Aždahak

Aždahak Արագած
Vrchol	3597 m n. m.
Poloha
Světadíl	Asie
Stát	Arménie Arménie
Pohoří	Geghamský hřbet
Souřadnice	40°13′33″ s. š., 44°56′50″ v. d.
Aždahak Aždahak na mapě Arménie
Typ	stratovulkán
Hornina	sopečné
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aždahak (arménsky Արագած) je vyhaslá sopka a nejvyšší bod Geghamského hřbetu v Arménii. Dosahuje nadmořské výšky 3597,3 m, jedná se o čtvrtou nejvyšší horu v Arménii, po horách Aragac, Kapydžik a Siskatar.

Na vrcholu hory se nachází kráter celoročně vyplněný vodou a obklopený sněhem. Z vrcholu sopky je výhled na panorama hor Ararat, Atis, Ara, Aragac, Sevanské jezero, na svahy Geghamského hřbetu a četná údolí provincie Kotajk.

Etymologie

Aždahak je arménské jméno démona popsaného v Avestě jako Aži Dahák, tříhlavý šeštioký drak. Tento démon a jemu další podobní aždahakové žili podle perské mytologie na vysokých horách a jednou z nich byla právě sopka Aždahak.

Geologie

Členitý struskový kužel Aždahak má průměr až 1600 metrů a dosahuje výšky až 370 metrů. Celková plocha lávového vulkánu dosahuje přibližně 8 čtverečních kilometrů. Kužel hory je tvořen struskou, lapilli, pískem, sopečným popílkem, sutí, lávovými balvany a sopečnými pumami.

Fauna a flóra

Fauna Aždahaku a ostatních přilehlých hor Geghamského hřbetu zahrnuje přibližně 250 druhů ptáků, což představuje 70 % celkové arménské ornitofauny. Kamenné svahy jsou důležitým prostředím pro život dravých ptáků jako jsou orel skalní, sup mrchožravý, sup hnědý, orel královský, sup bělohlavý a orlosup bradatý. Žije zde také medvěd hnědý.

Typickými rostlinami rostoucími na svazích Aždahaku jsou sinokvět, huseník kavkazský, kociánek dvoudomý, hořec pontický.

Skalní rytiny

U Aždahaku bylo objeveno mnoho skalních rytin - petroglyfů. Tyto rytiny zobrazují především lovce, ale také astronomické objekty a jevy jako slunce, měsíc, souhvězdí, bolidy, komety a blesky.

Turistika

Sopka Aždahak je pro turisty velmi atraktivním místem, ale pro svou odlehlost se k ní vydává jen málo lidí. V oblasti jsou také časté bouře, blesky, kroupy a silný sníh. Díky hustým mlhám je zde často viditelnost jen do tří metrů.

Přes obtížnější přístup se sopka stává oblíbeným místem i českých dobrodruhů o čemž svědčí množství blogů a výstupu na Aždahak.

Galerie

• 
  Petroglyf na Aždahaku
• 
  Turisté u bezejmenného jezera v kráteru
• 
  Sopka Aždahak
• 
  Sopka Aždahak

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Аждаак_(вулкан) na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Aždahak na Wikimedia Commons