(1)

Třebaže ke krátkodobým narušením dodávek zemního plynu došlo již v minulosti, existuje několik faktorů, kterými se situace v roce 2022 od předchozích krizí v oblasti bezpečnosti dodávek plynu liší. Eskalace ruské vojenské agrese vůči Ukrajině od února 2022 vedla k bezprecedentnímu nárůstu cen. Takové zvyšování cen pravděpodobně zásadně změní motivaci naplňovat podzemní zásobníky plynu v Unii. V současné geopolitické situaci, nelze vyloučit další narušení dodávek plynu. Tato narušení by mohla vážně poškodit občany a hospodářství Unie, neboť Unie stále do značné míry závisí na vnějších dodávkách plynu, jež mohou být konfliktem ovlivněny.

(2)

Povaha a důsledky nedávných událostí jsou rozsáhlé a mají dopad na celou Unii, a proto je nezbytná komplexní reakce Unie. Tato reakce by se měla přednostně zaměřit na opatření, jež mohou posílit bezpečnost dodávek plynu na úrovni Unie, zejména pokud jde o dodávky plynu chráněným zákazníkům. K tomuto cíli zásadně přispívají úspory energie a energetická účinnost. Je proto zásadní, aby Unie jednala koordinovaně s cílem zabránit potenciálním rizikům vyplývajícím z možného narušení dodávek plynu, aniž by bylo dotčeno právo volby členských států mezi různými energetickými zdroji a základní skladby jejich zásobování energií v souladu s článkem 194 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(3)

Podzemní zásobníky plynu přispívají k zabezpečení dodávek plynu zajištěním dodatečných zásob plynu v případě velké poptávky nebo narušení dodávek, a dobře naplněné podzemní zásobníky plynu tak vedou k bezpečným dodávkám plynu. Jelikož k narušení dodávek plynu přiváděného plynovody může dojít kdykoli, měla by být zavedena opatření týkající se úrovně naplnění podzemních zásobníků Unie, aby byla zajištěna bezpečnost dodávek plynu v zimě 2022 – 2023.

(4)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 (3) zavedlo mechanismus solidarity jako nástroj pro zmírnění dopadů závažných případů nouze v Unii, kdy jsou v členském státě ohroženy dodávky plynu zákazníkům chráněným v rámci solidarity coby základní potřeba a nezbytná priorita v oblasti bezpečnosti. V případě stavu nouze na úrovni Unie okamžitá reakce zajistí, aby byly členské státy schopny poskytnout zákazníkům zvýšenou ochranu.

(5)

Dopad ruské vojenské agrese vůči Ukrajině ukázal, že stávající pravidla pro bezpečnost dodávek nejsou přizpůsobena náhlým významným změnám geopolitické situace, kdy výpadky dodávek a prudké nárůsty cen nemusí být jen důsledkem selhání infrastruktury či extrémních povětrnostních podmínek, ale také záměrných větších událostí a dlouhodobějších či nečekaných narušení dodávek. Je proto nezbytné řešit náhlá výrazně zvýšená rizika vyplývající ze současných změn v geopolitické situaci, a to i diverzifikací dodávek energie do Unie.

(6)

