1.

„kožešinovými zvířaty“ se rozumějí zvířata držená nebo chovaná k výrobě kožešin a nepoužívaná pro lidskou spotřebu;

2.

„krví“ se rozumí čerstvá plná krev;

3.

„krmnými surovinami“ se rozumějí takové krmné suroviny, definované v čl. 3 odst. 2 písm. g) nařízení (ES) č. 767/2009, které jsou živočišného původu, včetně zpracovaných živočišných bílkovin, krevních výrobků, tavených/škvařených tuků, vaječných výrobků, rybího tuku, tukových derivátů, kolagenu, želatiny a hydrolyzovaných bílkovin, hydrogenfosforečnanu vápenatého, fosforečnanu vápenatého, mléka, mléčných výrobků, produktů získaných z mléka, mleziva, výrobků z mleziva a kalu z odstředivky a separátoru;

4.

„krevními výrobky“ se rozumějí výrobky získané z krve nebo jejích frakcí s výjimkou krevní moučky; zahrnují též sušenou/zmrazenou/tekutou krevní plazmu, sušenou plnou krev, sušené/zmrazené/tekuté červené krvinky nebo jejich frakce a směsi;

5.

„zpracovanými živočišnými bílkovinami“ se rozumějí živočišné bílkoviny získané v plném rozsahu z materiálu kategorie 3, které byly ošetřeny v souladu s oddílem 1 kapitoly II přílohy X (včetně krevní moučky a rybí moučky), aby byly vhodné k přímému použití jako krmné suroviny nebo k jakémukoli jinému využití v krmivech, včetně krmiva pro zvířata v zájmovém chovu, nebo k využití v organických hnojivech a půdních přídavcích; nezahrnují však krevní výrobky, mléko, mléčné výrobky, produkty získané z mléka, mlezivo, výrobky z mleziva, kal z odstředivky a separátoru, želatinu, hydrolyzované bílkoviny a hydrogenfosforečnan vápenatý, vejce a vaječné výrobky, včetně skořápek, fosforečnan vápenatý a kolagen;

6.

„krevní moučkou“ se rozumějí zpracované živočišné bílkoviny získané tepelným ošetřením krve nebo krevních frakcí v souladu s oddílem 1 kapitoly II přílohy X;

7.

„rybí moučkou“ se rozumějí zpracované živočišné bílkoviny získané z vodních živočichů s výjimkou mořských savců;

8.

„tavenými/škvařenými tuky“ se rozumějí tuky získané zpracováním:

9.

„rybím tukem“ se rozumí tuk získaný zpracováním vodních živočichů nebo tuk ze zpracování ryb určených k lidské spotřebě, který provozovatel určil k jiným účelům než k lidské spotřebě;

10.

„vedlejšími produkty včelařství“ se rozumí med, včelí vosk, mateří kašička, propolis nebo pyl neurčené k lidské spotřebě;

11.

„kolagenem“ se rozumějí produkty na bázi bílkovin vyrobené z kůží a kožek, kostí a šlach zvířat;

12.

„želatinou“ se rozumí přírodní rozpustná bílkovina, želírující nebo neželírující, získaná částečnou hydrolýzou kolagenu vyráběného z kostí, kůží a kožek, šlach a vaziv zvířat;

13.

„škvarky“ se rozumějí zbytky po tavení/škvaření obsahující bílkoviny po částečném oddělení tuku a vody;

14.

„hydrolyzovanými bílkovinami“ se rozumějí polypeptidy, peptidy a aminokyseliny a jejich směsi získané hydrolýzou produktů živočišného původu;

15.

„proplachovou vodou“ se rozumí směs mléka, mléčných výrobků nebo produktů z nich získaných a vody, která je sbírána při vyplachování zařízení mlékárny, včetně nádob používaných pro mléčné výrobky, před tím, než je zařízení očištěno a vydezinfikováno;

16.

„krmivem v konzervách pro zvířata v zájmovém chovu“ se rozumí tepelně ošetřené krmivo pro zvířata v zájmovém chovu v hermeticky uzavřené nádobě;

17.

„žvýkacími pamlsky pro psy“ se rozumějí produkty určené ke žvýkání pro zvířata v zájmovém chovu, které jsou vyrobeny z nevyčiněných kůží kopytníků nebo z jiného materiálu živočišného původu;

18.

„dochucovacími masovými výtažky“ se rozumí tekutý nebo dehydrovaný získaný produkt živočišného původu, který se používá ke zvýšení úrovně chutnosti krmiva pro zvířata v zájmovém chovu;

19.

„krmivem pro zvířata v zájmovém chovu“ se rozumí krmivo pro zvířata v zájmovém chovu a žvýkací pamlsky pro psy, které

20.

„zpracovaným krmivem pro zvířata v zájmovém chovu“ se rozumí krmivo pro zvířata v zájmovém chovu jiné než syrové, které bylo zpracováno v souladu s odstavcem 3 kapitoly II přílohy XIII;

21.

„syrovým krmivem pro zvířata v zájmovém chovu“ se rozumí krmivo pro zvířata v zájmovém chovu obsahující určité materiály kategorie 3, které neprošlo žádným konzervačním postupem kromě zchlazení nebo zmrazení;

22.

„odpadem ze stravovacích zařízení“ se rozumí veškerý potravinářský odpad včetně použitého stolního oleje s původem v restauracích, stravovacích zařízeních a kuchyních včetně ústředních kuchyní a kuchyní v domácnosti;

23.

„zbytky rozkladu“ se rozumějí zbytky, které jsou výsledkem přeměny vedlejších produktů živočišného původu v zařízení na výrobu bioplynu;

24.

„obsahem trávicího traktu“ se rozumí obsah trávicího traktu savců a ptáků nadřádu běžci;

25.

„tukovými deriváty“ se rozumějí produkty získané z tavených/škvařených tuků, které byly, pokud jde o tavené/škvařené tuky z materiálu kategorie 1 nebo kategorie 2, zpracovány v souladu s kapitolou XI přílohy XIII;

26.

„guánem“ se rozumí přírodní produkt, který byl sebrán z trusu netopýrů nebo volně žijících mořských ptáků a není mineralizovaný;

27.

„masokostní moučkou“ se rozumí živočišná bílkovina získaná zpracováním materiálů kategorie 1 nebo kategorie 2 v souladu s jednou ze zpracovatelských metod stanovených v kapitole III přílohy IV;

28.

„ošetřenými kůžemi a kožkami“ se rozumějí produkty získané z jiných neošetřených kůží a kožek než ze žvýkacích pamlsků pro psy, které byly:

29.

