Výmysly o podvodech při volbách do Evropského parlamentu – jak se podkopává důvěra v demokracii

Před letošními volbami do Evropského parlamentu (EP) byly terčem dezinformací podle databáze Elections24Check především evropská legislativa (např. Pakt o migraci a azylu, nebo Zelená dohoda pro Evropu), případně samotní politici – obzvlášť stávající předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen nebo francouzský prezident Emmanuel Macron. V České republice Demagog.cz ověřoval nepravdivou informaci o tom, že otec kandidátky Danuše Nerudové spolupracoval s StB.

Také samotné hlasování obvykle obklopuje spousta falešných zpráv, které zpochybňují integritu volebního procesu a delegitimizují demokraticky zvolené zástupce (.pdf, str. 4). Evropská observatoř digitálních médií (EDMO) v minulém roce zkoumala dezinformační narativy ve třinácti různých volbách ve dvanácti evropských státech a ve všech identifikovala tvrzení o volebních podvodech (.pdf, str. 1–2, 4). Konkrétní narativy se týkaly údajných pokusů o přidávání nebo odebírání hlasovacích lístků, poruch a domnělých podvodů způsobených elektronickým a korespondenčním hlasováním nebo chyb volební komisí (.pdf, str. 5). Řada takových narativů se šířila i kolem letošních voleb do Europarlamentu.

Nepravdivá tvrzení v předvolebním období

Volební proces je často zpochybňován už v předvolebním období v souvislosti s volební kampaní, s registrací kandidátů či s distribucí volebních lístků (.pdf, str. 6). Během letošních voleb se například v Německu šířily informace o tom, že pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) „nebude připuštěna do evropských voleb“, nebo že z nich byla vyloučena. Tato nepravdivá informace se na sociálních sítích roznesla poté, co byla strana vyloučena z evropského parlamentního sdružení Identita a demokracie (ID). Na kandidaturu AfD to ale žádný vliv nemělo a strana ve volbách v Německu nakonec skončila na druhém místě.

Korespondenční hlasování

Další příspěvek z Německa zpochybňoval jak korespondenční hlasování, tak i celkový volební proces. Autor tvrdil, že mu pošta při doručování hlasovacích lístků před evropskými volbami dodala „poškozený úřední doklad“, což podle něj prokázalo „jistý podvod od začátku“. Ve skutečnosti se nejednalo o žádné poškození, ale o úpravu volebního lístku pro nevidomé lidi podle německého volebního řádu. Lístek tudíž nebyl poškozený a byl platný. Fotografie hlasovacích lístků, kterými se autor snažil svoje tvrzení doložit, navíc pocházely už z německých krajských voleb z jara roku 2021.

Důvěryhodnost korespondenční volby je pravidelně zpochybňována i tvrzeními o tom, že takový způsob hlasování byl v minulosti kvůli podvodům v řadě zemí zakázán. Ve většině zemí EU je ale korespondenční volba ze zahraničí dostupná, její pravidla se v jednotlivých zemích ale liší dle typu voleb a místa pobytu. Pouze ve Francii byla volba poštou kvůli manipulaci v roce 1975 částečně zakázaná – dnes mají Francouzi žijící v zahraničí možnost volit korespondenčně jenom v parlamentních volbách.

V letošních volbách do EP mohli Francouzi žijící v zahraničí hlasovat buď pro kandidáty ze svých hostitelských zemí, nebo po předešlé registraci pro francouzské kandidáty na francouzských zastupitelských úřadech. Voleb se mohli účastnit osobně nebo tzv. proxy způsobem, kdy lístek do urny na přiděleném volebním okrsku vloží zástupce pověřený plnou mocí. Korespondenční hlasování tak je nahrazeno řadou alternativních způsobů volby.

„Manipulace s volebními lístky a zaujatá volební komise“

Narativy o chybějících nebo zničených volebních lístcích byly častým fenoménem ve více členských státech EU. Během volebního víkendu na internetu kolovaly zprávy o chybějících lístcích v hlasovacích kabinkách nebo volebních místnostech. Za absencí lístků tak údajně měly stát různé podvody. Chybějící lístky ale přitom často měly logické vysvětlení.

Například ve Francii hlasovací lístky do volebních místností poskytují samotné kandidující strany a z ekonomických důvodů ne všechny zaslaly lístky do všech místností. Bylo tak na voličích, aby si hlasovací lístky vytiskli předem doma, což i přes vysvětlení ze strany kandidátů vyvolalo zmatky. V Německu zase hlasovací lístky v jednom volebním okrsku došly a trvalo dvacet minut, než přišla zásilka s těmi dodatečnými. Mluvčí odpovědného úřadu uvedla, že ačkoliv došlo k čekání, „neexistují žádné náznaky volební manipulace“.

Ve Španělsku způsobilo kontroverzi umístění hlasovacích lístků, ze kterých si voliči vybírají jeden a vkládají jej do obálky. Lístky totiž v některých místnostech nebyly pro nedostatek prostoru přímo ve volebních kabinkách, ale na stolech viditelných ostatními lidmi. Šířily se tak informace o chybějících lístcích nebo o porušení práva na tajné hlasování. Místní nadřízená volební komise následně rozhodla o umístění hlasovacích lístků do volebních kabinek, pokud to bude možné. V případě nedostatku prostoru voličům doporučila, aby si „vybrali několik hlasovacích lístků ze stolu a šli do (volební, pozn. Demagog.cz) kabiny tajně vybrat ten, který se rozhodnou vložit do obálky“.

Některé nepravdivé narativy se šířily až po uzavření volebních místností a zpochybňovaly důvěryhodnost volebních komisí a úředníků, kteří sčítají hlasy. V řadě případů se objevily vymyšlené či ničím nepodložené příspěvky o údajně zaujatých volebních komisích, které zničily nebo zneplatnily hlasovací lístky, anebo voliče nabádaly k nevolení určité strany.

Na německých sociálních sítích vyvolal povyk příspěvek na síti X (dříve Twitter), ve kterém se uživatel přiznal k zneplatnění všech hlasů výše zmíněné strany AfD. Sám autor se později přiznal, že se jednalo o „satiru v souvislosti s pokračujícími výkřiky o ‚volebním podvodu‘ v twitterové bublině ‚nacistů‘/AfD“. Příspěvek ostatně uváděl neexistující volební okrsek a vznikl v době, kdy sčítání hlasů ještě neprobíhalo. Zjevně tak šlo o vtip.

ČR a zpochybňování voleb

V Česku se zpochybňování evropských voleb ve větší míře neobjevilo, a to ani v podobě tvrzení o zmanipulovaných výsledcích, ani jako kritika procesu hlasování a sčítání.  Proces zveřejňování výsledků je přitom ve volbách do EP odlišný od ostatních voleb v ČR. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil výsledky evropských voleb najednou poté, co se volební místnosti uzavřely v celé EU. Jindy přitom ČSÚ výsledky sčítá průběžně a médiím zároveň poskytuje specializované datové přístupy, díky nimž mohou veřejnosti nabízet aktuální průběžné výsledky hlasování.

V minulosti se ale objevily nepravdivé informace, které legitimní průběh voleb zpochybňovaly. Například během prezidentských voleb v roce 2023 se šířil narativ o podvodu při sčítání hlasů. Důkazem mělo být to, že v závěru sčítání ubylo Petru Pavlovi 110 hlasů, ale celkové procento hlasů se u něj zvýšilo (video, čas 3:21). Nejednalo se nicméně o manipulaci s výsledky, ale o lidskou chybu volební komise, která omylem zaměnila výsledky obou kandidátů a chybné výsledky musely být nejprve odečteny. Petr Pavel tak dočasně přišel o 110 hlasů, Andrej Babiš o 291, a Pavlovi se ve výsledku navýšil procentní podíl.

Další tehdejší příspěvky poukazovaly na to, že Petr Pavel při sčítání hlasů v prvním kole voleb na poslední chvíli „přeskočil“ Andreje Babiše. Šlo nicméně o obvyklý průběh sčítání, kdy dlouho trvá sečíst hlasy v největších, zpravidla městských volebních okrscích. Jelikož Petr Pavel měl největší podporu ve velkých městech, volební okrsky, ve kterých zvítězil, byly často sečteny později a jeho celkový podíl hlasů se tak postupně zlepšoval.

Závěr

Důvěra v integritu voleb, ať jde o proces kampaně, bezpečnost a tajnost hlasování, nebo průběh sčítání hlasů, je základem pro stabilitu demokratických režimů. Řada kritiků procesu letošních voleb do Evropského parlamentu vychází z upřímných pochybností a poukazuje na nešťastně nastavené systémy, jako je povinnost francouzských stran tisknout si hlasovací lístky samy. Mnoho příspěvků na sociálních sítích ale zachází dál a bez jakýchkoli dokladů obviňují organizátory voleb z podvodů a cílených manipulací volebního procesu.

Databáze Elections24Check zaznamenala řadu zcela nepravdivých narativů, jako je tvrzení, že německá strana AfD nebude připuštěna k volbám, nebo že korespondenční hlasy byly rozeslány zneplatněné. Na všechna uvedená tvrzení rychle reagovali evropští fact-checkeři a označili je pro další uživatele sociálních sítí. Během voleb pak nedošlo k širokému rozšíření žádné zvláště nebezpečné dezinformace jako byly např. fiktivní nahrávky v posledních slovenských volbách. I tak ale šíření smyšlených zpráv může podkopávat důvěru ve volby a v demokratický proces jako takový.

Tento článek je součástí společného projektu více než 40 organizací, který vede European Fact-Checking Standards Network (EFSCN), a jehož cílem je bojovat proti dezinformacím o volbách do Evropského parlamentu v roce 2024. Více informací se dozvíte na elections24.efcsn.com.