Na základě analýzy Komise týkající se mimo jiné vhodnosti opatření k zabezpečení dodávek plynu a analýzy posílené rizikové připravenosti v celé Unii, kterou v únoru 2022 provedly Komise a Koordinační skupina pro otázky plynu (dále jen „skupina GCG“), zřízená nařízením (EU) 2017/1938, by každý členský stát měl principiálně zajistit, aby kapacita podzemních zásobníků plynu nacházejících se na jeho území a přímo propojených s oblastí trhu daného členského státu byla k 1. listopadu každého roku naplněna nejméně z 90 % jejich kapacity na úrovni členského státu (cíl naplnění), s řadou průběžných cílů pro každý členský stát v květnu, červenci, září a únoru (trajektorie naplňování) dalšího roku. Některé členské státy, jež mají významnou podzemní skladovací kapacitu, by byly povinností splnit cíl naplnění podzemních zásobníků plynu na jejich území nepřiměřeně dotčeny. Aby se zohlednila tato situace, měla by být jejich povinnost naplnit podzemní zásobníky plynu omezena na 35 % jejich průměrné roční spotřeby plynu v předcházejících pěti letech. Tím by neměla být dotčena povinnost ostatních členských států přispívat k naplňování dotyčných podzemních zásobníků plynu. Za určitých podmínek by členské státy měly mít možnost rozhodnout, že cíl naplnění částečně splní započtením zásob zkapalněného zemního plynu (LNG) uskladněného v zařízeních LNG. Cíle naplnění jsou nezbytné k zajištění toho, aby byli odběratelé v Unii náležitě chráněni před výpadky dodávek plynu. V roce 2022 by měl platit nižší cíl naplnění (80 %) a omezený počet průběžných cílů, a to s ohledem na skutečnost, že toto nařízení má vstoupit v platnost až po začátku vtláčecího období, takže členské státy budou mít k jeho provedení omezenou dobu.

(7)

Při naplňování svých skladovacích zařízení by členské státy měly usilovat o diverzifikaci svých dodavatelů plynu s cílem snížit svou závislost tam, kde by to mohlo ohrozit bezpečnost zásobování energií nebo zásadní bezpečnostní zájmy Unie nebo členských států.

(8)

Od roku 2023 by se uskladňování plynu mělo v každém roce monitorovat zejména od února, aby se zabránilo nenadálé těžbě plynu z podzemních zásobníků uprostřed zimy, což by před koncem zimy mohlo vést k problémům v oblasti bezpečnosti dodávek. Trajektorie naplňování by měly umožnit průběžné monitorování po celé vtláčecí období.

(9)

Od roku 2023 by měl každý členský stát disponující podzemními zásobníky plynu předkládat Komisi v každém roce návrh trajektorie naplňování pro tyto zásobníky na jeho území a přímo propojené s jeho oblastí trhu v souhrnné podobě. Komise by měla s přihlédnutím k posouzení skupinou GCG přijmout rozhodnutí, jímž pro každý členský stát stanoví trajektorii naplňování způsobem, který nepřiměřeně nenaruší konkurenceschopnost podzemních zásobníků plynu v tomto členském státu ve srovnání s takovými zásobníky nacházejícími se v sousedních členských státech.

(10)

Za účelem stanovení trajektorie naplňování pro každý členský stát s podzemními zásobníky plynu počínaje rokem 2023 na základě návrhu trajektorie naplňování předloženého každým takovým členským státem by měly být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (4).

(11)

Trajektorie naplňování pro jednotlivé členské státy s podzemními zásobníky plynu by měly zahrnovat řady průběžných cílů a měly by vycházet z průměrné míry naplňování v daném členském státě během předchozích pěti let. U členských států, jejichž cíl naplnění je omezen na 35 % jejich průměrné roční spotřeby plynu, by průběžné cíle trajektorie naplňování měly být sníženy odpovídajícím způsobem.

(12)

Pokud členský stát nemůže splnit cíl naplnění včas z důvodu technických problémů, jako jsou problémy týkající se plynovodů zásobujících podzemní zásobníky plynu nebo problémy se vtláčecími zařízeními, měl by mít možnost splnit cíl naplnění později. Každý cíl naplnění by však měl být splněn, jakmile je to technicky možné, a v každém případě nejpozději 1. prosince daného roku, aby byla zajištěna bezpečnost dodávek plynu během zimního období.

(13)

Členský stát nemusí být schopen splnit cíl naplnění nebo průběžné cíle z důvodu stavu nouze na regionální úrovni či na úrovni Unie, například v případě nedostatečných dodávek plynu, jak uvádí čl. 11 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/1938, který vyhlásila Komise na žádost jednoho nebo případně více členských států, které vyhlásily vnitrostátní stav nouze ve smyslu uvedeného nařízení. Cíle naplnění, včetně cíle sdílení břemene, by proto neměly platit v případech a po dobu, kdy Komise vyhlásí stav nouze na regionální úrovni či na úrovni Unie v souladu s článkem 12 uvedeného nařízení.