„neošetřenými kůžemi a kožkami“ se rozumějí všechny kožní a podkožní tkáně, které neprošly žádným jiným ošetřením než dělením, chlazením nebo zmrazením;

30.

„neošetřeným peřím a jeho částmi“ se rozumí peří a jeho části kromě peří nebo jeho částí, které byly ošetřeny:

31.

„neošetřenou vlnou“ se rozumí vlna kromě vlny, která:

32.

„neošetřenou srstí“ se rozumí srst kromě srsti, která:

33.

„neošetřenými prasečími štětinami“ se rozumějí prasečí štětiny kromě prasečích štětin, které:

34.

„výstavním předmětem“ se rozumějí vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty určené k výstavám nebo uměleckým činnostem;

35.

„meziproduktem“ se rozumí získaný produkt:

36.

„laboratorním činidlem“ se rozumí balený produkt připravený k použití, který obsahuje vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty a je jako samostatně nebo v kombinaci s látkami, které nejsou živočišného původu, určen ke zvláštnímu použití v laboratoři jako činidlo nebo reagenční výrobek, kalibrátor nebo kontrolní materiál s cílem odhalit, změřit, vyšetřit nebo vyrábět jiné látky;

37.

„produktem určeným k diagnostice in vitro “ se rozumí balený produkt připravený k použití, který obsahuje krevní výrobek nebo jiný vedlejší produkt živočišného původu a je používán samostatně nebo v kombinaci jako činidlo, reagenční výrobek, kalibrátor, jako sestava nebo jiný systém a určen k využití in vitro k vyšetření vzorků lidského nebo živočišného původu, a to výlučně nebo zásadně pro účely diagnostiky fyziologického stavu, zdravotního stavu, choroby nebo genetické anomálie nebo k určení bezpečnosti a slučitelnosti s činidly; nezahrnuje darované orgány nebo krev;

38.

„výzkumnými a diagnostickými vzorky“ se rozumějí vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty určené k těmto účelům: vyšetření v rámci diagnostických činností nebo analýze na podporu pokroku v oblasti vědy a techniky v rámci vzdělávacích nebo výzkumných činností;

39.

„vzorky zboží“ se rozumějí vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty určené pro konkrétní studie nebo analýzy, které mají sloužit k provádění výrobního procesu nebo k vývoji krmiv nebo jiných získaných produktů a také ke zkoušení strojního zařízení k použití v zařízení nebo podniku, které:

40.

„spoluspalováním“ se rozumí využívání nebo neškodné odstranění vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů ve spoluspalovacím zařízení, pokud představují odpad;

41.

„spalováním pro energetické účely“ se rozumí proces oxidace paliva, jehož cílem je využít energetickou hodnotu vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů, pokud nepředstavují odpad;

42.

„spalováním“ se rozumí neškodné odstraňování vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů jako odpadu ve spalovacím zařízení, jak je definováno v čl. 3 odst. 4 směrnice 2000/76/ES;

43.

„zbytky ze spalování a spoluspalování“ se rozumějí zbytky podle definice v čl. 3 odst. 13 směrnice 2000/76/ES, které vznikají ve spalovacích nebo spoluspalovacích zařízeních, v nichž se ošetřují vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty;

44.

„barevným kódováním“ se rozumí systematické používání barev, jak je stanoveno v odst. 1 písm. c) kapitoly II přílohy VIII, pro poskytnutí informací, jak je stanoveno tímto nařízením, na povrchu nebo části povrchu obalu, nádoby či vozidla nebo na etiketě či symbolu k nim připojených;

45.

„mezioperacemi“ se rozumějí operace kromě skladování uvedené v čl. 19 písm. b);

46.

„činěním“ se rozumí tvrzení kůží a kožek s využitím rostlinných tvrdicích činidel, solí chromu nebo jiných látek, jako jsou například soli hliníku, železa, křemíku, aldehydy, chinony nebo jiná umělá tvrdicí činidla;

47.

„preparováním zvířat“ se rozumí preparace, vycpávání a napínání kůží a kožek zvířat tak, aby zvířata působila jako živá, aniž by se přes napnutou kůži a kožku přenášela nepřijatelná rizika pro zdraví lidí a zvířat;

48.

„obchodem“ se rozumí obchod zbožím mezi členskými státy uvedený v článku 28 Smlouvy o fungování Evropské unie;

49.

„zpracovatelskými metodami“ se rozumějí metody uvedené v kapitolách III a IV přílohy IV;

50.

„šarží“ se rozumí produkční jednotka vyrobená v jednom podniku s využitím jednotných výrobních parametrů, jako je například původ materiálů, nebo několik takovýchto jednotek, pokud jsou vyráběny kontinuálně v jednom podniku a uskladněny společně jako expediční jednotka;

51.

„hermeticky uzavřenou nádobou“ se rozumí nádoba, která je konstruovaná tak, aby byla odolná proti vniknutí mikroorganismů;

52.

„zařízením na výrobu bioplynu“ se rozumí zařízení, ve kterém vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty představují alespoň část materiálu, který je za anaerobních podmínek podroben biologickému odbourání;

53.

„sběrnými středisky“ se rozumějí jiná zařízení než zpracovatelská zařízení, v nichž jsou sbírány vedlejší produkty živočišného původu uvedené v čl. 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009, aby byly použity ke krmení zvířat uvedených v tomtéž článku;

54.

„zařízením na kompostování“ se rozumí zařízení, ve kterém vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty představují alespoň část materiálu, který je za aerobních podmínek podroben biologickému odbourání;

55.

„spoluspalovacím zařízením“ se rozumí stacionární nebo mobilní zařízení, jehož hlavním účelem je výroba energie nebo hmotných produktů, jak je definováno v čl. 3 odst. 5 směrnice 2000/76/ES;

56.

„spalovacím zařízením“ se rozumí stacionární nebo mobilní technická jednotka a zařízení určené k tepelnému zpracování odpadu, jak je definováno v čl. 3 odst. 4 směrnice 2000/76/ES;

57.

„zařízením na výrobu krmiva pro zvířata v zájmovém chovu“ se rozumějí prostory nebo vybavení pro výrobu krmiva pro zvířata v zájmovém chovu nebo dochucovacích masových výtažků, jak je uvedeno v čl. 24 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 1069/2009;

58.

„zpracovatelským zařízením“ se rozumějí prostory nebo vybavení pro zpracování vedlejších produktů živočišného původu, jak je uvedeno v čl. 24 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1069/2009, v nichž jsou vedlejší produkty živočišného původu zpracovávány v souladu s přílohou IV a/nebo přílohou X.

1.

V Estonsku, Lotyšsku a Finsku mohou být následující kožešinová zvířata krmena masokostní moučkou nebo jinými produkty, které byly zpracovány v souladu s kapitolou III přílohy IV a získány z těl nebo částí těl zvířat téhož druhu:

2.

V Estonsku a Lotyšsku mohou být kožešinová zvířata druhu norek americký (Mustela vison) krmena masokostní moučkou nebo jinými produkty, které byly zpracovány v souladu se zpracovatelskými metodami stanovenými v kapitole III přílohy IV a které jsou získány z těl nebo částí těl zvířat téhož druhu.

3.

Krmení uvedené v odstavcích 1 a 2 musí probíhat za těchto podmínek:

a)

musela být dodržena ochranná lhůta alespoň 21 dnů uvedená v čl. 11 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1069/2009;

b)

byla použita pouze organická hnojiva a půdní přídavky, které jsou v souladu s čl. 32 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 a kapitolou I přílohy XI tohoto nařízení.

a)

hnůj a guáno;

b)

obsah trávicího traktu, mléko, mléčné výrobky, produkty získané z mléka, mlezivo a výrobky z mleziva, o nichž se příslušný orgán nedomnívá, že představují riziko šíření závažného onemocnění zvířat.

1.

Provozovatelé spalovacích a spoluspalovacích zařízení uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení zaručí, že jsou v zařízeních, která podléhají jejich kontrole, splněny tyto hygienické podmínky:

2.

Provozovatel spalovacího nebo spoluspalovacího zařízení přijme veškerá nezbytná preventivní opatření týkající se přijímání vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů, aby zabránil nebo v nejvyšší možné míře omezil přímá rizika pro zdraví lidí nebo zvířat.

3.

Zvířata nesmějí mít přístup k zařízením, vedlejším produktům živočišného původu a získaným produktům, které čekají na spálení nebo spoluspálení, ani k popelu ze spalování nebo spoluspalování vedlejších produktů živočišného původu.

4.

Pokud jsou spalovací nebo spoluspalovací zařízení umístěna v chovném hospodářství:

5.

Vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které čekají na spálení nebo spoluspálení, a popel musí být uskladněny v zakrytých, správně označených a, je-li to vhodné, nepropustných nádobách.

6.

Vedlejší produkty živočišného původu, které nebyly zcela spáleny, musí být spáleny znovu nebo neškodně odstraněny jinak než na povolené skládce, a to podle situace v souladu s články 12, 13 a 14 nařízení (ES) č. 1069/2009.

1.

Zbytky ze spalování a spoluspalování musí být minimalizovány jak z hlediska množství, tak škodlivosti. Takovéto zbytky musí být ve vhodných případech využity, a to přímo v zařízení nebo mimo něj v souladu s příslušnými právními předpisy Unie, nebo neškodně odstraněny na povolené skládce.

2.

Přeprava a prozatímní uskladnění suchých zbytků včetně prachu musí probíhat takovým způsobem, aby se zabránilo rozptýlení do okolního prostředí, například v uzavřených nádobách.

1.

Ke sledování parametrů a podmínek vztahujících se k procesu spalování nebo spoluspalování se využijí technické postupy.

2.

Ve schválení vydaném příslušným orgánem nebo v podmínkách, které jsou k němu připojené, musí být stanoveny požadavky na měření teploty.

3.

Fungování veškerého automatizovaného monitorovacího zařízení musí být kontrolováno a podrobováno ročnímu kontrolnímu přezkušování.

4.

Výsledky měření teploty musí být zaznamenány a předloženy v náležité úpravě, aby příslušný orgán mohl ověřit, zda jsou splněny přípustné provozní podmínky stanovené v tomto nařízení, a to v souladu s postupy, o nichž rozhodne uvedený příslušný orgán.

a)

každá linka zařízení musí být vybavena nejméně jedním pomocným hořákem. Tento hořák se automaticky zapne, pokud teplota spalin po posledním vstřiku spalovacího vzduchu poklesne pod teplotu 850 °C nebo 1 100 °C podle toho, která teplota se použije. Tento hořák musí být rovněž využíván během uvádění zařízení do provozu a jeho odstavování, aby se zajistilo, že teplota 850 °C nebo 1 100 °C, podle toho, která z nich se použije, bude udržena po celou dobu těchto operací, dokud je v komoře, v níž spalování nebo spoluspalování probíhá, nějaký nespálený materiál;

b)

při kontinuálním vkládání vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů do komory, kde probíhá spalování nebo spoluspalování, musí zařízení používat automatizovaný systém, který brání vložení vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů do komory během uvádění do provozu, dokud není dosaženo teploty 850 °C nebo 1 100 °C, podle toho, která z nich se použije, a také pokaždé, když teplota není dodržena.

c)

Provozovatel musí spalovací zařízení provozovat tak, aby bylo dosaženo takové úrovně spalování, aby obsah celkového organického uhlíku ve strusce a ve zbytkovém popelu byl nižší než 3 % nebo aby jejich ztráty po spálení byly nižší než 5 % hmotnosti suchého materiálu. Podle potřeby se použijí vhodné metody předběžné úpravy.

1.

Prostory vysokokapacitních zařízení včetně přidružených prostor k uskladnění vedlejších produktů živočišného původu musí být navrženy tak, aby bylo zabráněno neoprávněnému a náhodnému úniku jakýchkoli znečišťujících látek do půdy a povrchové a podzemní vody.

2.

Musí být zřízeny skladovací kapacity k zadržení úniku kontaminované dešťové vody z prostoru zařízení nebo zadržení kontaminované vody vzniklé v důsledku rozlití nebo hasičského zásahu.

Je-li to nutné, provozovatel zaručí, že je možné takovouto dešťovou vodu a takovouto vodu před vypuštěním v nezbytném případě otestovat a ošetřit.

a)

používána pouze k neškodnému odstraňování:

b)

vybavena pomocným hořákem, pokud jsou do nízkokapacitního zařízení vkládány materiály kategorie 1 uvedené v čl. 8 písm. b) nařízení (ES) č. 1069/2009;

c)

provozována takovým způsobem, že z vedlejších produktů živočišného původu zbude pouze popel.

1.

Zpracovatelská zařízení musí splňovat následující požadavky na zpracování tlakovou sterilizací nebo v souladu se zpracovatelskými metodami uvedenými v čl. 15 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1069/2009:

2.

Zpracovatelské zařízení musí být vybaveno vhodnými prostředky k čištění a dezinfekci kontejnerů nebo nádob, ve kterých vedlejší produkty živočišného původu obdrželo, a dopravních prostředků jiných než lodí, ve kterých jsou přepravovány.

3.

K dispozici musí být odpovídající vybavení, aby bylo možné podle potřeby vydezinfikovat kola vozidla a jiné části vozidla v okamžiku, kdy vozidlo opouští nečistý sektor zpracovatelského zařízení.

4.

Všechna zpracovatelská zařízení musí být vybavena systémem odstraňování odpadní vody, který splňuje požadavky stanovené příslušným orgánem v souladu s právními předpisy Unie.

5.

Zpracovatelské zařízení musí být vybaveno vlastní laboratoří nebo musí využívat služeb externí laboratoře. Tato laboratoř musí být zařízena k provádění nezbytných analýz a musí být schválena příslušným orgánem na základě posouzení schopnosti laboratoře provádět tyto analýzy, musí být akreditována podle mezinárodně uznávaných norem nebo musí být pravidelně kontrolována příslušným orgánem, aby byla posouzena schopnost laboratoře provádět tyto analýzy.

6.

Pokud z posouzení rizik vyplývá, že objem ošetřovaných produktů vyžaduje pravidelnou nebo stálou přítomnost příslušného orgánu, musí zpracovatelské zařízení disponovat uzamykatelnou místností, která je odpovídajícím způsobem vybavena a je určena výhradně k využívání kontrolním útvarem.

1.

Zpracovatelská zařízení, která zpracovávají materiál kategorie 1, a jiná zařízení, ve kterých je odstraňován specifikovaný rizikový materiál, jatka a zpracovatelská zařízení, která zpracovávají materiál kategorie 2, musí provádět předběžné ošetření za účelem zadržení a shromáždění materiálů živočišného původu, což je první fáze čištění odpadních vod.

Zařízení pro předběžné ošetření se musí skládat z odtokových jímek nebo česlí umístěných na dolním konci procesu, přičemž velikost jejich otvorů s filtrovými póry nebo ok nesmí přesáhnout 6 mm, nebo z rovnocenných systémů zaručujících, že velikost pevných částic v odpadní vodě, která těmito systémy proteče, nepřesáhne 6 mm.

2.

Odpadní voda ze zařízení uvedených v odstavci 1 musí být podrobena předběžnému ošetření, kterým se zaručí, že je před odtokem ze zařízení všechna odpadní voda tímto procesem přefiltrována. Nesmí se provádět žádné drcení, macerace ani jiné zpracování nebo použití tlaku, jimiž by se mohl usnadnit průchod pevných materiálů živočišného původu procesem předběžného ošetření.

3.

Veškerý materiál živočišného původu, který je v průběhu předběžného ošetření zachycen v zařízeních uvedených v odstavci 1, se shromažďuje a přepravuje jako materiál kategorie 1 nebo případně kategorie 2 a neškodně se odstraňuje v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009.

4.

Odpadní voda, která byla podrobena předběžnému ošetření v zařízeních uvedených v odstavci 1, a odpadní voda ze zařízení, která manipulují s vedlejšími produkty živočišného původu nebo je zpracovávají, se ošetří v souladu s právními předpisy Unie bez omezení v souladu s tímto nařízením.

5.

Kromě požadavků stanovených v odstavci 4 může příslušný orgán uložit provozovatelům povinnost ošetřit odpadní vody z nečistého sektoru zpracovatelských zařízení nebo zařízení či podniků, které provádějí mezioperace s materiálem kategorie 1 nebo kategorie 2 nebo skladují materiál kategorie 1 nebo kategorie 2, v souladu s podmínkami, které zaručují, že jsou zmírněna rizika z patogenních původců.

6.

Aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 5, je zakázáno neškodně odstraňovat vedlejší produkty živočišného původu včetně krve a mléka nebo získané produkty do toku odpadních vod.

Materiál kategorie 3, který sestává z kalu z odstředivky nebo separátoru, však lze neškodně odstraňovat do toku odpadních vod, pokud byl podroben jednomu z ošetření určených pro kal z odstředivky nebo separátoru, která jsou stanovena v části III oddílu 4 kapitoly II přílohy X tohoto nařízení.

1.

Zpracovatelská zařízení, která zpracovávají materiály kategorie 3, se nesmí nacházet na stejném místě jako zpracovatelská zařízení, která zpracovávají materiál kategorie 1 nebo kategorie 2, ledaže by byla umístěna ve zcela oddělené budově.

2.

Příslušný orgán však může povolit, aby byl materiál kategorie 3 zpracován v místě, kde dochází k manipulaci s materiálem kategorie 1 nebo 2 nebo k jeho zpracování, pokud je zabráněno křížové kontaminaci, a to:

3.

Pokud zpracovatelská zařízení, která zpracovávají materiál kategorie 3, zpracovávají materiály určené ke krmení, musí disponovat zařízením na kontrolu přítomnosti cizích těles, jako je například obalový materiál nebo kovové části, ve vedlejších produktech živočišného původu nebo získaných produktech. Takováto cizí tělesa musí být před zpracováním nebo během něj odstraněna.

1.

K nepřetržitému sledování podmínek zpracování musí být využívány přesně kalibrované měřicí přístroje/záznamníky. Záznamy prokazující datum kalibrace měřicích přístrojů/záznamníků musí být uchovány.

2.

Materiál, který pravděpodobně neprošel specifikovaným tepelným ošetřením, například materiál vypuštěný při uvádění do provozu nebo uniklý z kotlů, musí tepelným ošetřením projít znovu nebo musí být sebrán a znovu zpracován nebo neškodně odstraněn v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009.

1.

Kritické kontrolní body, které určují rozsah tepelných ošetření uplatněných při zpracování, u každé ze zpracovatelských metod uvedených v kapitole III musí zahrnovat:

2.

U chemických ošetření, která příslušný orgán povolil jako zpracovatelskou metodu č. 7 v souladu s bodem G kapitoly III, musí kritické kontrolní body, které určují rozsah použitých chemických ošetření, zahrnovat dosaženou úpravu pH.

3.

Záznamy se uchovávají po dobu minimálně dvou let, aby se prokázalo, že jsou uplatňovány minimální procesní hodnoty pro každý kritický kontrolní bod.

4.

Materiál kategorie 3 se zpracovává v souladu s některou ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 a se zpracovatelskou metodou č. 7, nebo, pokud takový materiál pochází z vodních živočichů, v souladu s některou ze zpracovatelských metod č. 1 až 7 uvedených v kapitole III.

1.

Jestliže je velikost částic vedlejších produktů živočišného původu určených ke zpracování větší než 50 mm, velikost vedlejších produktů živočišného původu musí být zmenšena s využitím vhodného vybavení nastaveného tak, aby velikost částic po zmenšení nepřesahovala 50 mm. Účinnost tohoto vybavení musí být denně kontrolována a stav, ve kterém se nachází, zaznamenáván. Pokud kontroly odhalí přítomnost částic větších než 50 mm, postup musí být zastaven a opětovně spuštěn až po dokončení opravy.

2.

Vedlejší produkty živočišného původu o velikosti části nepřesahující 50 mm musí být zahřáty na teplotu v jádře vyšší než 133 °C po dobu minimálně 20 minut bez přerušení a při tlaku (absolutním) minimálně 3 bary. Tlak musí být vyvinut odčerpáním veškerého vzduchu ve sterilizační komoře a nahrazením tohoto vzduchu párou („nasycenou párou“); tepelné ošetření může být uplatněno jako jediný postup nebo jako prvotní nebo závěrečná fáze sterilizace.

3.

Zpracování může být prováděno v dávkovém nebo kontinuálním systému.

1.

Jestliže je velikost částic vedlejších produktů živočišného původu určených ke zpracování větší než 150 mm, velikost vedlejších produktů živočišného původu musí být zmenšena s využitím vhodného vybavení nastaveného tak, aby velikost částic po zmenšení nepřesahovala 150 mm. Účinnost tohoto vybavení musí být denně kontrolována a stav, ve kterém se nachází, zaznamenáván. Pokud kontroly odhalí přítomnost částic větších než 150 mm, postup musí být zastaven a opětovně spuštěn až po dokončení opravy.

2.

Po zmenšení velikosti musí být vedlejší produkty živočišného původu zahřáty způsobem, který zaručuje, že je dosaženo teploty v jádře vyšší než 100 °C alespoň po dobu 125 minut, teploty v jádře vyšší než 110 °C alespoň po dobu 120 minut a teploty v jádře vyšší než 120 °C po dobu alespoň 50 minut.

Teplot v jádře je možné dosáhnout postupně nebo souběžnou kombinací uvedených dob.

3.

Zpracování musí být prováděno v dávkovém systému.

1.

Jestliže je velikost částic vedlejších produktů živočišného původu určených ke zpracování větší než 30 mm, velikost vedlejších produktů živočišného původu musí být zmenšena s využitím vhodného vybavení nastaveného tak, aby velikost částic po zmenšení nepřesahovala 30 mm. Účinnost tohoto vybavení musí být denně kontrolována a stav, ve kterém se nachází, zaznamenáván. Pokud kontroly odhalí přítomnost částic větších než 30 mm, postup musí být zastaven a opětovně spuštěn až po dokončení opravy.

2.

Po zmenšení velikosti musí být vedlejší produkty živočišného původu zahřáty způsobem, který zaručuje, že je dosaženo teploty v jádře vyšší než 100 °C alespoň po dobu 95 minut, teploty v jádře vyšší než 110 °C alespoň po dobu 55 minut a teploty v jádře vyšší než 120 °C po dobu alespoň 13 minut.

Teplot v jádře je možné dosáhnout postupně nebo souběžnou kombinací uvedených dob.

3.

Zpracování může být prováděno v dávkovém nebo kontinuálním systému.

1.

Jestliže je velikost částic vedlejších produktů živočišného původu určených ke zpracování větší než 30 mm, velikost vedlejších produktů živočišného původu musí být zmenšena s využitím vhodného vybavení nastaveného tak, aby velikost částic po zmenšení nepřesahovala 30 mm. Účinnost tohoto vybavení musí být denně kontrolována a stav, ve kterém se nachází, zaznamenáván. Pokud kontroly odhalí přítomnost částic větších než 30 mm, postup musí být zastaven a opětovně spuštěn až po dokončení opravy.

2.

Po zmenšení velikosti musí být vedlejší produkty živočišného původu umístěny do nádoby s přidaným tukem a zahřáty takovým způsobem, který zaručuje, že je dosaženo teploty v jádře vyšší než 100 °C po dobu alespoň 16 minut, teploty v jádře vyšší než 110 °C po dobu alespoň 13 minut, teploty v jádře vyšší než 120 °C po dobu alespoň 8 minut a teploty v jádře vyšší než 130 °C po dobu alespoň 3 minut.

Teplot v jádře je možné dosáhnout postupně nebo souběžnou kombinací uvedených dob.

3.

Zpracování může být prováděno v dávkovém nebo kontinuálním systému.

1.

Jestliže je velikost částic vedlejších produktů živočišného původu určených ke zpracování větší než 20 mm, velikost vedlejších produktů živočišného původu musí být zmenšena s využitím vhodného vybavení nastaveného tak, aby velikost částic po zmenšení nepřesahovala 20 mm. Účinnost tohoto vybavení musí být denně kontrolována a stav, ve kterém se nachází, zaznamenáván. Pokud kontroly odhalí přítomnost částic větších než 20 mm, postup musí být zastaven a opětovně spuštěn až po dokončení opravy.

2.

Po zmenšení velikosti musí být vedlejší produkty živočišného původu zahřívány, dokud se nevysráží, a potom stlačeny tak, aby se z bílkovinné hmoty odstranila voda a tuk. Bílkovinná hmota musí být následně zahřáta způsobem, který zaručuje, že je dosaženo teploty v jádře vyšší než 80 °C po dobu alespoň 120 minut a teploty v jádře vyšší než 100 °C po dobu alespoň 60 minut.

Teplot v jádře je možné dosáhnout postupně nebo souběžnou kombinací uvedených dob.

3.

Zpracování může být prováděno v dávkovém nebo kontinuálním systému.

1.

Vedlejší produkty živočišného původu musí být zmenšeny na velikost částic, která nepřesahuje:

Následně musí být promíchány s kyselinou mravenčí, aby se pH snížilo na hodnotu 4,0 nebo nižší a aby se na této hodnotě udrželo. Před dalším ošetřením musí být směs uskladněna alespoň po dobu 24 hodin.

2.

Po zmenšení musí být směs zahřáta na:

Je-li použit systém s kontinuálním průtokem, postup produktu měničem tepla musí být řízen pomocí mechanických ovladačů omezujících jeho posuv tak, aby do ukončení tepelného ošetření produkt prošel cyklem, který je dostatečný jak z hlediska času, tak teploty.

3.

Zpracování může být prováděno v dávkovém nebo kontinuálním systému.

1.

Každá zpracovatelská metoda schválená příslušným orgánem, u které provozovatel tomuto orgánu prokázal tyto body:

2.

Podrobné údaje o kritických kontrolních bodech, podle kterých každé zpracovatelské zařízení uspokojivě splňuje mikrobiologické normy, musí být zaznamenány a uchovány, aby provozovatel a příslušný orgán mohli sledovat provoz zpracovatelského zařízení. Údaje, které mají být zaznamenávány a sledovány, musí obsahovat velikost částic a v příslušných případech kritickou teplotu, absolutní dobu, profil tlaku, objem vstupujícího surového materiálu za jednotku času a míru recyklace tuku.

3.

Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán povolit použití zpracovatelských metod, které byly schváleny před dnem použitelnosti tohoto nařízení, a to v souladu s kapitolou III přílohy V nařízení (ES) č. 1774/2002.

4.

Příslušný orgán trvale nebo dočasně pozastaví uplatňování zpracovatelských metod uvedených v odstavcích 1 a 3, pokud získá důkaz, že se některá z okolností upřesněných v odst. 1 písm. a) nebo b) podstatně změnila.

5.

Příslušný orgán na žádost sdělí příslušnému orgánu jiného členského státu informace, které má podle odstavců 1 a 2 k dispozici o schválené zpracovatelské metodě.

1.

Materiály vzniklé zpracováním materiálů kategorie 1 a 2 kromě bionafty vyrobené v souladu s bodem D oddílu 2 této kapitoly musí být trvale označeny v souladu s požadavky na označování určitých získaných produktů stanovenými v kapitole V přílohy VIII.

2.

Příslušný orgán členského státu dá výsledky úředních kontrol na žádost k dispozici příslušnému orgánu jiného členského státu, pokud je v tomto členském státě alternativní metoda použita poprvé, aby zavedení nové alternativní metody usnadnil.

a)

musí být použit roztok hydroxidu sodného (NaOH) nebo hydroxidu draselného (KOH) (nebo jejich kombinace), a to v množství zajišťujícím přibližnou molární ekvivalenci vzhledem k hmotnosti, typu a složení vedlejších produktů živočišného původu, které mají být podrobeny rozkladu.

Pokud mají vedlejší produkty živočišného původu vysoký obsah tuku, který neutralizuje zásadu, musí se přidávaná zásada přizpůsobit tak, aby bylo dosaženo uvedené molární ekvivalence;

b)

vedlejší produkty živočišného původu musí být vloženy do nádoby z legované oceli. Odměřené množství zásady musí být přidáno v tuhém stavu nebo v podobě roztoku podle písmene a);

c)

nádoba musí být uzavřena a vedlejší produkty živočišného původu a směs se zásadou se musí zahřát na teplotu v jádře nejméně 150 °C při tlaku (absolutním) nejméně 4 bary po dobu nejméně:

d)

proces se musí provádět v dávkovém systému a materiál v nádobě musí být soustavně míchán, aby se usnadnil proces rozkladu, dokud se tkáně nerozpustí a kosti a zuby nezměknou; a

e)

vedlejší produkty živočišného původu musí být ošetřeny takovým způsobem, aby byly požadavky na čas, teplotu a tlak splněny současně.

a)

vedlejší produkty živočišného původu musí být zahřáty na teplotu v jádře nejméně 180 °C po dobu alespoň 40 minut bez přerušení při tlaku (absolutním) nejméně 12 barů, přičemž k zahřívání dochází nepřímým působením páry na biolytický reaktor;

b)

proces se musí provádět v dávce a materiál v nádobě musí být soustavně míchán; a

c)

vedlejší produkty živočišného původu musí být ošetřeny takovým způsobem, aby byly požadavky na čas, teplotu a tlak splněny současně.

a)

vedlejší produkty živočišného původu musí být nejprve zpracovány využitím zpracovatelské metody č. 1 (tlaková sterilizace) stanovené v kapitole III ve schváleném zpracovatelském zařízení;

b)

po provedení procesu uvedeného v písmeni a) musí být materiály zbavené tuku ošetřovány po dobu nejméně 20 minut při teplotě nejméně 220 °C a při tlaku (absolutním) nejméně 25 barů, přičemž k zahřívání dochází ve dvou stupních – nejprve přímým vstřikováním páry, a poté nepřímo v koaxiálním výměníku tepla;

c)

proces se musí provádět v dávkovém nebo kontinuálním systému a materiál musí být soustavně míchán;

d)

vedlejší produkty živočišného původu musí být ošetřeny takovým způsobem, aby byly požadavky na čas, teplotu a tlak splněny současně;

e)

výsledný materiál musí být poté smísen s vodou a podroben anaerobní fermentaci (přeměně na bioplyn) v reaktoru na výrobu bioplynu;

f)

v případě výchozího materiálu kategorie 1 musí celý proces probíhat ve stejném místě a v uzavřeném systému a bioplyn získaný tímto procesem musí být v témže zařízení rychle spálen pro energetické účely při teplotě nejméně 900 °C, a poté prudce zchlazen.

a)

pokud není použit rybí tuk nebo tavený/škvařený tuk, které byly vyrobeny v souladu s oddíly VIII, resp. XII přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004, frakce tuku získaná z vedlejších produktů živočišného původu musí být nejprve zpracována za použití:

b)

zpracovaný tuk musí být poté dále zpracován za použití jedné z těchto metod:

a)

dospalovací komora musí být vyhřáta za použití zemního plynu;

b)

vedlejší produkty živočišného původu musí být vloženy do primární komory zplyňovače a dveře se musí uzavřít. Primární komora nesmí být vybavena hořáky a musí být vyhřívána přenosem tepla vedením od dospalovacího hořáku, který musí být umístěn pod primární komorou. Do primární komory musí být pro zvýšení účinnosti procesu vpouštěn vzduch, avšak pouze třemi vstupními ventily umístěnými na hlavních dveřích;

c)

vedlejší produkty živočišného původu musí být zplyněním přeměněny na komplexní uhlovodíky a výsledné plyny musí být z primární komory vedeny úzkým otvorem v horní části zadní stěny do směšovací a štěpné zóny, kde musí být štěpeny na své základní složky. Nakonec musí být plyny vedeny do dospalovací komory, kde musí být za přebytku vzduchu spáleny v plameni hořáku na zemní plyn;

d)

každá provozní jednotka musí mít jako pojistku pro případ selhání hořáku nebo ventilátoru dva hořáky a dva ventilátory přivádějící vzduch pro dospálení. Sekundární komora musí být navržena tak, aby za všech podmínek spalování pro energetické účely zajišťovala minimální dobu zdržení 2 sekundy při teplotě nejméně 950 °C;

e)

při výstupu ze sekundární komory musí spaliny projít regulátorem tahu umístěným v dolní části komína, který je zchladí a zředí venkovním vzduchem, přičemž v primární i sekundární komoře udržuje stálý tlak;

f)

proces musí být realizován ve 24hodinovém cyklu, který zahrnuje plnění, zpracování, zchlazení a odstranění popela. Na konci cyklu musí být zbytkový popel z primární komory odstraněn pomocí vakuového extrakčního systému do uzavřených pytlů a před přepravou se zaplombuje;

g)

zplyňování jiného materiálu, než jsou vedlejší produkty živočišného původu, nesmí být povoleno.

a)

pokud není použit rybí tuk nebo tavený/škvařený tuk, které byly vyrobeny v souladu s oddíly VIII, resp. XII přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004, frakce tuku získaná z vedlejších produktů živočišného původu musí být nejprve zpracována za použití:

b)

frakce tuku musí být oddělena od bílkoviny a v případě tuku z přežvýkavců, který je určen ke spálení pro energetické účely v jiném zařízení, musí být odstraněny nerozpustné nečistoty převyšující 0,15 % hmotnostních;

c)

po procesu uvedeném v písmenech a) a b) se tuk musí:

d)

spalovat pro energetické účely jiný materiál živočišného původu než živočišný tuk nesmí být povoleno;

e)

spalování tuku získaného z materiálu kategorie 1 a kategorie 2 pro energetické účely musí probíhat ve stejném zařízení, kde se tuk taví/škvaří, s cílem využít vytvářenou energii k procesu tavení/škvaření. Příslušný orgán však může povolit přemístění uvedeného tuku do jiných zařízení ke spalování pro energetické účely za předpokladu, že:

f)

spalování pro energetické účely se musí provádět v souladu s právními předpisy Unie pro ochranu životního prostředí, a zejména s ohledem na normy uvedených právních předpisů týkající se nejlepších dostupných metod pro kontrolu a sledování emisí.

a)

vedlejší produkty živočišného původu musí být vloženy do měniče a následně ošetřovány při teplotě 80 °C po dobu osmi hodin. Během této doby se velikost materiálu musí neustále zmenšovat za použití vhodného zařízení na mechanický oděr;

b)

materiál musí být následně ošetřován při teplotě 100 °C po dobu nejméně dvou hodin;

c)

velikost částic získaného materiálu nesmí přesahovat 20 mm;

d)

vedlejší produkty živočišného původu musí být ošetřeny takovým způsobem, aby byly požadavky na čas, teplotu a tlak stanovené v písmenech a) a b) splněny současně.

e)

během tepelného ošetření materiálu se ze vzduchového prostoru nad biopalivem musí nepřetržitě odsávat vodní pára, která musí být vedena chladičem z nerezové oceli. Kondenzát se musí uchovávat po dobu nejméně jedné hodiny při teplotě nejméně 70 °C a poté vypustit jako odpadní voda;

f)

po tepelném ošetření materiálu musí být získané biopalivo z měniče vypuštěno a automaticky vedeno zcela zakrytým a zajištěným dopravníkem ke spálení nebo spoluspálení na stejném místě;

g)

proces musí být prováděn v dávkovém systému.

1.

Produkty získané zpracováním:

2.

Materiál, který je výsledkem zpracování v souladu s:

3.

Jakýkoli odpad, který je výsledkem zpracování vedlejších produktů živočišného původu v souladu s tímto oddílem, například kal, obsah filtrů, popel a zbytky rozkladu, se neškodně odstraní v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009 a tímto nařízením.

1.

Zařízení na výrobu bioplynu musí být vybavena pasterizačně/hygienickou jednotkou, kterou není možné obejít, určenou pro vkládané vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty o maximální velikosti částic 12 mm před vstupem do jednotky, a to s/se:

2.

Odchylně od odstavce 1 není pasterizačně/hygienická jednotka povinná pro zařízení na výrobu bioplynu, která přeměňují pouze:

3.

Je-li zařízení na výrobu bioplynu umístěno v místě nebo v bezprostřední blízkosti místa, kde jsou držena hospodářská zvířata, a nevyužívá výlučně hnůj, mléko nebo mlezivo, které pocházejí od těchto zvířat, musí být umístěno v dostatečné vzdálenosti od prostoru, v němž jsou tato zvířata držena.

Tato vzdálenost se určí tak, aby bylo zaručeno, že neexistuje nepřijatelné riziko, že se ze zařízení na výrobu bioplynu rozšíří onemocnění přenosná na člověka nebo zvířata.

V každém případě musí být zajištěno naprosté fyzické oddělení zařízení na výrobu bioplynu od zvířat, jejich krmiva a podestýlky, v případě potřeby prostřednictvím plotu.

4.

Každé zařízení na výrobu bioplynu musí mít vlastní laboratoř nebo využívat laboratoř externí. Tato laboratoř musí být zařízena k provádění nezbytných analýz a musí být schválena příslušným orgánem, musí být akreditována podle mezinárodně uznávaných norem nebo musí být příslušným orgánem pravidelně kontrolována.

1.

Zařízení na kompostování musí být vybavena uzavřeným kompostujícím reaktorem nebo uzavřeným prostorem, který není možné obejít, určeným pro vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty vkládané do zařízení a musí být vybavena:

2.

Odchylně od odstavce 1 lze povolit i jiné systémy kompostování, pokud:

3.

Je-li zařízení na kompostování umístěno v místě nebo v bezprostřední blízkosti místa, kde jsou držena hospodářská zvířata, a nevyužívá výlučně hnůj, mléko nebo mlezivo, které pocházejí od těchto zvířat, musí být umístěno v dostatečné vzdálenosti od prostoru, v němž jsou tato zvířata držena.

Tato vzdálenost se určí tak, aby bylo zaručeno, že neexistuje nepřijatelné riziko, že se ze zařízení na kompostování rozšíří onemocnění přenosná na člověka nebo zvířata.

V každém případě musí být zajištěno naprosté fyzické oddělení zařízení na kompostování od zvířat, jejich krmiva a podestýlky, v případě potřeby prostřednictvím plotu.

4.

Každé zařízení na kompostování musí mít vlastní laboratoř nebo využívat laboratoř externí. Tato laboratoř musí být zařízena k provádění nezbytných analýz a musí být schválena příslušným orgánem, musí být akreditována podle mezinárodně uznávaných norem nebo musí být příslušným orgánem pravidelně kontrolována.

1.

Vedlejší produkty živočišného původu musí být přeměněny co nejdříve po příjezdu do zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování. Až do ošetření musí být řádným způsobem uskladněny.

2.

Kontejnery, nádoby a vozidla používané k přepravě neošetřeného materiálu musí být očištěny a vydezinfikovány ve vyhrazeném prostoru.

Tento prostor musí být umístěn nebo navržen tak, aby se zabránilo riziku kontaminace ošetřených produktů.

3.

Systematicky musí být prováděna preventivní opatření proti ptákům, hlodavcům, hmyzu nebo jiným škůdcům.

K tomuto účelu musí být využíván zdokumentovaný program hubení škůdců.

4.

Pro všechny části zařízení musí být stanoveny a zdokumentovány čisticí postupy. K očistě musí být k dispozici vhodné čisticí nástroje a prostředky.

5.

Hygienická kontrola musí zahrnovat pravidelné kontroly prostředí a vybavení. Časový rozvrh kontrol a jejich výsledky musí být zdokumentovány.

6.

Zařízení a vybavení musí být udržováno v dobrém technickém stavu a měřicí zařízení musí být v pravidelných intervalech kalibrováno.

7.

Se zbytky rozkladu a kompostem musí být v zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování manipulováno a musí být uskladněny tak, aby se zabránilo opětovné kontaminaci.

1.

Na materiál kategorie 3, který se používá jako surovina v zařízeních na výrobu bioplynu vybavených pasterizačně/hygienickou jednotkou, se musí vztahovat tyto minimální požadavky:

Mléko, mléčné výrobky, produkty získané z mléka, mlezivo a výrobky z mleziva, které patří do kategorie 3, však mohou být v zařízení na výrobu bioplynu využity bez pasterizačně/hygienického ošetření jako surovina, pokud se příslušný orgán nedomnívá, že představují riziko šíření závažného přenosného onemocnění na člověka nebo zvířata.

Minimální požadavky stanovené v písmenech b) a c) tohoto odstavce se rovněž vztahují na materiál kategorie 2, který je bez předchozího zpracování vkládán do zařízení na výrobu bioplynu v souladu s čl. 13 písm. e) bodem ii) nařízení (ES) č. 1069/2009.

2.

Na materiál kategorie 3, který se používá jako surovina v zařízeních na kompostování, se musí vztahovat tyto minimální požadavky:

Minimální požadavky stanovené v písmenech b) a c) tohoto odstavce se rovněž vztahují na materiál kategorie 2, který je bez předchozího zpracování kompostován v souladu s čl. 13 písm. e) bodem ii) nařízení (ES) č. 1069/2009.

1.

Příslušný orgán však může povolit použití jiných parametrů než parametrů stanovených v odstavci 1 oddílu 1 kapitoly I a než standardních parametrů pro přeměnu, pokud žadatel prokáže, že tyto parametry zajišťují odpovídající snížení biologických rizik. Do uvedeného prokázání patří ověření, které se provádí v souladu s těmito požadavky:

2.

Dokud však nebudou přijata pravidla uvedená v čl. 15 odst. 2 písm. a) bodě ii) nařízení (ES) č. 1069/2009, příslušný orgán může odchylně od odstavce 1 povolit využití jiných zvláštních požadavků než požadavků stanovených v této kapitole, pokud v souvislosti se snížením patogenních původců zaručují rovnocenný účinek u:

3.

Pokud jsou materiály uvedené v odst. 2 písm. b) nebo získané produkty uvedené v čl. 10 písm. g) nařízení (ES) č. 1069/2009 jediným výchozím materiálem živočišného původu, který je ošetřován v zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování, může příslušný orgán povolit využití jiných zvláštních požadavků než požadavků stanovených v této kapitole, pokud:

4.

Provozovatelé mohou na trh uvádět zbytky rozkladu a kompost vyrobené podle parametrů, které byly povoleny příslušným orgánem:

1.

kde v případě písmene a) nebo b):

2.

Zbytky rozkladu nebo kompost, které nesplňují požadavky uvedené v tomto oddíle, se znovu podrobí přeměně nebo kompostování a v případě salmonely s nimi musí být manipulováno nebo musí být neškodně odstraněny v souladu s pokyny příslušného orgánu.

1.

Provozovatelé zaručí, že k zásilkám výzkumných a diagnostických vzorků je přiložen obchodní doklad, který musí uvádět:

2.

Uživatelé, kteří manipulují s výzkumnými a diagnostickými vzorky, přijmou veškerá nezbytná opatření, aby po dobu, kdy dochází k manipulaci s materiálem, který podléhá jejich kontrole, zabránili šíření onemocnění přenosných na člověka nebo zvířata, a to zejména tím, že uplatní správnou laboratorní praxi.

3.

Následné využití výzkumných a diagnostických vzorků k jiným účelům než těm, které jsou uvedeny v bodě 38 přílohy I, se zakazuje.

4.

Pokud nejsou drženy pro referenční účely, musí být výzkumné a diagnostické vzorky a jakékoli produkty získané z používání těchto vzorků neškodně odstraněny:

5.

Uživatelé, kteří manipulují s výzkumnými a diagnostickými vzorky, musí vést rejstřík zásilek takovýchto vzorků.

Tento rejstřík musí obsahovat informace uvedené v odstavci 1 a datum a metodu neškodného odstranění vzorků a jakýchkoli získaných produktů.

6.

Odchylně od odstavců 1, 4 a 5 může příslušný orgán souhlasit s tím, aby se s výzkumnými a diagnostickými vzorky používanými pro vzdělávací účely manipulovalo a byly neškodně odstraněny za jiných podmínek, které zaručují, že nevzniknou žádná nepřijatelná rizika pro zdraví lidí nebo zvířat.

1.

Vzorky zboží a výstavní předměty mohou být přepravovány, používány a neškodně odstraňovány pouze v souladu s odstavci 1 až 4 a 6 oddílu 1.

2.

Pokud nejsou vzorky zboží drženy pro referenční účely, musí být poté, co byly dokončeny příslušné studie nebo analýzy:

3.

Po ukončení výstavy nebo umělecké činnosti musí být výstavní předměty odeslány zpět do členského státu původu, odeslány nebo neškodně odstraněny v souladu s odstavcem 2.

1.

Vedlejší produkty živočišného původu jsou k uživatelům nebo do sběrných středisek přepravovány v souladu s oddíly 1 a 3 kapitoly I přílohy VIII.

2.

Sběrná střediska jsou registrována příslušným orgánem, pokud:

3.

Členské státy mohou povolit, aby bylo zpracovatelské zařízení použito pro materiál kategorie 2 jako sběrné středisko.

4.

Provozovatelé sběrných středisek, kteří konečným uživatelům dodávají jiný materiál než vedlejší produkty živočišného původu pocházející z vodních živočichů a vodních bezobratlých živočichů, musí zaručit, že tento materiál prošel jedním z těchto ošetření:

1.

Příslušný orgán může povolit, aby byl materiál kategorie 1 uvedený v čl. 18 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1069/2009 použit ke krmení následujících ohrožených nebo chráněných druhů v krmných stanicích za těchto podmínek:

2.

Pokud členský stát žádá Komisi, aby byl zařazen do seznamu stanoveného v odst. 1 písm. a), předloží: