11.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/1

(1)

Směrnice Rady 90/314/EHS (3) stanoví řadu důležitých práv spotřebitelů, pokud jde o souborné služby pro cesty, zejména s ohledem na požadavky na informace, odpovědnost obchodníků ve vztahu k poskytování souborných služeb a ochraně pro případ platební neschopnosti pořadatele nebo prodejce. Legislativní rámec je však třeba přizpůsobit tržnímu vývoji, aby lépe vyhovoval vnitřnímu trhu, a odstranit nejasnosti a mezery v legislativě.

(2)

Cestovní ruch hraje v hospodářství Unie důležitou úlohu a souborné služby pro cesty, pobyty a zájezdy (dále jen „souborné služby“) mají na trhu cestovního ruchu velký podíl. Od přijetí směrnice 90/314/EHS doznal tento trh značných změn. Vedle tradičních způsobů prodeje výrazně vzrostl význam internetu coby prostředku k nabízení či prodeji cestovních služeb. Kombinace cestovních služeb již nemají podobu pouze tradičních předem stanovených souborných služeb, naopak jsou často sestavovány podle potřeb zákazníka. Právní status mnohých z těchto kombinací cestovních služeb je buď nejasný, nebo se na ně směrnice 90/314/EHS jednoznačně nevztahuje. Cílem této směrnice je přizpůsobit rozsah ochrany tomuto vývoji, zvětšit transparentnost a poskytnout cestujícím a obchodníkům větší právní jistotu.

(3)

Podle čl. 169 odst. 1 a odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) přispívá Unie k dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitele prostřednictvím opatření přijatých podle článku 114 Smlouvy o fungování EU.

(4)

Směrnice 90/314/EHS ponechává členským státům široký prostor, pokud jde o provedení ve vnitrostátním právu. Mezi jejich právními předpisy proto přetrvávají výrazné rozdíly. Právní roztříštěnost zvyšuje náklady podniků a ztěžuje situaci těm, které hodlají podnikat v zahraničí, což ve svém důsledku pro spotřebitele znamená užší výběr.

(5)

Podle čl. 26 odst. 2 a článku 49 Smlouvy o fungování EU zahrnuje vnitřní trh prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží a služeb a svoboda usazování. Harmonizace práv a povinností, jež vyplývají ze smluv o souborných službách pro cesty a o spojených cestovních službách, je nutná k tomu, aby byl pro spotřebitele v této oblasti vytvořen skutečný vnitřní trh se správně nastavenou rovnováhou mezi vysokou úrovní ochrany spotřebitele a konkurenceschopností podniků.

(6)

Přeshraniční potenciál trhu se soubornými službami pro cesty není v současné době v Unii bezezbytku využit. Rozdíly v pravidlech pro ochranu cestujících v různých členských státech odrazují jak cestující od koupě souborných služeb a spojených cestovních služeb v jiném členském státě, tak pořadatele a prodejce od prodeje těchto služeb v jiném členském státě. Aby mohli cestující a obchodníci plně využívat výhod vnitřního trhu a zároveň byl zajištěn vysoký stupeň ochrany spotřebitele v celé Unii, je nutné více sblížit právní předpisy členských států o souborných službách a spojených cestovních službách.

(7)

Většina cestujících, kteří si pořizují souborné služby nebo spojené cestovní služby, jsou spotřebitelé ve smyslu práva Unie na ochranu spotřebitele. Není ovšem vždy snadné rozlišit mezi spotřebiteli a zástupci malých podniků nebo profesionály, kteří si cesty pro účely svého podnikání či profese rezervují týmiž rezervačními prostředky jako běžní spotřebitelé. Tito cestující mnohdy vyžadují podobný stupeň ochrany. Naopak existují společnosti nebo organizace, které zařizují cesty na základě obecné smlouvy, která je často uzavírána pro řadu cestovních služeb na konkrétní období, například s cestovní agenturou. U cest tohoto typu se nevyžaduje týž stupeň ochrany jako u spotřebitelů. Neuskutečňuje-li se tedy cesta na základě obecné smlouvy, měla by se tato směrnice vztahovat na osoby na pracovních cestách, včetně osob vykonávajících svobodná povolání, osob samostatně výdělečně činných nebo jiných fyzických osob. S cílem zamezit záměně s definicí výrazu „spotřebitel“ používaného v jiných právních předpisech Unie, by se osoby chráněné podle této směrnice měly označovat jako „cestující“.

(8)

Cestovní služby lze kombinovat mnoha různými způsoby, za souborné služby je proto vhodné považovat veškeré kombinace cestovních služeb vykazující znaky, které si cestující obvykle spojují se soubornými službami, zejména situace, kdy jsou samostatné cestovní služby kombinovány do jediného cestovního produktu, za jehož řádné poskytnutí odpovídá pořadatel. Podle judikatury Soudního dvora Evropské unie (4) by nemělo hrát roli, zda ke kombinaci cestovních služeb došlo před vlastním kontaktem s cestujícím, na jeho žádost či na základě jím provedeného výběru. Tytéž zásady by měly platit bez ohledu na to, zda je rezervace provedena obchodníkem v obchodních prostorech, nebo přes Internet.

(9)

Pro přehlednost by se mělo rozlišovat mezi na jedné straně soubornými službami a na druhé straně spojenými cestovními službami, u nichž obchodníci přes Internet nebo v obchodních prostorech cestujícímu pomáhají opatřit si cestovní služby, v důsledku čehož cestující uzavře smlouvy s různými poskytovateli cestovních služeb, a to i pomocí propojených rezervačních procesů, přičemž taková služba nevykazuje znaky souborných služeb a nebylo by namístě u ní uplatňovat veškeré povinnosti, které se na souborné služby vztahují.