(14)

K zajištění toho, aby nedocházelo k odchylkám od trajektorií naplňování, by příslušné orgány měly soustavně monitorovat úrovně naplnění podzemních zásobníků plynu. Na trajektorie naplňování by se mělo vztahovat rozpětí pěti procentních bodů. Je-li úroveň naplnění v členském státě o více než pět procentních bodů pod úrovní jeho trajektorie naplňování, měl by příslušný orgán okamžitě přijmout účinná opatření ke zvýšení úrovně naplnění. Členské státy by o těchto opatřeních měly informovat Komisi a skupinu GCG.

(15)

Podstatné a trvalé odchýlení od trajektorie naplňování ze strany členského státu může ohrozit přiměřené naplňování a cíl naplnění, nezbytné k zajištění bezpečnosti dodávek plynu v Unii v duchu solidarity. V případě takového podstatného a trvalého odchýlení od trajektorie naplňování nebo v případě odchýlení od cíle naplnění by Komise měla být zmocněna k přijetí účinných opatření, aby se zabránilo problémům se zabezpečením dodávek plynu vyplývajícím z nenaplněných zásobníků. Při rozhodování o takových účinných opatřeních by Komise měla zohlednit konkrétní situaci dotčeného členského státu, jako je kapacita podzemních zásobníků plynu ve vztahu k vnitrostátní spotřebě plynu, význam daných podzemních zásobníků plynu pro bezpečnost dodávek plynu v regionu a případná existující skladovací zařízení na LNG. Jelikož má toto nařízení vstoupit v platnost až po začátku vtláčecího období v roce 2022, měla by veškerá opatření přijatá Komisí k řešení odchylek od trajektorie naplňování pro rok 2022 zohlednit skutečnost, že na provedení tohoto nařízení na vnitrostátní úrovni je k dispozici omezený čas. Komise by měla zajistit, aby opatření nepřekračovala rámec toho, co je nezbytné pro zajištění bezpečnosti dodávek plynu, a nepředstavovala nepřiměřenou zátěž pro členské státy, účastníky trhu s plynem, provozovatele skladovacích zařízení či odběratele.

(16)

Členské státy by měly přijmout veškerá nezbytná opatření ke splnění cílů naplnění. Zároveň by měly usilovat o to, aby na prvním místě byla pokud možno využívána tržní opatření, aby se zabránilo zbytečným narušením trhu. Členské státy by měly mít možnost stanovit vyšší cíl naplnění, aby Unie mohla usilovat o společné naplnění ve výši 85 % kapacity podzemních zásobníků plynu v Unii pro rok 2022. Vzhledem k různým regulačním režimům, které jsou již v mnoha členských státech na podporu naplňování skladovacích zařízení zavedeny, by neměl být stanoven žádný konkrétní nástroj pro splnění trajektorie naplňování či cíle naplnění. Členské státy by měly mít při splnění určitých podmínek možnost rozhodnout o tom, který nástroj je pro jejich vnitrostátní systém nejvhodnější. Členské státy nebo příslušné regulační orgány by proto měly mít možnost určit, kteří účastníci trhu mají mít povinnost zajistit naplnění podzemních zásobníků plynu. Měly by mít rovněž možnost rozhodnout o tom, zda ke splnění cílů naplnění postačují regulační opatření, například opatření ukládající držitelům kapacity povinnost uvolnit nevyužité kapacity, což je podle stávajících tržních pravidel Unie možné, nebo zda jsou nezbytné finanční pobídky nebo snížení sazeb za skladování. Pokud členský stát uloží dodavatelům plynu, kteří na jeho území dodávají plyn chráněným zákazníkům, povinnost uskladňovat plyn v podzemních zásobnících plynu, měl by být uskladněný objem plynu stanoven na základě objemu zemního plynu dodávaného těmto chráněným zákazníkům. Členské státy by se měly navzájem koordinovat a používat nástroje, jako jsou Platformy pro nákup LNG, aby se maximalizovalo využití LNG k naplňování skladovacích zařízení. Mimoto by členské státy měly omezit infrastrukturní a regulační překážky společného využívání LNG k naplňování skladovacích zařízení.

(17)

Sdělení Komise ze dne 8. března 2022 nazvané „REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii“ objasnilo, že právo Unie umožňuje členským státům za účelem zajištění naplňování zásobníků poskytovat dodavatelům plynu podporu podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU, například ve formě záruk (dvousměrná rozdílová smlouva).

(18)

Veškerá opatření přijatá členskými státy k zajištění naplňování podzemních zásobníků plynu, včetně podmínek plnění na základě sdílení břemene a podmínek pro těžbu plynu z podzemních zásobníků plynu, by měla být nezbytná, jasně vymezená, transparentní, přiměřená, nediskriminační a ověřitelná a neměla by nepřiměřeně narušovat hospodářskou soutěž nebo řádné fungování vnitřního trhu s plynem ani ohrozit bezpečnost dodávek plynu do jiných členských států nebo Unie. Tato opatření by zejména neměla vést k posílení dominantního postavení nebo neočekávaným ziskům podniků, jež kontrolují podzemní zásobníky plynu nebo si rezervovaly, ale nevyužily skladovací kapacitu.

(19)

Účinné využívání stávající infrastruktury včetně přeshraničních přepravních kapacit, podzemních zásobníků plynu a zařízení LNG je důležité pro zajištění bezpečnosti dodávek plynu v duchu solidarity. Otevřené hranice trhu s energií jsou klíčové pro bezpečnost dodávek plynu, a to i v dobách narušení dodávek plynu na vnitrostátní, regionální nebo unijní úrovni. Opatření přijatá za účelem zajištění naplnění podzemních zásobníků plynu by proto neměla blokovat ani omezovat přeshraniční kapacity přidělené v souladu s nařízením Komise (EU) 2017/459 (5). Kromě toho by členské státy měly zajistit, aby zásoby zůstávaly k dispozici, a to i pro sousední členské státy a v případech vyhlášení stavu nouze podle čl. 11 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/1938.

(20)

Povinnost uskladňování bude mít pravděpodobně za následek finanční zátěž pro příslušné účastníky trhu v těch členských státech, jež mají na svém území příslušné podzemní zásobníky plynu, zatímco zvýšení úrovně bezpečnosti dodávek plynu má být přínosem pro všechny členské státy, včetně těch, jež podzemní zásobníky plynu nemají. Aby bylo možné v duchu solidarity sdílet břemeno spočívající v zajišťování dostatečného naplnění podzemních zásobníků plynu v Unii v zájmu zabezpečení dodávek plynu, měly by členské státy bez podzemních zásobníků plynu využívat podzemní zásobníky plynu v jiných členských státech. V případě, že soustava členského státu není propojena s jinými členskými státy, nebo pokud omezená přeshraniční přepravní kapacita členského státu či další technické důvody znemožňují využívání podzemních zásobníků plynu v jiných členských státech, měla by být uvedená povinnost odpovídajícím způsobem omezena.

(21)

Členské státy bez podzemních zásobníků plynu by měly zajistit, aby účastníci trhu v těchto členských státech měli zavedena ujednání v členských státech, které tyto zásobníky mají, jež do 1. listopadu umožňují využití objemů zásob odpovídajících alespoň 15 % jejich průměrné roční spotřeby plynu v předcházejících pěti letech. Členské státy bez podzemních zásobníků plynu by však rovněž měly mít možnost vytvořit alternativní mechanismus pro sdílení břemene s jedním nebo více členskými státy, které mají podzemní zásobníky plynu. Za určitých podmínek by při zvažování mechanismu pro sdílení břemene měla být zohledněna i jiná stávající rovnocenná opatření v oblasti zajištění bezpečnosti dodávek plynu, například rovnocenná povinnost ohledně jiných paliv než zemního plynu, včetně ropy. Členské státy by měly tyto alternativní mechanismy pro sdílení břemene oznámit Komisi a prokázat technická omezení a rovnocennost přijatých opatření.

(22)

Je možné, že opatření, jejichž prostřednictvím členské státy bez podzemních zásobníků plynu sdílejí břemeno povinnosti uskladňování s členskými státy, které podzemní zásobníky plynu mají, mohou mít následně finanční dopad na příslušné účastníky trhu. Členským státům bez podzemních zásobníků plynu by proto mělo být umožněno poskytovat účastníkům trhu finanční pobídky nebo kompenzace za výpadek příjmů nebo za náklady vzniklé v důsledku povinností, které jim byly uloženy a které nemohou být pokryty příjmy. Jsou-li tato opatření financována z poplatku, neměl by se tento poplatek použít na přeshraniční propojovací body.

(23)

Účinné monitorování a podávání zpráv má zásadní význam pro posouzení povahy a rozsahu rizik souvisejících s bezpečností dodávek plynu, jakož i pro volbu vhodných opatření k řešení těchto rizik. Provozovatelé podzemních zásobníků plynu by měli podávat příslušným orgánům zprávy o úrovních naplnění každý měsíc během vtláčecího období. Vlastníci a provozovatelé podzemních zásobníků plynu se vybízejí, aby pravidelně zadávali údaje o kapacitě a úrovni naplnění každého podzemního zásobníku plynu na centrální platformu pro podávání zpráv.

(24)

Příslušné orgány hrají důležitou úlohu při monitorování bezpečnosti dodávek plynu a zajišťují rovnováhu mezi bezpečností dodávek plynu a náklady odběratelů vyplývajícími z opatření. Příslušný orgán každého členského státu nebo jiný subjekt určený daným členským státem by měly monitorovat úrovně naplnění podzemních zásobníků plynu na jeho území a výsledky oznamovat Komisi. Komise by rovněž ve vhodných případech měla mít možnost přizvat Agenturu Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), aby byla při monitorování nápomocna.

(25)

Je nezbytné, aby posouzení rizik prováděná podle článku 7 nařízení (EU) 2017/1938 zohledňovala veškerá rizika, která by mohla vážně ovlivnit bezpečnost dodávek plynu. Za tímto účelem by přístup k posuzování bezpečnosti dodávek plynu založený na posouzení rizik a stanovení preventivních a zmírňujících opatření měl rovněž zohledňovat scénáře úplného přerušení jediného zdroje dodávek. K zajištění maximální připravenosti a s cílem zabránit narušení dodávek plynu a zmírnit dopady tohoto narušení by se společné posouzení rizik a vnitrostátní posouzení rizik měla provádět s přihlédnutím k takovýmto scénářům. To by umožnilo koordinovat opatření ke zmírnění dopadu stavu nouze a optimalizovat zdroje pro zaručení nepřetržitého zásobování v případě úplného přerušení dodávek.

(26)

Měla by být posílena úloha skupiny GCG, jež by měla mít výslovný mandát monitorovat výkonnost členských států v oblasti bezpečnosti dodávek plynu a v této oblasti vypracovávat osvědčené postupy. Komise by proto měla pravidelně podávat zprávy skupině GCG, která by měla být Komisi nápomocna při monitorování cílů naplnění a při zajišťování toho, aby byly tyto cíle splněny.

(27)

Skupina GCG působí jako klíčový poradce Komise usnadňující koordinaci opatření v oblasti bezpečnosti dodávek a je Komisi kdykoli, a konkrétně v případě krize, nápomocna. V zájmu zajištění maximální připravenosti a usnadnění rychlé výměny informací svolá Komise podle potřeby v očekávání možné krize neprodleně skupinu GCG ve složení pro řešení krizí. Skupina GCG ve složení pro řešení krizí by měla být Komisi k dispozici, aby jí poskytovala pomoc po celou dobu, kdy je to nezbytné. Za tímto účelem by měla skupina GCG udržovat komunikační kanály s členskými státy a všemi příslušnými účastníky trhu v oblasti bezpečnosti dodávek plynu a shromažďovat informace důležité pro bezpečnost dodávek plynu na vnitrostátní, regionální a unijní úrovni.

(28)

Odvětví skladovacích zařízení má pro Unii, bezpečnost jejího zásobování energií a další zásadní bezpečnostní zájmy Unie velký význam. Podzemní zásobníky plynu se proto považují za kritickou infrastrukturu ve smyslu směrnice Rady 2008/114/ES (6). Členské státy se vybízejí, aby ve svých vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a ve zprávách o pokroku přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (7) zohlednily opatření zavedená tímto nařízením.

(29)

V soustavě zásobníků jsou nezbytné další záruky, aby se zabránilo ohrožení veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti v Unii nebo blahobytu občanů Unie. Členské státy by měly zajistit, aby každý provozovatel skladovacího zařízení, včetně provozovatelů, kteří jsou kontrolováni provozovateli přepravní soustavy, byl certifikován národním regulačním orgánem nebo jiným příslušným orgánem určeným členským státem, aby bylo zajištěno, že vliv na provozovatele skladovacího zařízení neohrožuje bezpečnost zásobování energií ani jiné zásadní bezpečnostní zájmy v Unii nebo v jednotlivých členských státech. Pro analýzu možných rizik v oblasti bezpečnosti zásobování energií je důležitá koordinace mezi členskými státy provádějícími posuzování bezpečnosti dodávek. Při tomto posuzování by se nemělo rozlišovat mezi účastníky trhu, avšak posuzování by mělo být plně v souladu se zásadami dobře fungujícího vnitřního trhu. V zájmu rychlého zmírnění rizika vyplývajícího z nízkých úrovní naplnění by uvedená certifikace měla být upřednostňována a prováděna rychleji u větších podzemních zásobníků plynu, u nichž byla úroveň naplnění v poslední době trvale nízká, čímž by se zajistilo vyloučení, nebo pokud možno napravení možných problémů s bezpečností dodávek plynu vyplývajících z kontroly nad těmito velkými zásobníky. Vzhledem k tomu, že průměrná úroveň naplnění všech podzemních zásobníků plynu v Unii ke dni 31. března v posledních šesti letech činila 35 % jejich maximální kapacity, měla by být prahová hodnota k určení neobvykle nízké úrovně naplnění v březnu 2021 a březnu 2022 stanovena na 30 %.

(30)

Národní regulační orgány nebo jiný příslušný orgán určený dotčeným členským státem (dále jen v obou případech „certifikační orgán“) by měly certifikaci zamítnout, pokud dospějí k závěru, že by osoba, která přímo či nepřímo kontroluje provozovatele skladovacího zařízení nebo vykonává ve vztahu k tomuto provozovateli jakékoli právo, mohla ohrozit bezpečnost zásobování energií nebo jiný zásadní bezpečnostní zájem na celostátní, regionální nebo unijní úrovni. Při provádění tohoto posouzení by certifikační orgán měl vzít v úvahu jak obchodní vztahy, které by mohly negativně ovlivnit motivaci a schopnost provozovatele skladovacího zařízení, pokud jde o naplňování podzemního zásobníku plynu, tak i mezinárodní závazky Unie a jakékoli jiné konkrétní skutečnosti a okolnosti případu. Aby se zajistilo jednotné uplatňování pravidel certifikace v celé Unii, dodržování mezinárodních závazků Unie a solidarita a energetická bezpečnost v rámci Unie, měl by certifikační orgán při přijímání rozhodnutí o certifikaci v nejvyšší možné míře zohlednit stanovisko Komise, včetně toho, že v příslušném případě upraví návrh svého rozhodnutí. Pokud certifikační orgán certifikaci zamítne, měl by mít pravomoc požadovat po jakékoli osobě, aby se vzdala podílu nebo práv, které má ve vztahu k vlastníkovi či provozovateli skladovacího zařízení, a stanovit pro to lhůtu, nařídit jakákoli jiná vhodná opatření k zajištění toho, aby uvedená osoba nemohla daného vlastníka nebo provozovatele skladovacího zařízení kontrolovat ani ve vztahu k němu vykonávat práva, a rozhodnout o vhodných kompenzačních opatřeních. Opatření přijatá v rozhodnutí o certifikaci k řešení rizik v oblasti bezpečnosti dodávek plynu nebo jiných zásadních bezpečnostních zájmů by měla být nezbytná, jasně vymezená, transparentní, přiměřená a nediskriminační.

(31)

Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Zejména dodržuje právo nebýt zbaven svého majetku, s výjimkou veřejného zájmu, v případech a za podmínek, které stanoví zákon, a při poskytnutí spravedlivé náhrady v přiměřené lhůtě, jak je stanoví článek 17 Listiny, a právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, jak je stanoví článek 47 Listiny.

(32)

Pokud by měly podniky nakupovat více plynu, když je plyn drahý, mohlo by to dále zvyšovat ceny. Regulační orgány by proto měly mít možnost uplatnit slevu až do výše 100 % na vstupní a výstupní sazby za přepravní a distribuční kapacitu do skladovacích zařízení a z nich, a to na podzemní zásobníky plynu i na zařízení LNG, čímž by zvýšily atraktivitu uskladňování pro účastníky trhu. Národní regulační orgány a orgány pro hospodářskou soutěž se rovněž vybízejí, aby využily svých pravomocí k účinnému vyloučení nepřiměřeného zvyšování sazeb za skladování.

(33)

Vzhledem ke stávajícím výjimečným okolnostem a nejistotám souvisejícím s budoucími změnami geopolitické situace se členské státy vybízejí, aby dosáhly cílů naplnění co nejdříve.

(34)

Vzhledem k bezprostřednímu nebezpečí pro bezpečnost dodávek plynu způsobenému ruskou vojenskou agresí vůči Ukrajině by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po jeho vyhlášení. Vzhledem k výjimečné povaze stávajících okolností by se některá ustanovení zavedená tímto nařízením měla použít pouze do 31. prosince 2025.

(35)

Toto nařízení by se mělo neprodleně stát součástí acquis Energetického společenství v souladu se Smlouvou o Energetickém společenství, která byla podepsána v Aténách dne 25. října 2005 a vstoupila v platnost dnem 1. července 2006.

(36)

Nařízení (EU) 2017/1938 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 (8) by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

v článku 2 se doplňují nové body, které znějí:

2)

vkládají se nové články, které znějí:

(*1)  Nařízení Komise (EU) 2017/459 ze dne 16. března 2017, kterým se zavádí kodex sítě pro mechanismy přidělování kapacity v plynárenských přepravních soustavách a kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 984/2013 (Úř. věst. L 72, 17.3.2017, s. 1)."

(*2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1)."

(*3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869 ze dne 30. května 2022, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, mění nařízení (ES) č. 715/2009, (EU) 2019/942 a (EU) 2019/943 a směrnice 2009/73/ES a (EU) 2019/944 a zrušuje nařízení (EU) č. 347/2013 (Úř. věst. L 152, 3.6.2022, s. 45).“;"

3)

článek 7 se mění takto:

4)

v článku 16 se doplňuje nový odstavec, který zní:

5)

vkládá se nový článek, který zní:

6)

vkládá se nový článek, který zní:

(*4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“;"

7)

v článku 20 se doplňuje nový odstavec, který zní:

8)

v článku 22 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Ustanovení čl. 2 bodů 27 až 31, články 6a až 6d, čl. 16 odst. 3, článek 17a, článek 18a, čl. 20 odst. 4 a přílohy Ia a Ib se použijí do 31. prosince 2025.“;

9)

vkládají se přílohy Ia a Ib ve znění uvedeném v příloze tohoto nařízení.

1)

vkládá se nový článek, který zní:

(*5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010 (Úř. věst. L 280, 28.10.2017, s. 1).“;"

2)

v článku 13 se doplňuje nový odstavec, který zní: