrazuje tímto:

„i)

přispívat k formulování aspektů společné zahraniční a bezpečnostní politiky souvisejících s energetickou bezpečností, bojem proti drogám a hospodařením s vodními zdroji ve vztahu ke Střední Asii.“

Článek 2

Tato společná akce vstupuje v platnost dnem přijetí.

Článek 3

Tato společná akce bude zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 2. prosince 2008.

Za Radu

předsedkyně

C. LAGARDE


(1)  Úř. věst. L 38, 13.2.2008, s. 19.


3.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 323/66


ROZHODNUTÍ RADY 2008/901/SZBP

ze dne 2. prosince 2008

o nezávislé mezinárodní vyšetřovací misi ke konfliktu v Gruzii

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 13 odst. 3 a čl. 23 odst. 1 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 1. září 2008 prohlásila Evropská rada, že Evropská unie je připravena podpořit veškeré úsilí směřující k mírovému a trvalému řešení konfliktů v Gruzii a podpořit opatření k budování důvěry.

(2)

Dne 15. září 2008 Rada podpořila myšlenku nezávislého mezinárodního vyšetřování konfliktu v Gruzii.

(3)

Vedoucí této vyšetřovací mise by měla být jmenována paní Heidi TAGLIAVINIOVÁ,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Vedoucí nezávislé mezinárodní vyšetřovací mise a mandát

1.   Vedoucí nezávislé mezinárodní vyšetřovací mise ke konfliktu v Gruzii (dále jen „vyšetřovací mise“) na dobu od 2. prosince 2008 do 31. července 2009 je jmenována paní Heidi TAGLIAVINIOVÁ.

2.   Cílem vyšetřovací mise je vyšetřit původ a vývoj konfliktu v Gruzii, mimo jiné z hlediska mezinárodního práva (1), humanitárního práva a lidských práv, jakož i obvinění vznesená v této souvislosti (2). Zeměpisný i časový rozsah šetření bude dostatečně široký, aby mohly být určeny veškeré možné příčiny konfliktu. Výsledky vyšetřování budou formou zprávy předloženy stranám konfliktu, jakož i Radě, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Organizaci spojených národů (OSN).

3.   Vedoucí vyšetřovací mise odpovídá za provádění této vyšetřovací mise. Naprosto nezávisle stanoví pracovní postupy a metody vyšetřovací mise, jakož i obsah zprávy uvedené v odstavci 2.

Článek 2

Financování

1.   Finanční referenční částka určená na krytí výdajů spojených s prováděním vyšetřovací mise v období od 2. prosince 2008 do 31. července 2009 se stanoví na 1 600 000 EUR.

2.   Výdaje financované částkou stanovenou v odstavci 1 jsou způsobilé od 2. prosince 2008.

3.   Výdaje jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly použitelnými pro souhrnný rozpočet Evropských společenství. Správa výdajů je předmětem smlouvy mezi vedoucí vyšetřovací mise a Komisí.

4.   Vedoucí vyšetřovací mise je za veškeré výdaje odpovědná Komisi.

Článek 3

Zřízení a složení vyšetřovací mise

O složení vyšetřovací mise rozhoduje její vedoucí. Tvoří ji uznávaní odborníci, zejména právníci, historici, vojáci a odborníci na lidská práva.

Článek 4

Hodnocení

Provádění tohoto rozhodnutí vyhodnotí Rada před 31. červencem 2009.

Článek 5

Nabytí účinku a konec platnosti

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem přijetí.

Jeho platnost končí dnem 31. července 2009.

Článek 6

Zveřejnění

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 2. prosince 2008.

Za Radu

předsedkyně

C. LAGARDE


(1)  Včetně Helsinského závěrečného aktu.

(2)  Včetně údajných válečných zločinů.


3.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 323/s3


POZNÁMKA PRO ČTENÁŘE

Orgány se rozhodly, že ve svých textech již nebudou uvádět odkazy na poslední změny a doplňky citovaných aktů.

Pokud není uvedeno jinak, akty, na které se odkazuje v textech zde zveřejněných, se rozumí akty v platném znění.