(10)

S ohledem na vývoj na trhu je třeba upřesnit definici souborných služeb na základě alternativních objektivních kritérií, která se převážně týkají způsobu, jakým jsou cestovní služby nabízeny nebo pořizovány a kdy mohou cestující důvodně předpokládat, že budou touto směrnicí chráněni. Jedná se například o situaci, kdy jsou pro tutéž cestu nebo pobyt kupovány na jediném prodejním místě různé typy cestovních služeb a tyto služby byly vybrány předtím, než cestující souhlasí se zaplacením, to jest v rámci téhož rezervačního procesu, nebo kdy jsou takové služby nabízeny nebo účtovány za souhrnnou nebo celkovou cenu, jakož i o situaci, kdy jsou takové služby inzerovány nebo prodávány pod názvem „souborné služby“ nebo pod podobným názvem naznačujícím úzkou vazbu mezi danými cestovními službami. Za takový podobný název by bylo možné považovat například spojení „kombinovaná nabídka“, „all inclusive“ či „vše v jednom“.

(11)

Mělo by se též jasně stanovit, že cestovní služby kombinované po uzavření smlouvy, jíž obchodník opravňuje cestujícího, aby si zvolil z nabídky různých typů cestovních služeb – jak tomu bývá například u dárkových poukazů na souborné služby –, jsou soubornými službami. Kombinace cestovních služeb by se dále měla považovat za souborné služby, při nichž si obchodníci předávají jméno cestujícího, jeho platební údaje a e-mailovou adresu a kdy je jiná smlouva uzavřena do 24 hodin po potvrzení rezervace první cestovní služby.

(12)

Zároveň by se měly spojené cestovní služby odlišovat od cestovních služeb, které si cestující rezervují nezávisle, mnohdy v různé době, byť pro účely stejné cesty či pobytu. Spojené cestovní služby on-line by se rovněž měly odlišovat od propojených internetových stránek, jejichž účelem není uzavření smlouvy s cestujícím, a od odkazů, jimiž jsou cestující pouze obecně informováni o dalších cestovních službách, například když hotel nebo pořadatel akce na svých internetových stránkách uvede seznam všech subjektů poskytujících přepravu do místa konání zcela bez souvislosti s jakoukoli konkrétní rezervací, nebo když se používají k umístění reklamy na internetové stránky „cookies“ nebo metadata.

(13)

Měla by se stanovit zvláštní pravidla pro obchodníky v obchodních prostorech i přes Internet, kteří jsou cestujícím během jediné návštěvy či kontaktu s jejich prodejním místem nápomocni s uzavřením samostatných smluv s jednotlivými poskytovateli služeb, i pro internetové obchodníky, kteří například prostřednictvím propojených on-line rezervačních procesů cíleným způsobem zprostředkovávají pořízení alespoň jedné dodatečné cestovní služby od jiného prodejce, je-li smlouva uzavřena do 24 hodin po potvrzení první cestovní služby. Toto zprostředkování se bude často zakládat na obchodní vazbě mezi obchodníkem, který pořízení dodatečných cestovních služeb zprostředkovává, a jiným obchodníkem a zahrnovat finanční odměnu bez ohledu na metodu jejího výpočtu, jež se může zakládat například na počtu kliknutí nebo na obratu. Tato pravidla by se vztahovala například na situaci, kdy cestující při potvrzení rezervace první cestovní služby, například letu nebo jízdy vlakem, obdrží nabídku k rezervaci dodatečné cestovní služby, která je k dispozici ve zvolené destinaci, například hotelového ubytování, s odkazem na webovou stránku jiného poskytovatele služeb nebo zprostředkovatele, na níž lze rezervaci provést. Přestože tento způsob pořádání cest by neměl být soubornými službami ve smyslu této směrnice, při nichž za řádné poskytnutí všech cestovních služeb přebírá odpovědnost jediný pořadatel, představují takové spojené cestovní služby alternativní obchodní model, který často souborným službám blízce konkuruje.

(14)

Aby byla zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž a ochrana cestujících, měla by se i na spojené cestovní služby vztahovat povinnost prokazatelně poskytnout dostatečné záruky, že budou vráceny platby a bude zajištěna repatriace cestujících v případě platební neschopnosti.

(15)

Koupě samostatné cestovní služby jako takové by neměla představovat souborné služby ani spojené cestovní služby.

(16)

Aby byla situace pro cestující přehlednější a mohli se informovaně rozhodovat mezi různými nabízenými cestovními režimy, mělo by se od obchodníků vyžadovat, aby jasným a výrazným způsobem uvedli, zda nabízejí souborné služby nebo spojené cestovní služby, a informovali o odpovídajícím stupni ochrany předtím, než cestující souhlasí se zaplacením. Obchodníkovo prohlášení o právní formě nabízeného cestovního produktu by mělo odpovídat skutečnosti. Neposkytují-li obchodníci cestujícím přesné informace, měly by zasáhnout příslušné kontrolní orgány.

(17)

Při určování toho, zda se jedná o souborné služby nebo spojené cestovní služby, by se měla posuzovat pouze kombinace různých typů cestovních služeb, například ubytování, přepravy osob autobusem, vlakem, lodí či letadlem a pronájmu motorových vozidel nebo některých typů motocyklů. Ubytování za účelem bydlení, i při dlouhodobých jazykových kurzech, by se nemělo považovat za ubytování ve smyslu této směrnice. Finanční služby jako například cestovní pojištění by neměly být považovány za samostatné cestovní služby. Kromě toho by se za samostatné cestovní služby neměly považovat služby, které jsou z podstaty součástí jiné cestovní služby. Jedná se například o přepravu zavazadel poskytovanou jako součást přepravy osob, drobné dopravní služby, jako je přeprava cestujících v rámci prohlídky s průvodcem nebo přeprava mezi hotelem a letištěm nebo železniční stanicí, strava, nápoje a úklid poskytované jako součást ubytování nebo přístup do místních zařízení určených pro hotelové hosty, jako je bazén, sauna, lázně nebo posilovna. Rovněž to znamená, že v případech, kdy je, na rozdíl od okružní plavby, poskytován nocleh jako součást přepravy cestujících po silnici, vlakem, lodí či letadlem, by se ubytování nemělo považovat za samostatnou cestovní službu, je-li hlavní složkou jednoznačně doprava.

(18)

Jinými službami cestovního ruchu, které z podstaty nejsou součástí přepravy osob, ubytování ani pronájmu motorových vozidel nebo některých typů motocyklů, mohou být například vstupenky na koncerty, sportovní události, výlety nebo akce zábavních parků, prohlídky s průvodcem, skipasy a pronájem sportovního vybavení, jako je lyžařská výstroj, nebo lázeňské procedury. Pokud jsou však tyto služby kombinovány pouze s jedním dalším typem cestovní služby, například s ubytováním, mělo by k vytvoření souborné služby nebo spojené cestovní služby dojít pouze tehdy, jestliže tyto služby představují významnou část hodnoty souborné nebo spojené cestovní služby, jsou inzerovány jako podstatná část cesty nebo pobytu nebo jiným způsobem představují podstatnou část cesty nebo pobytu. Pokud jiné služby cestovního ruchu tvoří alespoň 25 % hodnoty dané kombinace, měly by být považovány za významnou část hodnoty souborných služeb nebo spojených cestovních služeb. Je třeba upřesnit, že v případě doplnění dalších služeb cestovního ruchu, například k hotelovému ubytování rezervovaných jako samostatné služby po příjezdu cestujícího do hotelu, by se nemělo jednat o souborné služby. Nemělo by to vést k obcházení této směrnice v tom smyslu, že by pořadatelé nebo prodejci nabízeli cestujícím, aby si napřed zvolili další služby cestovního ruchu a poté jim bylo nabídnuto, že smlouva na tyto služby bude uzavřena až po zahájení poskytování první cestovní služby.

(19)

Vzhledem k tomu, že u krátkodobých cest potřeba ochrany cestujících tolik nevyvstává, a aby byli obchodníci ušetřeni zbytečné zátěže, neměla by se směrnice vztahovat na cesty trvající méně než 24 hodin, které nezahrnují ubytování, ani na souborné služby či spojené cestovní služby nabízené nebo zprostředkované příležitostně a na neziskovém základě pouze omezenému počtu cestujících. Do druhé jmenované skupiny mohou spadat například cesty, které pouze několikrát ročně organizují charitativní organizace, sportovní kluby nebo školy pro své členy a nejsou nabízeny široké veřejnosti. Náležité informace o této výjimce by měly být veřejně zpřístupněny, aby se zajistilo, že obchodníci a cestující budou řádně informováni o skutečnosti, že se tato směrnice na uvedené souborné služby nebo spojené cestovní služby nevztahuje.

(20)

Touto směrnicí by nemělo být dotčeno vnitrostátní smluvní právo v případě aspektů, které nejsou touto směrnicí upraveny.

(21)

Členským státům by v souladu s právem Unie měla být i nadále ponechána pravomoc uplatňovat ustanovení této směrnice v oblastech, které do oblasti její působnosti nespadají. Členské státy mohou ponechat v platnosti nebo přijmout vnitrostátní právní předpisy, které odpovídají této směrnici nebo některým z jejích ustanovení, vztahující se na smlouvy, které nespadají do oblasti působnosti této směrnice. Členské státy mohou například ponechat v platnosti nebo přijmout odpovídající ustanovení týkající se určitých samostatných smluv na jednotlivé cestovní služby (například pronájem rekreačních obydlí) nebo souborných služeb a spojených cestovních služeb nabízených nebo zprostředkovávaných na neziskovém základě, omezené skupině cestujících a pouze příležitostně nebo souborných služeb a spojených cestovních služeb, které jsou poskytovány po dobu kratší než 24 hodin a které nezahrnují ubytování.

(22)

Hlavním určujícím znakem souborné služby je to, že jeden z obchodníků jakožto pořadatel odpovídá za řádné a úplné poskytnutí souborných služeb. Obchodník by měl vystupovat výhradně jako prodejce či prostředník bez pořadatelské odpovědnosti pouze v případech, kdy jako pořadatel souborných služeb vystupuje jiný obchodník, obvykle cestovní agentura s obchodními prostory nebo internetová cestovní agentura. Zda obchodník vystupuje u daných souborných služeb jako pořadatel, by se mělo odvíjet od jeho účasti na vytvoření souborných služeb, nikoli od toho, jak obchodník svou činnost označuje. Při rozhodování o tom, zda je obchodník pořadatelem nebo prodejcem, by nemělo být určující, zda obchodník vystupuje na straně dodávky, nebo jako zástupce jednající za cestujícího.

(23)

Směrnice 90/314/EHS umožnila členským státům určit, zda mají za řádné poskytování souborných služeb nést odpovědnost prodejci, pořadatelé, nebo prodejci i pořadatelé. Tato flexibilita vedla v některých členských státech k nejasnostem, pokud jde o to, který obchodník nese odpovědnost za řádné poskytování příslušných cestovních služeb. V této směrnici by proto mělo být vyjasněno, že za poskytování cestovních služeb zahrnutých do smlouvy o souborných službách pro cesty nesou odpovědnost pořadatelé, pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že odpovědnost nesou pořadatel i prodejce.

(24)

Za poskytnutí informací o souborných službách ještě před uzavřením smlouvy by měli společně s pořadatelem odpovídat i prodejci. Pro usnadnění komunikace, zejména v případech s přeshraničním prvkem, by cestující měli být schopni obrátit se na pořadatele i prostřednictvím prodejce, u nějž souborné služby zakoupili.

(25)

Před zakoupením souborných služeb by se cestujícím mělo dostat veškerých nutných informací, ať už prodej probíhá na dálku, v obchodních prostorech či jiným způsobem. Obchodník by měl při poskytování těchto informací brát ohled na zvláštní potřeby cestujících zranitelnějších v důsledku svého věku nebo zdravotního stavu, mohl-li takové potřeby důvodně předpokládat.

(26)

Klíčové informace, například o hlavních vlastnostech cestovních služeb nebo o cenách, uváděné v inzertních materiálech, na internetových stránkách pořadatele nebo v katalozích v rámci poskytování informací před uzavřením smlouvy, by měly být závazné, pokud si pořadatel nevyhradí právo tyto prvky změnit a pokud tyto změny jasným, srozumitelným a výrazným způsobem nesdělí cestujícímu ještě před uzavřením smlouvy o souborných službách pro cesty. S novými komunikačními technologiemi, které umožňují snadnou aktualizaci, již není nutné, aby byla konkrétní pravidla stanovena v katalozích, je však třeba zajistit, aby změny informací poskytnutých před uzavřením smlouvy byly sděleny cestujícímu. Vždy by mělo být možné informace před uzavřením smlouvy o souborných službách pro cesty změnit, pokud s tím obě strany výslovně souhlasí.

(27)

Požadavky na informace jsou v této směrnici stanoveny taxativně, avšak neměly by jimi být dotčeny požadavky na informace stanovené v jiných použitelných právních předpisech Unie (5).

(28)

Pořadatelé by měli poskytovat obecné informace o vízových požadavcích země určení. Informace o přibližných lhůtách pro vyřízení víz lze poskytnout odkazem na úřední informace země určení.

(29)

S ohledem na zvláštnosti smluv o souborných službách pro cesty by práva a povinnosti smluvních stran měly být stanoveny na období před poskytováním souborných služeb a po jeho zahájení, zejména pro případ, že by souborné služby nebyly poskytnuty řádně nebo by nastala změna okolností.

(30)

Vzhledem k tomu, že se souborné služby často nakupují s velkým předstihem, mohou nastat nepředvídané okolnosti. Cestující by proto měl mít právo převést za určitých podmínek smlouvu o souborných službách pro cesty na jiného cestujícího. V takových situacích by měl mít pořadatel možnost získat zpět náklady, například požaduje-li subdodavatel poplatky za změnu jména cestujícího nebo za zrušení přepravního dokladu a vystavení nového.

(31)

Cestující by dále měli mít možnost smlouvu o souborných službách pro cesty ukončit kdykoli před zahájením poskytování souborných služeb proti zaplacení přiměřeného a zdůvodnitelného storno poplatku, se zohledněním očekávané úspory nákladů a příjmů z alternativního využití cestovních služeb. Měli by mít rovněž právo na ukončení smlouvy o souborných službách pro cesty bez zaplacení jakéhokoli storno poplatku, nastanou-li nevyhnutelné a mimořádné okolnosti mající zásadní vliv na poskytování souborných služeb. Může sem patřit například válečný konflikt, jiné závažné bezpečnostní problémy jako terorismus, významná rizika pro lidské zdraví, například výskyt ohniska závažného onemocnění v cestovní destinaci, nebo přírodní katastrofy, jako například záplavy, zemětřesení či povětrnostní podmínky, jež znemožňují bezpečně se dopravit do místa určení, jak bylo dohodnuto ve smlouvě o souborných službách pro cesty.

(32)

I pořadatel by měl mít za zvláštních okolností právo ukončit smlouvu o souborných službách pro cesty bez finanční náhrady před zahájením poskytování souborných služeb, například nedosáhlo-li se minimálního počtu účastníků a pořadatel si tuto možnost vyhradil ve smlouvě. Pořadatel by měl v takovém případě vrátit všechny platby uskutečněné v souvislosti s těmito soubornými službami.

(33)

V určitých případech by pořadateli mělo být umožněno, aby provedl ve smlouvě o souborných službách pro cesty jednostranné změny. Cestující by ovšem měli mít právo smlouvu o souborných službách pro cesty ukončit, jestliže změny výrazným způsobem mění některou z hlavních vlastností příslušných cestovních služeb. Tím by například mohla být situace, kdy dojde ke snížení kvality nebo hodnoty cestovních služeb. Změny časů odjezdu nebo příjezdu uvedené ve smlouvě o souborných službách pro cesty by měly být považovány za významné, pokud by například cestujícímu způsobily značné nesnáze nebo další náklady, například v případě změn v přepravě nebo ubytování. Zvýšení cen by mělo být možné pouze tehdy, došlo-li ke změně nákladů na pohonné hmoty nebo na jiné zdroje energie k přepravě osob, výše daní nebo poplatků uložených třetí stranou, která se přímo nepodílí na poskytování cestovních služeb zahrnutých ve smlouvě o souborných službách pro cesty, nebo ke změně směnných kurzů souvisejících se soubornými službami, a pouze pokud smlouva výslovně uvádí možnost takovéhoto zvýšení ceny a uvádí, že cestující má právo na slevu odpovídající snížení uvedených nákladů. Pokud pořadatel navrhuje zvýšení ceny o více než 8 % celkové ceny, měl by mít cestující možnost smlouvu o souborných službách pro cesty ukončit bez zaplacení storno poplatku.

(34)

Je vhodné stanovit zvláštní pravidla týkající se prostředků pro zjednání nápravy při neplnění podmínek smlouvy o souborných službách pro cesty. Cestující by měl mít nárok na odstranění problémů, a pokud nelze podstatnou část cestovních služeb zahrnutých ve smlouvě o souborných službách pro cesty poskytnout, mělo by mu být nabídnuto vhodné náhradní řešení. Pokud pořadatel nápravu neplnění smluvních podmínek nesjedná v přiměřené lhůtě stanovené cestujícím, měl by mít cestující možnost učinit tak sám a požadovat náhradu nezbytných nákladů. V některých případech by nemělo být stanovení lhůty třeba, zejména je-li zapotřebí okamžité nápravy. O takovou situaci by se například mohlo jednat, pokud by z důvodu zpoždění autobusu poskytovaného pořadatelem musel cestující využít taxislužby, aby stihl svůj let. Cestující by rovněž měli mít právo na slevu, ukončení smlouvy o souborných službách pro cesty nebo náhradu škody. Náhrada by se měla vztahovat také na nehmotné škody, například na zkažený zážitek z cesty či pobytu v důsledku podstatných problémů při poskytování příslušných cestovních služeb. Cestující by měl mít povinnost informovat pořadatele bez zbytečného prodlení, s ohledem na okolnosti daného případu, o jakémkoli neplnění smluvních podmínek, jež zaznamená v průběhu poskytování cestovní služby zahrnuté ve smlouvě o souborných službách pro cesty. Pokud tak neučiní, může to být zohledněno při stanovování vhodné výše slevy nebo náhrady škody, pokud by takové oznámení škodě zabránilo nebo ji snížilo.

(35)

V zájmu jednotnosti je třeba ustanovení této směrnice provázat s mezinárodními úmluvami upravujícími cestovní služby a s právními předpisy Unie o právech cestujících. Nese-li odpovědnost za neposkytnutí nebo nesprávné poskytnutí cestovních služeb zahrnutých ve smlouvě o souborných službách pro cesty pořadatel, měl by mít možnost odvolat se na omezení odpovědnosti poskytovatelů služeb uvedená v mezinárodních úmluvách, jako je Montrealská úmluva o sjednocení některých pravidel pro mezinárodní leteckou dopravu z roku 1999 (6), Úmluva o mezinárodní železniční přepravě z roku 1980 (COTIF) (7) a Athénská úmluva o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři z roku 1974 (8). Nelze-li v důsledku nevyhnutelných a mimořádných okolností zajistit včasný návrat cestujícího do místa odjezdu, měl by pořadatel nést náklady na nezbytné ubytování nejvýše za tři noci na jednoho cestujícího, nestanoví-li stávající či budoucí právní předpisy Unie o právech cestujících delší období.

(36)

Tato směrnice by se neměla dotknout práv cestujících na uplatnění nároků podle této směrnice ani podle jiných příslušných právních předpisů Unie či mezinárodních úmluv; cestující tudíž mají nadále možnost vznést nárok vůči pořadateli, dopravci nebo jiné odpovědné osobě či případně několika osobám. Je třeba upřesnit, že s cílem zabránit nadměrné náhradě škody by se náhrady škody nebo slevy poskytnuté na základě této směrnice měly odečítat od náhrad škod nebo slev poskytnutých na základě jiných příslušných právních předpisů Unie či mezinárodních úmluv. Odpovědností pořadatele by nemělo být dotčeno právo požadovat regres od třetích stran, včetně poskytovatelů služeb.

(37)

Ocitne-li se cestující během cesty nebo pobytu v obtížích, měl by být pořadatel povinen poskytnout mu bez zbytečného prodlení náležitou pomoc. Taková pomoc by měla podle dané situace spočívat hlavně v poskytnutí informací například o zdravotní péči, místních orgánech a konzulární pomoci, jakož i v poskytnutí praktické pomoci, například pokud jde o komunikaci na dálku a náhradní cestovní řešení.

(38)

Komise ve sdělení ze dne 18. března 2013 nazvaném „Ochrana cestujících v případě úpadku leteckého dopravce“ uvedla opatření pro zdokonalení ochrany cestujících v případě úpadku leteckého dopravce, včetně lepšího prosazování nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 (9) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 i prostřednictvím spolupráce se zúčastněnými stranami z řad tohoto odvětví, a pokud by tyto kroky nepostačovaly, bylo by možné zvážit i legislativní opatření. Zmíněné sdělení se týká nákupu jednotlivého prvku, totiž služeb letecké dopravy, a není jím proto dotčena ochrana pro případ platební neschopnosti týkající se souborných služeb a spojených cestovních služeb.

(39)

Členské státy by měly zajistit, aby cestující, kteří si zakoupí souborné služby, byli plně chráněni proti platební neschopnosti pořadatele. Členské státy, v nichž jsou pořadatelé usazeni, by měly zajistit, aby tito pořadatelé poskytli záruku, že v případě jejich platební neschopnosti budou vráceny veškeré platby již provedené cestujícími nebo v jejich prospěch, a pokud souborné služby zahrnují přepravu osob, že bude zajištěna repatriace cestujících. Nicméně by měla existovat možnost nabídnout cestujícím pokračování poskytování souborných služeb. Členské státy si mohou samy zvolit, jakým způsobem má být poskytnuta ochrana pro případ platební neschopnosti, měly by však zajistit, aby tato ochrana byla účinná. Účinností je myšleno, že ochrana by měla být k dispozici, jakmile v důsledku platební neschopnosti pořadatele cestovní služby nejsou nebo nebudou poskytnuty nebo budou poskytnuty pouze částečně nebo jakmile poskytovatelé služeb požadují zaplacení po cestujících. Členské státy by měly mít možnost požadovat, aby pořadatelé cestujícím vystavili osvědčení dokládající přímý nárok vůči poskytovateli ochrany pro případ platební neschopnosti.

(40)

Aby byla ochrana proti platební neschopnosti účinná, měla by pokrývat předvídatelné množství plateb zasažených platební neschopností pořadatele a ve vhodných případech i předvídatelné náklady na repatriaci. To znamená, že by ochrana měla být dostatečně vysoká, aby pokryla všechny předvídatelné platby uskutečněné cestujícími nebo v jejich prospěch v rámci souborných služeb v hlavní sezóně, přičemž se zohlední období mezi obdržením takových plateb a dokončením cest či pobytů, jakož i případné předvídatelné náklady na repatriaci. To bude obecně znamenat, že záruka musí pokrýt dostatečně vysoké procento obratu pořadatele, co se týče souborných služeb, a může záviset na faktorech, jako je typ prodaných souborných služeb, včetně způsobu přepravy či cestovní destinace, a na jakýchkoliv právních omezeních nebo závazcích pořadatele, pokud jde o výše záloh, které může přijmout, a načasování jejich zaplacení před zahájením poskytování souborných služeb. Vzhledem k tomu, že nezbytné pokrytí lze vypočítat na základě nejnovějších obchodních údajů, například obratu dosaženého za poslední obchodní rok, měli by mít pořadatelé povinnost přizpůsobit ochranu proti platební neschopnosti v případě zvýšeného rizika, včetně výrazného nárůstu prodaných souborných služeb. Nemělo by však být třeba, aby účinná ochrana proti platební neschopnosti zohledňovala velmi vzdálená rizika, jako je například platební neschopnost vyhlášená několika největšími pořadateli zároveň, pokud by zohlednění takových rizik mělo nepřiměřený vliv na náklady na tuto ochranu, a tím by bránilo její účinnosti. V takových případech může být záruka pro náhradu uskutečněných plateb omezena.

(41)

S ohledem na rozdíly mezi vnitrostátními právními řády a zvyklostmi, pokud jde o strany smlouvy o souborných službách pro cesty a přijímání plateb uskutečněných cestujícími nebo v jejich prospěch, by měly mít členské státy možnost požadovat, aby si ochranu pro případ platební neschopnosti opatřili i prodejci.

(42)

V souladu se směrnicí 2006/123/ES je vhodné stanovit pravidla, kterými se zabrání, aby povinnosti týkající se ochrany pro případ platební neschopnosti překážely volnému pohybu služeb a svobodě usazování. Členské státy by proto měly mít povinnost uznat ochranu pro případ platební neschopnosti zřízenou podle práva členského státu usazení. K usnadnění správní spolupráce a dohledu v oblasti ochrany pro případ platební neschopnosti nad pořadateli a tam, kde je to relevantní, prodejci, kteří působí v různých členských státech, by měly mít členské státy povinnost určit ústřední kontaktní místa.

(43)

Obchodníci, kteří zprostředkovávají spojené cestovní služby, by měli mít povinnost informovat cestující, že si nekupují souborné služby a že za řádné plnění jejich smluv odpovídají výhradně jednotliví poskytovatelé cestovních služeb. Obchodníci, kteří zprostředkovávají spojené cestovní služby, by navíc měli mít povinnost poskytnout ochranu pro případ platební neschopnosti pro účely vrácení plateb, které přijali, a jsou-li odpovědní za přepravu osob, pro účely repatriace cestujících, a měli by v tom smyslu cestující informovat. Na obchodníky, kteří odpovídají za plnění jednotlivých smluv tvořících součást spojených cestovních služeb, se vztahují obecné právní předpisy Unie na ochranu spotřebitele i její právní předpisy pro konkrétní odvětví.

(44)

Při stanovování pravidel pro režimy ochrany v případě platební neschopnosti v souvislosti se soubornými službami a spojenými cestovními službami by členským státům nemělo být bráněno, aby zohlednily zvláštní situaci menších společností při zajištění stejné úrovně ochrany cestujících.

(45)

Cestující by měli být chráněni před chybami v průběhu rezervačních procesů týkajících se souborných služeb a spojených cestovních služeb.

(46)

Je třeba potvrdit, že se cestující nemohou vzdát práv vyplývajících z této směrnice a pořadatelé nebo obchodníci zprostředkovávající spojené cestovní služby se nemohou vyvázat ze svých povinností tvrzením, že vystupují pouze v roli poskytovatele cestovních služeb, prostředníka či jiného subjektu.

(47)

Členské státy by měly stanovit sankce za porušení vnitrostátních předpisů, kterými provedou tuto směrnici, a zajistit jejich uplatňování. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(48)

V důsledku přijetí této směrnice je nutné přizpůsobit některé legislativní akty Unie v oblasti ochrany spotřebitele. Je třeba zejména objasnit, že na porušování této směrnice se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (10). Navíc vzhledem k tomu, že se směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU (11) ve své stávající podobě nevztahuje na smlouvy spadající do působnosti směrnice 90/314/EHS, je nutno směrnici 2011/83/EU změnit, aby bylo zajištěno, že se bude i nadále vztahovat na jednotlivé cestovní služby, jež jsou součástí spojených cestovních služeb, pokud tyto jednotlivé služby nejsou jinak vyňaty z oblasti působnosti směrnice 2011/83/EU, a aby se některá práva spotřebitelů stanovená v uvedené směrnici vztahovala rovněž na souborné služby.

(49)

Touto směrnicí nejsou dotčena pravidla na ochranu osobních údajů stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (12) ani pravidla Unie v oblasti mezinárodního práva soukromého, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 (13).

(50)

Je třeba upřesnit, že by se regulatorní požadavky této směrnice na ochranu v případě platební neschopnosti a informace v souvislosti se spojenými cestovními službami měly vztahovat i na obchodníky, kteří nejsou usazeni v členském státě a kteří jakýmikoli prostředky směřují svou činnost ve smyslu nařízení (ES) č. 593/2008 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (14) do jednoho nebo více členských států.

(51)

Jelikož cíle této směrnice, totiž přispět k řádnému fungování vnitřního trhu a k dosažení co nejjednotnější vysoké úrovně ochrany spotřebitele, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, ale může jej být z důvodu rozsahu lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(52)

Tato směrnice ctí základní práva a dodržuje zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie. Tato směrnice především respektuje svobodu podnikání stanovenou v článku 16 Listiny a zároveň zajišťuje vysokou úroveň ochrany spotřebitele v Unii, ve shodě s článkem 38 Listiny.

(53)

Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech (15) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. Ve vztahu k této směrnici považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(54)

Směrnice 90/314/EHS by proto měla být zrušena,

a)

na dobu kratší než 24 hodin, jestliže nezahrnují nocleh;

b)

nabízené nebo zprostředkovávané příležitostně, na neziskovém základě a pouze omezené skupině cestujících;

c)

zakoupené na základě obecné smlouvy o pořádání pracovních cest mezi obchodníkem a jinou fyzickou či právnickou osobou, která jedná za účelem souvisejícím s její obchodní činností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním.

1)

„cestovní službou“:

2)

„soubornými službami“ kombinace alespoň dvou rozdílných typů cestovních služeb pro účely téže cesty nebo pobytu, pokud:

3)

„smlouvou o souborných službách pro cesty“ smlouva o souborných službách jako celku nebo, poskytují-li se souborné služby na základě samostatných smluv, všechny smlouvy, které se vztahují na cestovní služby zahrnuté do souboru;

4)

„zahájením poskytování souborných služeb“ začátek poskytování cestovních služeb zahrnutých do souborných služeb;

5)

„spojenými cestovními službami“ alespoň dva různé typy cestovních služeb zakoupené pro účely téže cesty nebo pobytu, které nejsou soubornými službami, jejichž vyústěním je uzavření samostatných smluv s jednotlivými poskytovateli cestovních služeb, jestliže obchodník zprostředkovává:

Pokud je zakoupen pouze jeden typ cestovní služby podle bodu 1 písm. a), b) nebo c) a jedna nebo více služeb cestovního ruchu podle bodu 1 písm. d), nejedná se o spojenou cestovní službu, pokud posledně jmenované služby nepředstavují významnou část hodnoty dané kombinace služeb a nejsou inzerovány jako podstatná část cesty nebo pobytu ani jiným způsobem nepředstavují jejich podstatnou část;

6)

„cestujícím“ každá osoba, která má v úmyslu uzavřít smlouvu v oblasti působnosti této směrnice nebo má právo cestovat na základě takovéto smlouvy;

7)

„obchodníkem“ fyzická nebo právnická osoba, bez ohledu na to, zda je v soukromém nebo veřejném vlastnictví, která jedná, i prostřednictvím jiné osoby jednající jejím jménem nebo v její prospěch, za účelem, který lze považovat za její obchodní činnost, podnikání, řemeslo nebo povolání v souvislosti se smlouvami, na které se vztahuje tato směrnice, ať už vystupuje jako pořadatel, prodejce, obchodník zprostředkovávající spojené cestovní služby nebo poskytovatel cestovních služeb;

8)

„pořadatelem“ obchodník, který kombinuje a prodává nebo nabízí k prodeji souborné služby, ať už bezprostředně, či prostřednictvím jiného obchodníka, anebo společně s jiným obchodníkem, nebo obchodník, který předává údaje o cestujícím jinému obchodníkovi v souladu s bodem 2 písm. b) podbodem v);

9)

„prodejcem“ obchodník jiný než pořadatel, který prodává nebo k prodeji nabízí souborné služby kombinované pořadatelem;

10)

„usazením“ usazení ve smyslu čl. 4 bodu 5 směrnice 2006/123/ES;

11)

„trvalým nosičem“ jakýkoli nástroj, který umožňuje cestujícímu nebo obchodníkovi ukládat informace určené jemu osobně způsobem vhodným pro jejich budoucí použití po dobu přiměřenou jejich účelu a který umožňuje reprodukci uložených informací v nezměněném stavu;

12)

„nevyhnutelnými a mimořádnými okolnostmi“ situace, již strana, která se jí dovolává, nemůže ovlivnit a jejímž důsledkům nelze zabránit ani přijetím veškerých přiměřených opatření;

13)

„neplněním smluvních podmínek“ neposkytnutí nebo nesprávné poskytnutí cestovních služeb, které jsou součástí souborných služeb;

14)

„nezletilou osobou“ každá osoba mladší 18 let;

15)

„prodejním místem“ jakékoli prodejní prostory, movité i nemovité, nebo prodejní internetová stránka nebo podobné on-line prodejní zařízení, včetně případů, kdy jsou prodejní internetové stránky nebo on-line prodejní zařízení cestujícím prezentovány jako jedno zařízení, včetně telefonní služby;

16)

„repatriací“ návrat cestujícího do místa odjezdu nebo do jiného místa, na němž se smluvní strany dohodnou.

a)

hlavní náležitosti cestovních služeb:

b)

obchodní firma a zeměpisná adresa pořadatele a tam, kde je to relevantní, rovněž adresa prodejce, jejich telefonní čísla a případné e-mailové adresy;

c)

celková cena za souborné služby včetně daní a veškerých případných dalších poplatků i jiných nákladů nebo, nelze-li tyto náklady přiměřeným způsobem vyčíslit před uzavřením smlouvy, uvedení druhu dalších nákladů, jež mohou cestujícímu ještě vzniknout;

d)

způsob platby, včetně částky nebo procenta z ceny, jež mají být zaplaceny jako záloha, a časový rozvrh pro zaplacení zbývající části ceny, nebo finanční záruky, které musí cestující uhradit nebo poskytnout;

e)

minimální počet osob nutný k uskutečnění souborných služeb a lhůta uvedená v čl. 12 odst. 3 písm. a), během níž lze před zahájením poskytování souborných služeb smlouvu případně ukončit, nedosáhne-li se požadovaného počtu;

f)

obecné informace o pasových a vízových požadavcích, včetně přibližných lhůt pro vyřízení víz, a informace o zdravotních formalitách země určení;

g)

informace o tom, že cestující může smlouvu ukončit kdykoli před zahájením poskytování souborných služeb proti zaplacení přiměřeného storno poplatku nebo případně standardních storno poplatků požadovaných pořadatelem v souladu s čl. 12 odst. 1;

h)

informace o nepovinném nebo povinném pojištění nákladů na ukončení smlouvy cestujícím nebo nákladů na pomoc, včetně repatriace, v případě nehody, nemoci či smrti.

a)

zvláštní požadavky cestujícího, které pořadatel přijal;

b)

informace, že pořadatel:

c)

název a kontaktní údaje subjektu, který má poskytnout ochranu pro případ platební neschopnosti, včetně jeho zeměpisné adresy, a tam, kde je to relevantní, název příslušného orgánu určeného daným členským státem pro tento účel a jeho kontaktní údaje;

d)

jméno, adresa, telefonní číslo, e-mailová adresa a případně faxové číslo místního zástupce pořadatele, kontaktního místa nebo jiné služby, které cestujícímu umožní urychleně pořadatele kontaktovat a účinně s ním komunikovat, požádat o pomoc, ocitne-li se cestující v obtížích, nebo podat stížnost na jakékoli neplnění smluvních podmínek, které při poskytování souborných služeb zaznamená;

e)

informace, že cestující musí v souladu s čl. 13 odst. 2 upozornit na jakékoli neplnění smluvních podmínek, které při poskytování souborných služeb zaznamená;

f)

cestuje-li na základě smlouvy o souborných službách pro cesty, která zahrnuje ubytování, nezletilá osoba bez doprovodu některého z rodičů nebo jiné oprávněné osoby, informace umožňující přímý kontakt s nezletilým nebo s osobou, která za nezletilého odpovídá v místě jeho pobytu;

g)

informace o dostupných interních postupech vyřizování stížností a o mechanismech alternativního řešení sporů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU (18) a případně o subjektu alternativního řešení sporů, který se na obchodníka vztahuje, a informace o platformě pro řešení sporů on-line podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 (19);

h)

informace o právu cestujícího převést smlouvu na jiného cestujícího v souladu s článkem 9.

a)

ceny přepravy cestujících vyplývající z nákladů na pohonné hmoty nebo jiné zdroje energie;

b)

výše daní nebo poplatků z cestovních služeb zahrnutých ve smlouvě uložených třetími stranami, které se přímo nepodílejí na poskytování souborných služeb, včetně daní z pobytu a letištních a přístavních poplatků na letištích a v přístavech; nebo

c)

směnných kurzů souvisejících se soubornými službami.

a)

si pořadatel toto právo vyhradil ve smlouvě;

b)

změna je nevýznamná a

c)

pořadatel poskytne cestujícímu jasným, srozumitelným a výrazným způsobem informace o změně, zaznamenané na trvalém nosiči.

a)

navrhovanou změnu přijmout, nebo

b)

smlouvu ukončit bez zaplacení storno poplatku.

a)

navrhovaných změnách uvedených v odstavci 2 a v souladu s odstavcem 4, je-li to relevantní, o jejich dopadu na cenu souborných služeb;

b)

přiměřené lhůtě, během níž musí cestující pořadatele informovat o svém rozhodnutí podle odstavce 2;

c)

důsledcích, které to bude pro cestujícího mít, pokud ve lhůtě uvedené v písmeni b) neodpoví, v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy a

d)

případných nabízených náhradních souborných službách a jejich ceně.

a)

počet osob přihlášených k souborným službám je nižší než minimální počet stanovený ve smlouvě a pořadatel oznámí ukončení smlouvy cestujícímu ve smluvně stanovené lhůtě, avšak nejpozději:

nebo

b)

mu v plnění smlouvy brání nevyhnutelné a mimořádné okolnosti a o ukončení smlouvy uvědomí cestujícího bez zbytečného odkladu ještě před zahájením poskytování souborných služeb.

a)

není možné, nebo

b)

vyžaduje nepřiměřené náklady s ohledem na rozsah neplnění smluvních podmínek a hodnotu dotčených cestovních služeb.

a)

lze přičíst cestujícímu;

b)

lze přičíst třetí straně, která se nepodílí na poskytování cestovních služeb zahrnutých do smlouvy o souborných službách pro cesty, a nebylo je možné předvídat ani odvrátit; nebo

c)

vzniklo v důsledku nevyhnutelných a mimořádných okolností.

a)

podá náležité informace o zdravotnických službách, místních orgánech a konzulární pomoci a

b)

je nápomocen se zprostředkováním komunikace na dálku a pomůže najít náhradní cestovní řešení.

a)

nebude vztahovat žádné z práv, která se vztahují výhradně na souborné služby podle této směrnice, a že každý poskytovatel služeb odpovídá výlučně za řádné poskytování služeb s ním sjednaných, a

b)

bude vztahovat ochrana pro případ platební neschopnosti v souladu s odstavcem 1.