(1)

Nařízení (EU) 2016/429 stanoví pravidla pro prevenci a tlumení nákaz, které jsou přenosné na zvířata nebo člověka, mimo jiné včetně pravidel týkajících se zařízení, v nichž jsou chována suchozemská zvířata, a líhní a vysledovatelnosti určitých chovaných suchozemských zvířat a násadových vajec v rámci Unie. Nařízení (EU) 2016/429 rovněž zmocňuje Komisi k přijetí pravidel, která doplní určité jiné než podstatné prvky uvedeného nařízení prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. Je tudíž vhodné přijmout taková doplňující pravidla, aby bylo zajištěno bezproblémové fungování systému podle nového právního rámce stanoveného nařízením (EU) 2016/429.

(2)

Konkrétně by toto nařízení mělo stanovit pravidla, která doplní pravidla stanovená v části IV hlavě I kapitolách 1 a 2 nařízení (EU) 2016/429, pokud jde o povinnost registrace dopravců, kteří přepravují určitá chovaná suchozemská zvířata vyjma kopytníků, schvalování zařízení, v nichž jsou chována suchozemská zvířata a která představují významné riziko pro zdraví zvířat, a líhní, registry dopravců chovaných suchozemských zvířat a zařízení, v nichž jsou chována suchozemská zvířata, a líhní vedených příslušnými orgány, povinnosti provozovatelů týkající se vedení záznamů a požadavky na vysledovatelnost pro chovaná suchozemská zvířata a násadová vejce. Nařízení (EU) 2016/429 dále zmocňuje Komisi ke stanovení pravidel, která zajistí, aby část IV uvedeného nařízení byla řádně uplatňována na přemísťování zvířat v zájmovém chovu, pokud se nejedná o neobchodní přesuny. Toto nařízení proto rovněž stanoví pravidla týkající se tohoto přemísťování.

(3)

„Násadová vejce“ spadají do definice „zárodečných produktů“ stanovené v čl. 4 bodě 28 nařízení (EU) 2016/429 a na základě toho podléhají pravidlům stanoveným v uvedeném nařízení pro zárodečné produkty. Zároveň by se veterinární požadavky stanovené v tomto nařízení pro drůbež a ptáky chované v zajetí měly vztahovat také na násadová vejce těchto ptáků, a proto by násadová vejce a zařízení, která násadová vejce dodávají, měla být zahrnuta do oblasti působnosti tohoto nařízení.

(4)

Ačkoli by doplňující pravidla stanovená v tomto nařízení měla být uplatňována na všechna chovaná suchozemská zvířata, ve vymezených oblastech v Unii existují určité populace koní chovaných volně nebo zčásti volně, jejichž přežití a reprodukce nejsou zcela závislé na člověku, a proto na uvedená zvířata nelze v plném rozsahu uplatňovat požadavky na vysledovatelnost stanovená v tomto nařízení. Toto nařízení by proto mělo vyjasnit, že ačkoli se na tyto domácí koňovité obecně vzato vztahují veterinární pravidla stanovená v rámci nařízení (EU) 2016/429, jsou zapotřebí určité zvláštní výjimky, neboť na koně žijící mimo dohled člověka není možné uplatňovat požadavky týkající se identifikace chovaných suchozemských zvířat.

(5)

Dále by pravidla stanovená v tomto nařízení měla doplnit pravidla stanovená v části IX nařízení (EU) 2016/429, pokud jde o přechodná opatření s cílem chránit nabytá práva a legitimní očekávání dotčených zúčastněných stran vyplývající z dřívějších aktů Unie.

(6)

Pravidla stanovená v tomto nařízení jsou věcně provázaná a použijí se na provozovatele, kteří přepravují nebo chovají suchozemská zvířata nebo přepravují či přechovávají násadová vejce. V zájmu soudržnosti, zjednodušení a jejich účinného uplatňování a s cílem zabránit zdvojování pravidel by tato pravidla měla být stanovena v jediném aktu, nikoli roztroušena v řadě samostatných aktů obsahujících velké množství křížových odkazů. Tento přístup je rovněž v souladu s jedním z hlavních cílů nařízení (EU) 2016/429, jímž bylo zefektivnění veterinárních pravidel Unie, a tím i zajištění jejich větší transparentnosti a snazší použitelnosti.

(7)

Ustanovení čl. 87 odst. 3 nařízení (EU) 2016/429 zmocňuje Komisi ke stanovení typů dopravců, kteří přepravují jiná zvířata než chované kopytníky mezi členskými státy nebo mezi členským státem a třetí zemí a jejichž přepravní činnost představuje konkrétní a významná rizika pro určité druhy zvířat, a ke stanovení požadavků na informace, které tito dopravci musí splnit, aby mohli být registrováni v souladu s článkem 93 nařízení (EU) 2016/429. S cílem umožnit příslušnému orgánu účinně vykonávat dozor a zajišťovat prevenci, tlumení a eradikaci nákaz zvířat je tudíž vhodné stanovit v tomto nařízení seznam jiných typů dopravců a stanovit pravidla týkající se informací, jež mají tito dopravci poskytnout za účelem registrace u příslušného orgánu.

(8)

Ustanovení čl. 94 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/429 stanoví, že chovaní kopytníci mohou být přemístěni do jiného členského státu pouze tehdy, pokud tato zvířata byla shromážděna v zařízení schváleném příslušným orgánem v souladu s uvedeným nařízením. Ustanovení čl. 94 odst. 3 nařízení (EU) 2016/429 zmocňuje Komisi k přijetí aktů v přenesené pravomoci, kterými se stanoví odchylky od požadavku, aby provozovatelé určitých typů zařízení požádali příslušný orgán o schválení, představují-li tato zařízení nevýznamné riziko.

(9)

Vzhledem ke zvláštní situaci koňovitých, kteří nejsou vždy chováni primárně za účelem produkce potravin, nýbrž často pro rekreační a sportovní účely, a ve většině případů jsou tato zvířata jednoduše shromážděna v zařízení, aby mohla být přemístěna do jiného členského státu například kvůli účasti na výstavách nebo sportovních, kulturních či podobných akcích, je vhodné stanovit v tomto nařízení odchylku od požadavku, aby provozovatelé uvedených zařízení žádali příslušný orgán o schválení, neboť uvedená zařízení představují nevýznamné riziko pro zdraví zvířat a v případě nákaz uvedených na seznamu týkajících se koňovitých se neuplatňuje doba pobytu.

(10)

Ustanovení čl. 94 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/429 stanoví, že násadová vejce mohou být přemístěna do jiného členského státu pouze tehdy, pokud tato vejce pocházejí ze zařízení schváleného příslušným orgánem v souladu s uvedeným nařízením. Násadová vejce drůbeže nebo jiných ptáků chovaných v zajetí spadají do definice násadových vajec stanovené v článku 4 nařízení (EU) 2016/429 a na základě toho je od provozovatelů zařízení, z nichž pocházejí násadová vejce, která mají být přemístěna do jiného členského státu, vyžadováno, aby požádali příslušný orgán o schválení svého zařízení.

(11)

Líhně ptáků chovaných v zajetí však nepředstavují stejné riziko pro zdraví zvířat z hlediska šíření nákaz uvedených na seznamu jako líhně drůbeže. Význam a objem produkce čerstvě vylíhnutých ptáků a násadových vajec ptáků chovaných v zajetí je mnohem menší než u drůbeže pro účely zemědělské produkce. Kromě toho se obchodní cykly v případě produkce drůbeže a ptáků chovaných v zajetí, zejména co se týče násadových vajec, navzájem liší a do kontaktu přicházejí pouze v omezené míře. Riziko šíření nákaz uvedených na seznamu na drůbež v důsledku přemísťování čerstvě vylíhnutých ptáků a násadových vajec ptáků chovaných v zajetí je tudíž omezené. Toto nařízení by tudíž mělo stanovit odchylku od požadavku, aby provozovatelé líhní ptáků chovaných v zajetí požádali příslušný orgán o schválení.

(12)

Ustanovení čl. 94 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 stanoví, že chovaní kopytníci, drůbež a násadová vejce mohou být přemístěni do jiného členského státu pouze tehdy, pokud tato zvířata nebo násadová vejce byla shromážděna v zařízení schváleném příslušným orgánem v souladu s uvedeným nařízením nebo z takového zařízení pocházejí. Kromě toho článek 95 nařízení (EU) 2016/429 stanoví, že suchozemská zvířata chovaná v zařízení se statusem uzavřeného zařízení mohou být přemísťována ze zařízení a do něj pouze tehdy, pokud jeho status uzavřeného zařízení schválil příslušný orgán v souladu s uvedeným nařízením. Příslušný orgán může těmto zařízením udělit schválení pouze tehdy, pokud splňují určité požadavky týkající se karantény, izolace a jiných opatření biologické bezpečnosti, dozoru, zařízení a vybavení, personálu a veterinárních lékařů a rovněž dohledu ze strany příslušného orgánu. Ustanovení čl. 97 odst. 2 uvedeného nařízení zmocňuje Komisi k přijetí aktů v přenesené pravomoci, jimiž se stanoví doplňující pravidla týkající se schvalování zařízení s ohledem na tyto požadavky.

(13)

Požadavky týkající se schvalování uvedených zařízení stanovené v tomto nařízení by měly zohledňovat zkušenosti získané při uplatňování pravidel stanovených ve směrnicích Rady 64/432/EHS (2), 92/65/EHS (3) a 2009/158/ES (4). Uvedené směrnice byly zrušeny nařízením (EU) 2016/429 s účinností od 21. dubna 2021.

(14)

Ustanovení čl. 94 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) 2016/429 zmocňuje Komisi k přijetí aktů v přenesené pravomoci, jimiž se stanoví, u kterých jiných typů zařízení pro chovaná suchozemská zvířata je vyžadováno schválení příslušným orgánem v souladu s čl. 94 odst. 1 uvedeného nařízení. Psi, kočky a fretky pocházející z různých zařízení nebo někdejší toulaví, zdivočelí, ztracení, opuštění nebo zabavení psi, kočky a fretky jsou ve stále větším počtu shromažďováni v zařízeních za účelem jejich svodu do zásilky předtím, než jsou přemístěni do jiného členského státu. Veterinární požadavky vztahující se na přemísťování uvedených zvířat do jiného členského státu stanoví již nyní směrnice 92/65/EHS. Aby však bylo možné vykonávat náležitý dozor a přijímat preventivní zdravotní opatření na základě souladu s určitými požadavky týkajícími se nákazového statusu členského státu, toto nařízení by mělo stanovit, že uvedená zařízení musí požádat příslušný orgán o schválení, a rovněž by mělo stanovit požadavky pro udělení tohoto schválení.

(15)

Veterinární požadavky, které musí splňovat provozovatelé kontrolních stanovišť žádající příslušný orgán o schválení, stanoví nařízení Rady (ES) č. 1255/97 (5). Uvedené požadavky by měly být v tomto nařízení aktualizovány, ale měly by se zachovat, neboť se ukázaly jako účinné při prevenci šíření nákaz zvířat v rámci Unie.

(16)

Chovy čmeláků se ve většině případů nacházejí v zařízeních oddělených od okolního prostředí, která podléhají přísným opatřením biologické bezpečnosti, jsou pravidelně kontrolována příslušným orgánem a je v nich kontrolována přítomnost nákaz. Pokud jsou uvedená zařízení uznána příslušným orgánem a tento orgán nad nimi vykonává dohled, přítomnost lesknáčka úlového v těchto zařízeních je na rozdíl od venkovních kolonií nepravděpodobná. Toto nařízení by tudíž mělo stanovit, že tato zařízení musí být schválena příslušným orgánem a tento orgán nad nimi musí vykonávat dohled, a mělo by stanovit požadavky pro udělení tohoto schválení.

(17)

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 139/2013 (6) stanoví veterinární podmínky dovozu některých ptáků do Unie a karanténní podmínky tohoto dovozu. Zejména stanoví podmínky pro schvalování karanténních zařízení a středisek pro tyto ptáky příslušným orgánem. Aby se předešlo zmnožování pravidel týkajících se karanténních zařízení pro různé druhy suchozemských zvířat, hlavní podstata uvedených požadavků by měla zůstat v tomto nařízení zachována, požadavky by však měly být uzpůsobeny tak, aby byly použitelné na vícero druhů suchozemských zvířat.

(18)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 (7) stanoví hygienická a veterinární pravidla pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty s cílem zabránit rizikům pro zdraví lidí a zvířat, která v souvislosti s těmito produkty vznikají, a snížit je na minimum, obzvláště pak chránit bezpečnost potravinového a krmivového řetězce. Zejména stanoví pravidla pro sběr, přepravu, skladování, manipulaci, zpracování a používání nebo neškodné odstraňování vedlejších produktů živočišného původu, včetně zvířat usmrcených za účelem eradikace epizoocií, s cílem předejít tomu, aby tyto produkty představovaly riziko pro zdraví zvířat a veřejné zdraví. Nařízení (ES) č. 1069/2009 spolu s řadou prováděcích opatření přijatých podle uvedeného nařízení stanoví také obecný rámec pro neškodné odstraňování mrtvých zvířat. Při schvalování zařízení v souladu s články 97 a 99 nařízení (EU) 2016/429 by měl příslušný orgán zajistit, že žadatelé splňují pravidla stanovená v rámci nařízení (ES) č. 1069/2009.

(19)

Ustanovení čl. 101 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 stanoví, že příslušné orgány zřídí a aktualizují registry jimi registrovaných a schválených zařízení a provozovatelů a uvedené registry zpřístupní Komisi a příslušným orgánům jiných členských států. V zájmu transparentnosti by uvedené registry rovněž měly být zpřístupněny veřejnosti.

(20)

Kromě toho čl. 101 odst. 3 nařízení (EU) 2016/429 zmocňuje Komisi k přijetí aktů v přenesené pravomoci, jimiž se stanoví podrobné informace, které mají být zahrnuty v registrech vedených příslušným orgánem, a veřejné dostupnosti registrů schválených zařízení. Toto nařízení by tudíž mělo stanovit požadavky na informace týkající se příslušného orgánu, pokud jde o tyto registry.

(21)

Články 102 až 105 nařízení (EU) 2016/429 stanoví požadavky týkající se minima informací, jež mají provozovatelé zařízení a dopravci registrovaní nebo schválení příslušným orgánem zaznamenávat, a článek 106 uvedeného nařízení zmocňuje Komisi ke stanovení pravidel, která tyto povinnosti vést záznamy doplní. Provozovatelé zařízení a dopravci mají znalosti o chovaných suchozemských zvířatech ve svojí péči z první ruky, a když mají být zvířata přemístěna, jsou povinni poskytnout příslušnému orgánu určité informace pro účely veterinární certifikace nebo vysledovatelnosti těchto zvířat, což v důsledku znamená zajistit, aby tyto informace byly příslušnému orgánu snadno přístupné. Toto nařízení by tudíž mělo stanovit pravidla týkající se informací, jež mají určití provozovatelé zařízení a dopravci zaznamenávat vedle informací, které jsou již vyžadovány podle nařízení (EU) 2016/429.

(22)

Články 112 až 115 nařízení (EU) 2016/429 vyžadují od provozovatelů, kteří chovají skot, ovce, kozy, prasata a koňovité, aby každé zvíře bylo individuálně identifikováno fyzickou identifikační značkou a aby zajistili, že tato zvířata jsou při přemísťování doprovázena identifikačním dokladem, nebo dokladem o přemísťování a že jsou do počítačové databáze vedené příslušným orgánem předány požadované informace. Kromě toho článek 117 nařízení (EU) 2016/429 vyžaduje od provozovatelů, kteří chovají suchozemská zvířata vyjma skotu, ovcí, koz, prasat a koňovitých, aby každé zvíře bylo individuálně identifikováno fyzickou identifikační značkou a aby zajistili, že tato zvířata jsou při přemísťování doprovázena identifikačním dokladem, nebo dokladem o přemísťování, pakliže Komise podle článku 118 uvedeného nařízení taková pravidla přijala.

(23)

Ustanovení čl. 118 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 zmocňuje Komisi ke stanovení podrobných požadavků týkajících se identifikačních značek chovaných suchozemských zvířat a pravidel pro identifikační doklady a doklady o přemísťování uvedených zvířat a rovněž podrobných pravidel pro počítačové databáze chovaného skotu, ovcí, koz, prasat a koňovitých, jež jsou stanoveny v uvedeném nařízení, a pravidel pro výměnu elektronických údajů mezi počítačovými databázemi chovaného skotu členských států. Kromě toho čl. 118 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429 zmocňuje Komisi ke stanovení požadavků na alternativní identifikační značky chovaných suchozemských zvířat, výjimek a zvláštních ustanovení pro určité kategorie uvedených zvířat, zvláštních ustanovení pro identifikační doklady a doklady o přemísťování uvedených zvířat a pravidel týkajících se identifikace a evidence chovaných suchozemských zvířat po jejich vstupu do Unie.

(24)

Ustanovení čl. 119 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 dále zmocňuje Komisi ke stanovení pravidel týkajících se zvláštních odchylek od určitých požadavků na identifikaci a evidenci pro provozovatele stanovených v uvedeném aktu. Ustanovení čl. 122 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429 zmocňuje Komisi ke stanovení požadavků na vysledovatelnost pro zárodečné produkty chovaných suchozemských zvířat druhů jiných než z řad skotu, koz, ovcí, prasat a koňovitých.

Před přijetím nařízení (EU) 2016/429 byla pravidla Unie týkající se identifikace a evidence skotu, ovcí, koz, prasat a koňovitých stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 (8), nařízení Rady (ES) č. 21/2004 (9) a směrnicích Rady 2008/71/ES (10) a 2009/156/ES (11). Nařízením (EU) 2016/429 byly uvedené čtyři akty s účinností od 21. dubna 2021 zrušeny a nahrazeny. Uvedené čtyři akty stanoví pravidla týkající se identifikačních značek, identifikačních dokladů nebo dokladů o přemísťování a počítačových databází. Stanoví rovněž lhůty pro podávání žádostí o identifikační značky pro uvedená chovaná zvířata ze strany provozovatelů. Vedle toho stanoví řadu odchylek a výjimek, co se týče identifikačních značek a dokladů o přemísťování, aniž by tím byla ohrožena vysledovatelnost chovaných zvířat. Pravidla stanovená v uvedených aktech se ukázala jako účinná při zajišťování vysledovatelnosti chovaného skotu, ovcí, koz, prasat a koňovitých. Hlavní podstata uvedených pravidel by proto měla zůstat zachována, měla by však být aktualizována, aby zohledňovala praktické zkušenosti získané při jejich uplatňování a aktuální technický pokrok. Nové lhůty pro podávání žádostí o identifikační značky pro chovaná suchozemská zvířata ze strany provozovatelů by měla Komise stanovit prostřednictvím prováděcího aktu přijatého v souladu s čl. 120 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429.

(25)

Aby se zajistilo, že koňovití, kteří vstoupí do Unie, budou identifikováni v souladu s pravidly Unie až po vstupu do Unie a pouze po dobu pobytu v Unii, je třeba v tomto nařízení odkázat na celní postupy stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (12).

(26)

Před přijetím nařízení (EU) 2016/429 byla pravidla Unie týkající se vysledovatelnosti chovaných psů, koček a fretek a ptáků chovaných v zajetí stanovena ve směrnici 92/65/EHS. Pravidla stanovená v uvedené směrnici se ukázala jako účinná při zajišťování vysledovatelnosti uvedených zvířat. Hlavní podstata uvedených pravidel by proto měla zůstat zachována, měla by však být aktualizována, aby zohledňovala praktické zkušenosti získané při jejich uplatňování a aktuální technický pokrok.

(27)

Směrnice 92/65/EHS dále stanoví, že aby mohli být předmětem obchodu, musí být psi, kočky a fretky doprovázeni stejným identifikačním dokladem, jaký je zapotřebí v případě neobchodních přesunů zvířat v zájmovém chovu, jak stanoví čl. 6 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 (13). Toto pravidlo by tudíž mělo zůstat v tomto nařízení zachováno.

(28)

Před přijetím nařízení (EU) 2016/429 byla pravidla Unie týkající se vysledovatelnosti násadových vajec stanovena ve směrnici 2009/158/ES. Stávající systém pro označování násadových vajec je dobře zavedený. Hlavní podstata uvedených pravidel by proto měla zůstat v tomto nařízení zachována, měla by však být uzpůsobena, aby odpovídala rámci nařízení (EU) 2016/429.

(29)

Před přijetím nařízení (EU) 2016/429 byla pravidla Unie týkající se vysledovatelnosti suchozemských zvířat chovaných v cirkusech a pro účely představení stanovena v nařízení Komise (ES) č. 1739/2005 (14). Pravidla stanovená v uvedeném nařízení se rovněž ukázala jako účinná při zajišťování vysledovatelnosti suchozemských zvířat chovaných v cirkusech a pro účely představení. Hlavní podstata uvedených pravidel by proto měla zůstat zachována, měla by však být aktualizována, aby zohledňovala praktické zkušenosti získané při jejich uplatňování.

(30)

Nařízení (EU) 2016/429 stanoví, že pravidla pro prevenci a tlumení konkrétních nákaz se použijí na nákazy uvedené na seznamu v příloze II uvedeného nařízení, který zahrnuje infekci patogeny Brucella abortus, B. melitensis a B. suis a infekci patogenem Mycobacterium tuberculosis complex (M. bovis, M. caprae a M. tuberculosis). Pravidla pro prevenci a tlumení nákaz, která se použijí na různé kategorie nákaz uvedených na seznamu, stanoví článek 9 nařízení (EU) 2016/429. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1882 (15) stanoví, že pravidla pro prevenci a tlumení nákaz určená pro nákazy uvedené na seznamu podle čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 se použijí na kategorie nákaz uvedených na seznamu pro druhy uvedené na seznamu a skupiny druhů uvedené na seznamu, jež jsou zmíněny v příloze uvedeného prováděcího nařízení. Chovaní velbloudovití a jelenovití jsou v příloze prováděcího nařízení (EU) 2018/1882 uvedeni jako druhy vnímavé k uvedeným infekcím. Toto nařízení by tudíž mělo stanovit harmonizovaná pravidla týkající se vysledovatelnosti uvedených zvířat.

(31)

Vzhledem k výjimečnému postavení chovu sobů, které je silně svázáno s kulturním dědictvím Laponců v severní Evropě, by členské státy měly mít možnost zachovat zvláštní režimy pro zavedené identifikační značky sobů chovaných na jejich území. Toto nařízení by tudíž mělo stanovit zvláštní režim pro identifikaci uvedených zvířat.

(32)

Co se týče koňovitých, článek 114 nařízení (EU) 2016/429 stanoví, že provozovatelé mají zajistit, aby byli koňovití individuálně identifikováni řádně vyplněným jednotným celoživotním identifikačním dokladem. Dále čl. 120 odst. 2 uvedeného nařízení stanoví, že Komise přijme prováděcí akty týkající se určitých požadavků na tento doklad. Zatímco pravidla týkající se jednotného celoživotního identifikačního dokladu jsou nyní stanovena coby součást veterinárních pravidel daných právním rámcem nařízení (EU) 2016/429, je nezbytné zohlednit požadavky týkající se identifikace uvedených zvířat stanovené v jiných právních předpisech Unie. Konkrétně je třeba zohlednit směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES (16), prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/262 (17), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 (18), nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1940 (19) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 (20), aby se zabránilo zmnožování pravidel a identifikačních dokladů, které by zbytečně zvýšilo administrativní i finanční zátěž. Tato potřeba racionalizovat pravidla Unie je obzvláště důležitá v případě koňovitých, neboť tato zvířata jsou využívána k celé řadě účelů, včetně sportovních akcí, jako plemenná zvířata i k produkci potravin. Jejich využití se kromě toho může v průběhu života měnit, a proto je důležité, aby jednotný celoživotní identifikační doklad zůstal platný pro celou řadu využití. Přechodná ustanovení uvedená v tomto nařízení by rovněž měla zohledňovat období použitelnosti uvedených pěti aktů, aby byla zajištěna koordinace použitelných pravidel Unie.

(33)

S ohledem na jednotné uplatňování právních předpisů Unie týkajících se vysledovatelnosti chovaných suchozemských zvířat a s cílem zajistit, aby tyto předpisy byly jasné a transparentní, by nařízení Komise (ES) č. 509/1999 (21), nařízení Komise (ES) č. 2680/1999 (22), rozhodnutí Komise 2000/678/ES (23), rozhodnutí Komise 2001/672/ES (24), nařízení Komise (ES) č. 911/2004 (25), rozhodnutí Komise 2004/764/ES (26), nařízení Komise (ES) č. 644/2005 (27), nařízení Komise (ES) č. 1739/2005, rozhodnutí Komise 2006/28/ES (28), rozhodnutí Komise 2006/968/ES (29), rozhodnutí Komise 2009/712/ES (30) a prováděcí nařízení (EU) 2015/262 měly být tímto nařízením zrušeny. Aby však byl zajištěn hladký přechod na nový právní rámec pro provozovatele cirkusů a představení, doklady o přemísťování a identifikační doklady ve formátu, který je v souladu s nařízením (ES) č. 1739/2005, by měly zůstat v platnosti až do data, jež určí Komise v prováděcím aktu přijatém podle čl. 120 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429 s ohledem na formát dokladů o přemísťování a identifikačních dokladů pro suchozemská zvířata chovaná v cirkusech a pro účely představení.

(34)

Směrnice 2001/82/ES stanoví zvláštní pravidla pro koňovité týkající se léčby koňovitých, kteří jsou určeni k produkci potravin, veterinárními léčivými přípravky, za předpokladu, že uvedení koňovití jsou označeni v souladu s právními předpisy Unie a v jejich identifikačním dokladu je konkrétně uvedeno, že nejsou určeni k porážce pro lidskou spotřebu. Uvedená pravidla jsou nyní v podstatě obsažena v nařízení (EU) 2019/6, kterým se směrnice 2001/82/ES ruší a nahrazuje. Nařízení (EU) 2019/6 je použitelné ode dne 28. ledna 2022, tedy po datu použitelnosti nařízení (EU) 2016/429. Uvedené dva akty jsou nicméně vzájemně provázány, neboť čl. 109 odst. 1 nařízení (EU) 2019/6 stanoví, že Komise přijme akty v přenesené pravomoci, jimiž doplní uvedené nařízení, pokud jde informace, jež má obsahovat jednotný celoživotní identifikační doklad stanovený v nařízení (EU) 2019/6 pro účely povinností týkajících se vedení záznamů stanovených v nařízení (EU) 2019/6. Dále prováděcí nařízení (EU) 2015/262 stanoví pravidla týkající se identifikace koňovitých, včetně pravidel pro identifikační doklady uvedených zvířat, a stanoví, že systém Unie pro identifikaci koňovitých sestává mimo jiné z jednotného celoživotního identifikačního dokladu. Nařízení (EU) 2016/1012 rovněž stanoví pravidla týkající se identifikace koňovitých. Stanoví, že Komise přijme prováděcí akty, jimiž vypracuje vzorové formuláře jednotného celoživotního identifikačního dokladu.

(35)

Aby se zabránilo zbytečné administrativní a finanční zátěži pro provozovatele chovající koňovité a příslušné orgány, jednotný celoživotní identifikační doklad koňovitých nyní stanovený v prováděcím nařízení (EU) 2015/262 by měl zůstat použitelný až do data, které určí Komise v prováděcím aktu přijatém podle čl. 120 odst. 2 nařízení (EU) 2015/429 a čl. 109 odst. 2 nařízení (EU) 2019/6, pokud jde o formát jednotného celoživotního identifikačního dokladu koňovitých.

(36)

Článek 271 nařízení (EU) 2016/429 stanoví přechodné období pro provozovatele v souvislosti s novým právním rámcem stanoveným v uvedeném aktu, pokud jde o identifikaci chovaného skotu, ovcí, koz a prasat, a zmocňuje Komisi ke zkrácení uvedeného přechodného období.

(37)

Aby byl zajištěn hladký přechod na nový právní rámec pro provozovatele, kteří chovají suchozemská zvířata, stanovený nařízením (EU) 2016/429, pokud jde o identifikaci a evidenci uvedených zvířat, a na nový právní rámec týkající se veterinárních pravidel pro přemísťování uvedených zvířat, pravidla stanovená v tomto nařízení by měla být použitelná od téhož data jako pravidla stanovená v nařízení (EU) 2016/429.

(38)

Aby byl zajištěn hladký přechod na nový právní rámec pro provozovatele zařízení, v nichž jsou chována suchozemská zvířata a která byla registrována nebo schválena v souladu se směrnicemi 64/432/EHS a 92/65/EHS, nařízeními (ES) č. 1760/2000 a (ES) č. 21/2004 a směrnicemi 2008/71/ES, 2009/156/ES a 2009/158/ES, tato zařízení by měla být považována za registrovaná nebo schválená v souladu s tímto nařízením. Členské státy by měly zajistit, že uvedení provozovatelé splňují všechna pravidla stanovená v tomto nařízení.

(39)

Aby byl zajištěn hladký přechod na nový právní rámec, měla by být zvířata z řad skotu, ovcí, koz, prasat, koňovitých, velbloudovitých, jelenovitých a papouškovitých identifikovaná a evidovaná před datem použitelnosti tohoto nařízení považována za identifikovaná a evidovaná v souladu s tímto nařízením a měla by být způsobilá k přemísťování v rámci Unie.

(40)

Toto nařízení by mělo být použitelné ode dne 21. dubna 2021 v souladu s datem použitelnosti nařízení (EU) 2016/429,